(12.30 hodin)
(pokračuje Bebarová-Rujbrová)
Chtěla bych říci, že právě nevykonatelnost některých soudních rozhodnutí, a to i ve věcech s cizím prvkem, podle mého přesvědčení vede k tomu, že celá řada rodičů následně tato rozhodnutí nerespektuje, s dítětem manipuluje a přivádí je do situace, která zcela určitě neodpovídá jeho zájmům. Chtěla bych v této souvislosti také varovat před přemírou populismu, protože jde o vděčné téma, tyto kauzy jsou často medializovány, a ne vždy z úhlu zájmu dítěte.
Myslím si, že je zapotřebí, abychom se tím stavem podrobně zabývali, a souhlasím s názorem pana ministra, že pohled by neměl být pouze právní. Doporučovala bych proto, aby tento tisk byl přikázán k projednání i výboru petičnímu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Toto doporučení beru jako návrh. Nyní se o slovo přihlásila paní poslankyně Anna Čurdová, potom pan poslanec Tomáš Kvapil.
Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, málokdy se mi stává, že souhlasím, a musím poděkovat za návrh zákona a vládní koalici a také za poměrně podrobnou zpravodajskou zprávu paní zpravodajce, protože myslím si, že nám tady brilantně vysvětlila, jakým způsobem jsou některé záležitosti řešeny v jiných právních řádech, byť co se týká například umisťování dětí ve Švédsku, tak já tady mám trošku jiné materiály nebo jiné podklady zpracované Parlamentním institutem. Ale myslím si, že to není cílem tohoto vystoupení.
Já si myslím, že je dobře, že vládní koalice přistoupila k novelizaci občanského soudního řádu právě v těchto záležitostech, protože jsou případy, které je potřeba řešit, a jak soudci, tak advokáti musí mít určité nástroje v rukou, podle kterých budou postupovat. Ale já si myslím, že jádro pudla právě při řešení těchto sporů je u soudců a u jejich postupů. I když mají nástroje v rukou, tak vždycky tento nástroj je nějakým způsobem zneužitelný, a pokud nebudeme mít specializované soudce, kteří se budou zaobírat touto problematikou, kteří budou empatičtí, kteří budou mít potřebnou životní zkušenost, tak potom vždycky se budeme setkávat s případy, o kterých tady hovořila paní kolegyně Rujbrová, která také ve svém vystoupení měla pravdu. Já myslím, či lépe řečeno doufám, že co se týká vydávání dětí, tzv. mezinárodních únosů, které tady byly popisovány z hlediska nejenom českého práva, ale z hlediska i Haagské úmluvy a dalších mezinárodních úmluv, tak tento zákon je skutečně krokem vpřed a že bude postupováno tak, aby byly skutečně hájeny zájmy českých občanů, protože i děti jsou českými občany. A pokud budou posílány zpět do země původu, tak budeme vědět, do jakého prostředí jdou, a zároveň bude zajištěno i právo toho rodiče, který bude muset odevzdat děti do země původu, že bude informován o tom, co s jeho dětmi je, že bude vědět, kde tyto děti jsou, a že se nebudou opakovat takové případy jako případ paní Krajníkové a jejích dětí, který jsme tady řešili už v minulém období v interpelacích. Eventuálně případ rodiny Ditrichových a jiné.
Já mám jediné dva problémy, které tady jsou, ale myslím, že se dají vysvětlit, eventuálně rozšifrovat v rámci druhého čtení. A myslím si, že právě v těchto dvou bodech může dojít k tomu eventuálnímu zneužití, o kterém jsem hovořila. Jednak je to definice takzvaného vhodného prostředí, která je podle mého názoru příliš vágní, příliš široká, a dítě se v případě použití umístění do vhodného prostředí může dostat i tam, kde se nesetká s kvalitní péčí, kterou v případě, je-li dítě týrané, má-li nějaký problém socializační, sociální, eventuálně jiný, tak mu nemusí být pomoženo. To je ten první bod. A ten druhý bod je otázka onoho navykacího režimu. Je dobře, když se rodiče, pokud se rozvádějí, mohou dohodnout v rámci mediace a vztahy nejsou narušeny. Je dobře, když do soudního řízení může vstoupit mediace. Je dobře, když do soudního řízení může vstoupit sanace rodiny, její pomoc okolo. Ale navykací režim, tak jak je definován v důvodové zprávě tohoto zákona, mě příliš tahá za uši. Já si myslím, že lásce a úctě dětí k rodičům a rodičů k dětem se není možné naučit žádným navykacím režimem, obzvláště pokud je dítě nějakým způsobem přítomno sporům rodičů, a obvykle umí odhadnout, kdo komu ubližoval.
