(12.40 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
Já ani v tomto případě neprosazuji, abychom se vydali touto cestou, pouze abychom uvažovali o tom, že ta úprava je v různých státech velmi odlišná a že velmi akcentuje i možnosti rozhodování dítěte o tom, jak bude nadále nakládáno s jeho vlastním životem. A to si myslím, že je cesta správná.
U těch případů velmi bolestných, které se týkají mezinárodního prvku... Já jsem také právník a samozřejmě na prvním místě chci ctít rozhodnutí soudů, a to i soudů jiných států. Jen ta situace u mezinárodních prvků je o to pikantnější, že dítě, které je bez souhlasu jednoho z rodičů odvezeno z domovského státu, kde dosud s rodiči vyrůstalo, a je tak zbaveno kontaktu s jedním z rodičů, poté, co je vydáno zpátky do ciziny, může, prosím, nemusí, ale může se dostat do situace, kdy naopak je v péči rodiče, který zůstal v domovském státu, ale druhému rodiči je znemožněno, aby to dítě viděl a dítě se vidělo s ním, například proto, že již nemá vízum k pobytu, například proto, že v tom státě nemá kde bydlet. A proto je v zájmu těchto dětí, abychom se pokusili vytvořit takové normy, abychom se - já nevím, jestli je to možné, jakékoli metodické pokyny nebo stanoviska vždycky selžou - dobrali jednou k precedenčnímu rozhodování, které se vydá právě tím směrem. Budeme myslet na to, nejen abychom plnili mezinárodní závazky a rozhodnutí soudů jiných států, ale abychom také mysleli na to, že dítě má opravdu právo stýkat se s oběma rodiči a že toto jeho právo by mělo být postaveno nad soupeření rodičů, zjednodušeně řečeno. Protože tam, kde dochází ke konfliktům, a v tom se paní kolegyně Bebarová nemýlí, koneckonců má také letité zkušenosti, je to právě proto, že rodiče vlastní zájmy upřednostňují nad zájem vlastního dítěte.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Dundáčkové. Zdá se, že mohu rozpravu ukončit. - Ne, ještě v rámci rozpravy chce vystoupit pan ministr Pospíšil.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji, pane předsedající. Já chci víceméně shrnout vystoupení předřečnic a předřečníka. Chci k tomu pouze konstatovat tolik, že ta diskuse jasně ukázala, jak je téma úpravy práv dítěte složité. Jak za prvé se prolíná tento obor s oborem právnickým, oborem dětských psychologů, psychiatrů, a hlavně jak jsou na to různé názory. Přesně o těch tématech, která tady byla řečena, která tady byla diskutována, jsme diskutovali na Ministerstvu spravedlnosti ve chvíli, kdy jsme tuto novelu připravovali. Přesně se vedla diskuse o tom, jak má být vůle dítěte významná pro právní úkony, zda jít tou německou cestou, o které tady hovořila paní zpravodajka - já jí moc děkuji. Vůbec nevadí, že se trošku odchýlila od té novely, naopak. Já velmi vítám, že zde dneska diskutujeme o problémech postavení a práv dítěte v jejich komplexnosti. Protože my jsme sem poslali jako vláda novelu občanského soudního řádu a čekáme od vás, dámy a pánové, že případně přijdete ještě s dalšími podněty a návrhy, které do této novely dopracujeme. Protože je to návrh, který má zmodernizovat české procesní právo, pokud rozhodujeme o právech dítěte a takto jej vnímáme. My jsme udělali základ, a přijdete-li s dalšími nápady a myšlenkami o komparaci se zahraničím, viz třeba příklad paní zpravodajky z Německa, tak se pojďme o tom bavit a klidně to doplňme. Protože ministerstvo zkrátka a dobře nedisponuje desítkami expertů na tuto velmi specifickou oblast.
Cílem bylo napravit to, co objektivně činí dneska u soudů problémy, a poslat sem návrh, který diskusi otevře, nikoli ji vymezí a v zásadě zamezí diskusi o tématech, která s tím souvisejí a nejsou třeba v novele obsažena. Takže já velmi vítám to, že zde padly i jiné okruhy, které s tímto tématem velmi souvisejí, a jsme připraveni o tom diskutovat v celé celistvosti, nejen v rozsahu novely, kterou jsme sem dnes poslali. A právě to téma, které zde bylo zmiňováno, jak má být brána vůle dítěte vážně na jedné straně a na druhé straně jak velké je riziko manipulace s dítětem, tudíž ovlivnění jeho vůle, to jsou témata, o kterých určitě budeme diskutovat, a já se osobně na to těším.
