(16.00 hodin)
Poslanec Miroslav Svoboda: Pane předsedající i pane premiére, děkuji za to, že jste tolerance sama a dáváte mi prostor. Chci se věnovat poměrně mediálně známé otázce rušení Ústavu hematologie v Praze na Karlově náměstí.
Pane premiére, v posledních týdnech jste v médiích se zájmem sledoval informace o tom, že ministr zdravotnictví vaší vlády Tomáš Julínek plánuje začlenit Ústav hematologie a krevní transfúze do Všeobecné fakultní nemocnice. Již koncem loňského roku veřejně sliboval, že na podporu této transformace předloží analýzy přínosů, nákladů a rizik. Pokud vím, dosud se tak nestalo, nejsou dostupné žádné materiály, situace je nepřehledná. Ústav poskytuje vysokou úroveň péče, která byla koncem loňského roku stvrzena udělením mezinárodní akreditace Joint Commission International. Připomínám, že udělení akreditace předcházela tříletá práce stovek zaměstnanců, vynaložené stovky milionů korun a splnění téměř 1500 standardů, které akreditační komise vyžaduje. Ústav je třetím zařízením v ČR, které tuto akreditaci má, a prvním hematologickým pracovištěm s touto akreditací v zemích střední Evropy.
Můžete mi sdělit, jaké jsou motivy vašeho ministra a celé vlády pro tento unáhlený krok? Brali jste v potaz to, co by sloučení znamenalo? Není náhodou jedním z hlavních motivů to, že prostory obývané ústavem jsou lukrativní a někomu by se velmi hodily, protože jsou ve středu města? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Zklamu vás, protože odpovídat podle pravidel hry interpelací nemohu a nebudu. Mám to připraveno a jsem ochoten to zařadit buď na příští interpelace, nebo spíše odpovědět písemně, bude-li to takto stačit, protože v této chvíli interpelace končí. Děkuji za aktivní část a těším se příště.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Končím interpelace na premiéra. Čas vypršel. Zahájíme interpelace na ministry vlády ČR. První interpelaci má, jak vidím, pan poslanec Jan Hamáček na paní ministryni Vlastu Parkanovou.
Pane premiére, nevidím tady žádného místopředsedu vlády, pokud se nepletu. Je mi líto, že se vás budu pokoušet zřejmě zdržet. Žádám o to, aby byl nějaký místopředseda doručen.
Paní ministryně Parkanová tu zřejmě není, jak je jejím častým zvykem… Ale tentokrát je ve Švédsku, tak se omlouvám. Nicméně pan poslanec Hamáček je přesto rozhodnut svou interpelaci přečíst a bude věřit, že ji dostane ve lhůtě 30 dnů vyřízenou.
Věřím, že místopředseda bude dodán, pokud premiér odejde, a panu poslanci Hamáčkovi umožním, aby nás seznámil se svou interpelací. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Hamáček: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, přiznám se, že dost dobře nevím, co mám dělat ve chvíli, kdy vládní koalice programově blokuje projednávání zásadních témat na plénu Sněmovny a nám jako opozičním poslancům zbývá pouze institut interpelací.
V posledních dnech a týdnech prakticky neexistuje jediné vydání novin, kde by se na předních stránkách nepojednávalo o závažných problémech Armády ČR. Problémy jsou v organizačním fungování úřadu, v systému zadávání veřejných zakázek, nyní se objevil skandál netušených rozměrů v souvislosti s vytvářením tzv. černých fondů na generálním štábu, z nichž si podřízení náčelníka generálního štábu kupovali drahé dary a luxusní dovolené. Vážné otazníky vyvolala i zrušená dodávka obrněných transportérů Pandur pro českou armádu od rakouské firmy Steyr. Rovněž jednání s americkou stranou ve věci umístění radaru na našem území je záležitostí více než aktuální.