Možná pane ministře, teď mi dovolte drobnou nadsázku, protože jinak si myslím, že je potřeba nad tímto zákonem dál diskutovat, jestli by třeba nebylo ještě taky dobré přibrat pana ministra Julínka s jeho farmaceutickými poradci, že by třeba mohli vymyslet nějakou pilulku lásky, kterou bychom rovnou polykali, a potom by to nestálo tolik a nebyly by žádné problémy. Nicméně to bylo trošičku odbočení.
Já si myslím, že pokud chceme zavést kategorii, která není v tomto zákoně definována a kterou já jsem si pojmenovala jako oběť rodičovského konfliktu, tak proč bychom potom nehovořili také o omezení rodičovských práv těch rodičů, kteří jsou prokazatelnými agresory, protože tam je také problém. Ono se nám totiž může stát, že v případech domácího násilí, kdy je agresor vykázán z bytu, tak že může být v případě tohoto sporu odebráno dítě a umístěno do tzv. vhodného prostředí. Takže tam je potřeba tyto věci vydiskutovat a pokračovat s nimi dál.
Vážené kolegyně a kolegové, paní kolegyně Dundáčková tady hovořila o právu dětí. Já si myslím, že musíme vyjít na cestu, kdy nebudeme nadřazovat práva rodičů, práva dětí, a doufám, že tato úprava, která je předložena, a pokud bude dále prodiskutována, zlepší řešení rodičovských sporů. Nejsem si ale jista, že tak je tomu právě teď v té novele, tak jak je předložena. Nechtěla bych totiž další internované děti, tak jako jsme byli svědky toho případu, který je medializován a který stále ještě probíhá, protože přece není možné, aby z důvodu sporu rodičů bylo zbaveno základních lidských práv dítě, které obvykle je obětí sporu. A protože samozřejmě se toto týká nejenom výboru pro lidská práva a ústavněprávního výboru, dovoluji si vás požádat, aby byl zákon přikázán k projednání i sociálnímu výboru.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Anně Čurdové. Nyní bude hovořit pan poslanec Tomáš Kvapil.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, nebudu zde vystupovat dlouze, pouze k výčtu výborů, které se mají zabývat tímto návrhem, bych chtěl přidat i stálou komisi pro rodinu, protože mám pocit, že i když se jedná o občanský soudní řád, tak tato problematika a toto téma tam určitě patří. Proto podávám tento návrh.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tomáši Kvapilovi. Otázka zní: hlásí se ještě někdo do rozpravy? Paní poslankyně Dundáčková.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji. Já jen v krátké reakci na to, co zde bylo řečeno. Samozřejmě jsem daleka toho, abych chtěla zobecňovat a tvrdit, že pravda je na straně jedné nebo druhé a že ty případy jsou jednoduché, právě s vědomím toho, že vůbec jednoduché nejsou a že každé dítě je jiné. Někomu vyhovuje střídavá výchova a to, co pro někoho může být velké pozitivum, které přinesla do našeho právního řádu poslanecká novela, jejíž předkladatelkou byla paní kolegyně Rujbrová-Bebarová, pro jiné dítě může být zátěží. A asi bylo posunem, že jsme se dostali do situace, kdy právní řád umožňuje, dohodnou-li se na tom oba rodiče, rozhodnout o střídavé výchově. Já jen dávám na zvážení, zda by stejně, jako je to v jiných zemích, nemělo k rozhodnutí o tom, že střídavá výchova je to nejsprávnější, jak chce dříve rodinné společenství, jehož příbuzenské vazby přetrvávají i po rozvodu rodičů, rozhodovat o tom, jak bude nadále žít, vstoupit i to dítě. Některé právní řády to umožňují a střídavou výchovu například nařizují za předpokladu, že s tím souhlasí nejen oba rodiče, ale také dítě, a myslím, že to je prvek, o kterém můžeme uvažovat. Nic víc jsem o tom říci nechtěla.
Stejně tak např. Rakušané v § 185b mají zvláštní rozhodnutí v řízení o kontaktech, ale posouvají ho do věku, kdy dítě dosáhlo 14 let věku, a výslovně říkají, že výkon osobních styků z vlastního přesvědčení, a byl-li poučen, že navázání nebo udržování osobních styků s oběma rodiči odpovídá jeho prospěchu, a přesto se tomu brání, tak jsou návrhy na úpravu osobních styků bez dalšího přezkoumávání odmítnuty a řízení o prosazení osobních styků je ukončeno.
***