Paní poslankyně Čurdová zde hovořila mimo jiné o kvalitě soudců. To s tím také velmi souvisí, protože na jedné straně je kvalita právní úpravy a na druhé straně je soudce, který u takových to případů vedle toho, že musí být kvalitním právníkem, musí být i tak trošku psychologem, on s tím musí mít i nějaké osobní životní zkušenosti, aby takové citlivé spory a takové citlivé problémy rozhodoval.
Bylo zde zmiňováno, že definice vhodného prostředí je hodně obecná. Já se absolutně nebráním tomu, ji případně více specifikovat. To je věc, o které pojďme diskutovat. Na druhou stranu je třeba říci, že ten soudce musí mít šanci v té konkrétní individuální věci rozhodnout, jestli to konkrétní individuální zařízení je vhodné, nebo ne. Nemůže mu to zákon komplexně, totálně předepsat. Ale o té míře obecnosti té definice se pojďme bavit, nebráním se tomu, případně dojít i k jiné úpravě.
Byl zde zmiňován navykací režim. Také se nebráním úvaze o tom, že by to mohlo být třeba jinak definováno. Ostatně sám jsem čestně zmiňoval do úvodu, že to je téma, na které mají experti různý názor. My jsme to tam dali, protože majorita expertů, kteří spolupracovali s ministerstvem, to považuje za dobré. Ale zdůrazňuji, existuje zde minorita expertů, jejichž renomé je významné, nechci je nijak snižovat, kteří na to mají názor trochu odlišný. Takže my jsme šli cestou, že jsme vzali to, co prosazuje většina, a pojďme se tedy my zákonodárci o tom bavit, zda to nakonec v zákoně zůstane, a pokud ano, v jaké podobě.
Dámy a pánové, tolik shrnutí rozpravy, kterou považuji za velmi korektní, a děkuji za ni i za to, že se do toho nepromítaly politické zájmy a představy, ale že jsme diskutovali ten problém věcně, napříč politickým spektrem. Doufám, že ta diskuse takto se povede v jednotlivých výborech. Respektuji, že chcete, aby tato témata, tak interdisciplinární, byla projednána ve více výborech. My jako předkladatelé, byť s tím máme více práce, to plně akceptujeme a respektujeme. Jenom doufám - pojďme toto brát jako klíčovou novelu k procesním předpisům, které upravují postavení dítěte. Asi těžko v tomto volebním období přijde novela, která bude upravovat totéž téma. A pojďme i jiné podněty, jiné nápady, které s tím souvisejí, do ní zahrnout a ve výborech do jednotlivých usnesení dopracovat. My v tomto směru uděláme maximum, protože jak jsem zdůraznil, je to opravdu téma, kde názory expertů se liší, a Ministerstvo spravedlnosti si zvláště u tohoto tématu určitě nebude dělat patent na rozum.
Takže ještě jednou děkuji za diskusi a těším se na práci ve výborech. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: I já vám děkuji, pane ministře. Takže to byl poslední příspěvek k rozpravě. Rozpravu končím.
Nyní můžeme přistoupit k hlasování o návrhu organizačního výboru a o návrzích, které zazněly v rámci rozpravy. Vesměs se týkají návrhů na přikázání.
Dámy a pánové, organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. V rozpravě zazněl návrh na přikázání petičnímu výboru, výboru pro sociální politiku a stálé komisi pro rodinu. Všechny tyto čtyři návrhy podrobíme hlasování.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 90. Kdo souhlasí s přikázáním ústavněprávnímu výboru, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 126 poslanců, 109 bylo pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.
Dále zazněl návrh na přikázání petičnímu výboru.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 91. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 91 končí, ze 124 hlasujících bylo pro 61, proti 28. Návrh nebyl přijat.
Pan poslanec Opálka žádá o odhlášení, což jsem v tuto chvíli učinil.
Dále budeme hlasovat o návrhu na přikázání výboru pro sociální politiku.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 92. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 107 poslanců, 59 bylo pro, proti 24. Návrh byl přijat.
***