Bohužel jsem nucen konstatovat, že paní ministryně Parkanová zde ve Sněmovně při interpelacích poslanců opět chybí. Podíváme-li se na statistiku loňského roku, byla ze 13 dnů, v nichž probíhaly interpelace, omluvena minimálně v osmi případech. Dnes při prvních interpelacích v novém roce také není přítomna. Takovýto přístup zcela znemožňuje efektivní parlamentní kontrolu tohoto důležitého resortu. Je mi tedy líto, že nemohu svou interpelaci přednést v plném rozsahu, a doufám, že v příštím dnu, kdy budou probíhat interpelace, bude paní ministryně přítomna. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Už jsme řekli, že tato interpelace bude vyřízena podle jednacího řádu písemně ve 30 dnech.
Požádal bych pana poslance Jeronýma Tejce, měl by interpelovat pana minstra Jiřího Pospíšila. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane ministře, podle mého názoru jsou zde minimálně čtyři důvody, které by vás i vládu měly vést k zamyšlení nad tím, zda nejvyšší státní zástupkyně po krocích, které učinila v posledním roce, je člověkem na svém místě. Dovolím si jmenovat pouze čtyři zásadní.
Prvním a často zmiňovaným je rozhodnutí o předání věci pana vicepremiéra Čunka do Jihlavy pod kuratelu státního zástupce Salichova. Nebudu to dále rozebírat, bylo o tom řečeno mnohé, ale je evidentní, že to byl postup nestandardní, ale přitom velmi komfortní pro pana vicepremiéra.
Za druhé si dovoluji zmínit žádost premiérovi, aby pověřil Bezpečnostní informační službu šetřením úniku informací v kauze Čunek. Šlo jednoznačně o nabádání k porušení zákona vládou, paradoxně ze strany nejvyšší státní zástupkyně, která by měla dbát nad dodržováním zákonnosti.
Za třetí je to žádost ministru spravedlnosti o to, aby prověřil postup Nejvyššího státního zastupitelství v kauze Jiřího Čunka. I tento návrh nabádal vás, pane ministře, podle mého názoru, a jsem o tom přesvědčen, k nezákonnému konání. Navíc byl alibistický, když už jednou Ministerstvo spravedlnosti svým stanoviskem potvrdilo rozhodování nejvyšší státní zástupkyně v této věci, resp. jejího úřadu. Těžko by ministerstvo mohlo napadnout samo sebe.
Dovolím si na závěr zmínit ještě jeden důvod. Schůzky vysokých představitelů justice, kterých se nejvyšší státní zástupkyně zúčastňovala a které podle všeho řešily i případ Jiřího Čunka. K tomu si prosím přidejte podezřelé telefonáty jejích podřízených, a zjistíte, že u paní nejvyšší státní zástupkyně neexistuje ani špetka sebereflexe.
Vy, pane ministře, často slibujete, že vše prošetříte, prověříte a vyvodíte z toho důsledky. Proto se vás ptám: Co jste zjistil, jaké důsledky jste vyvodil? Nebo považujete vše, o čem jsem hovořil, za správné a v souladu se zákonem? Děkuji
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Interpelace zazněla. Prosím pana ministra Pospíšila, aby na ni reagoval. Má na to pět minut. Prosím, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, toto je velmi široké a odborné téma, na které by bylo možné diskutovat hodiny. Pokusím se stručně některé věci reflektovat.
Pan kolega Tejc zmiňoval čtyři důvody, proč si myslí, že by měla být odvolána nejvyšší státní zástupkyně. V tuto chvíli budu trvat na tom, že to, co zde bylo zmiňováno, nejsou důvody pro odvolání. Ke každému z těchto důvodů dokážu říci své stanovisko, proč si myslím, že nedošlo k nestandardnímu jednání nejvyšší státní zástupkyně.
Začnu první věcí, která zde byla zmiňována v kauze Čunek - předání věci od jednoho státního zastupitelství k jinému, onen princip delegace. Na tomto místě jsem již říkal, že experti Ministerstva spravedlnosti, konkrétně tým doktora Krále, do jehož kompetence toto spadá, jasně konstatovali, že toto oprávnění Nejvyšší státní zastupitelství má. Zda je standardní takový postup, či ne, o tom nechci spekulovat. Podle našeho názoru je zákonný a náš posudek, který visí na internetových stránkách, je tedy veřejný, nikdo zatím jiným právním názorem jednoznačně a dostatečně nenapadl. Takže nemám důvod se od názoru expertů odchýlit, když dosud jiný názor, který by jej vyvracel, konstatován nebyl.
***