(10.30 hodin)
(pokračuje Doktor)
Sociální demokracie, a nic jí na tom nevyčítám, se v roce 2004 jako vládní strana ocitla ve velmi složité situaci. Musela vyhovět parametrům Evropského společenství a naprosto zásadně proměnit skladbu položek zařazených v dani z přidané hodnoty v jednotlivých sazbách - základní a snížené. Provedli jste to, jak jste to provedli. Potud si tato věc nezaslouží komentáře a není ani příkladem. Přestože na trhu existovaly signály, které vás podezřívaly z toho, že vláda, když takto rozhodne, vyvolá extrémní zdražování, přestože tady panovala naprosto legitimní obava, že se tak stane, protože prostě v červenci každého roku nemají podnikatelé žádnou cenovou vůli pro to, aby se vyrovnali s takovými inflačními a cenu ovlivňujícími impulsy, tak se nic takového neodehrálo. Prostě proto, protože v červenci nechodí nakupovat, nejméně utrácejí za spotřební zboží a nejsou ochotni akceptovat vyšší ceny.
Ale protože závěr loňského roku je spojen s tím, co tady v té taškařici zaznělo - s ježíšky, s nakupováním, a jako občané holt jsme pod tlakem mánie pořizovat si více a více a dražších dárků v absolutním objemu čísel, která svědčí o tom, že utrácíme stále více, a je to naprosto zřejmé, ano, stalo se, že trh vyzkoušel vyšponovat ceny co nejvýše nahoru a my jako spotřebitelé jsme na to přistoupili právě proto, že jsme na konci roku nejvíce ochotni utrácet, právě proto, že mzdy rostly v roce 2007 daleko nejrychleji od roku 1993. Odrazilo se to přinejmenším vyšším odvodem na sociální a zdravotní pojištění o 13 mld. korun, odrazilo se to vyšším výběrem daně z příjmů o 12 mld. korun. To jsou všechno doprovodné efekty. Ale vláda ani na tom, že rozpočet skončil v lepší bilanci, alespoň v tomto ohledu, ani na tom, že došlo ke zdražení, nemá absolutně žádnou zásluhu.
To, že tady zaznívá ve vystoupení některého z poslanců, že snad Parlament něco takového způsobil, prostě není pravda. A je určitým projevem krátkozrakosti, že se tady teď v roli opozičního poslance najde někdo, kdo to tvrdí. Až si role vyměníme, pane kolego, tak doufám, že se v ODS nenajde nikdo, kdo by něco tak hloupého z tohoto místa říkal.
A teď něco k obsahu té básničky. Vy jste se tady tklivě, se slzou v oku, kterou jste si tam přilepil předtím, než jste začal vystupovat, zmiňoval o všech negativech, která snad vláda občanům chystá. Proč, když tedy jste jistě stál o to, aby vaše vystoupení bylo působivé, ale také korektní, jste tedy neřekl, že vláda sociální demokracie a vy, pane poslanče, jste tou vládou, která domácnosti, o které vám jde, v přepočtu na každého obyvatele zatížila dluhem 60 tisíc korun na hlavu! Regulérně špatná zpráva! Objektivně strašné sdělení! Někdo to zaplatit bude muset. Zaplatí to ti lidé, samozřejmě!
608 mld. korun, které jste rozdali, a teď vůbec nechci debatovat o obsahu toho, jakou metodou - správně, nesprávně - prostě 608 mld. státního dluhu, který jste navýšili, znamená v přepočtu k národnímu bohatství i domácností, které tady pan poslanec Váňa zmiňoval, nárůst o 16,6 procenta. 16,6 procenta národního bohatství jste za osm let zadlužili! Ano, souhlasím s tím, až bude končit za osm let například vláda sedící za mnou, složte nám účet! Uvidíme, jaký přepočet - jak k národnímu bohatství této země, tak k prosté domácnosti nebo na hlavu bude vypadat. Já věřím, že to nebude ani deset procent z toho, co tady uvádím.
Výtka, kterou zde uvedl ve svém vystoupení pan poslanec Rath a koneckonců i pan poslanec Váňa. Zastropování sociálního a zdravotního pojištění, resp. odvodů na sociální a zdravotní pojištění. To je prosím závazek, který dal bývalý předseda vlády pan poslanec Paroubek. On jako předseda vlády slíbil podnikatelským kruhům, nejsilnějším uskupením v evropských zemích a v sousedních zemích a působících také na trhu v ČR, že ČR nebude poslední zemí EU, která nemá zastropovány odvody na sociální a zdravotní pojištění. Pohříchu se zde vedl spor, ve kterém ODS z mého pohledu spíše prohrávala, protože my jsme říkali, že to má být pětinásobek, a vy, sociální demokracie, jste byli ti, kteří navrhovali čtyřnásobek. Tady jsme nebyli ani tak prozíraví jako vy. Nicméně říkám vám a zcela korektně vás opravuji, nebo prosím o to, dostudujte to, nicméně v tomto ohledu vláda sedící za mnou byla ve zpoždění za slibem, který učinil váš současný předseda.
Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní udělím slovo panu předsedovi poslaneckého klubu KSČM panu poslanci Kováčikovi.
Poslanec Pavel Kováčik: Já za něj děkuji, pane předsedo. Vážený zbytku vlády, paní a pánové, poslanecký klub KSČM před několika okamžiky na chvíli, možná symbolicky, ale přece jenom opustil sál. Opustili jsme sál vedeni snahou třeba tímto drobným symbolickým gestem upozornit, proč tady v Poslanecké sněmovně vlastně jsme, proč sem chodíme.
Na co je institut interpelací? Čím jsme povinováni občanům ČR, kteří nás sem ve volbách vyslali? Jestli jsme povinováni tím, že před nimi budeme hrát divadlo, které bude dovedeno až do osobních poloh, urážení, vzájemného napadání, anebo jestli tady povedeme korektní politický souboj, chcete-li ideový spor, chcete-li každodenní, ale korektní souboj o to, jestli k cíli, který, doufám, máme všichni podobný, nebo alespoň trochu společný, a to je, aby se v ČR jejím občanům dařilo, půjdeme tou či onou cestou. Takové práce, takových sporů, takových bojů jsme ochotni se tady zúčastnit a věřte, zúčastňujeme se jich se snahou po co nejvíce kvalifikovaném přístupu. Jestli se nám to daří, nebo nedaří, nebo daří méně, ocení voliči. Ale v okamžiku, kdy situace dospěje do polohy, kdy ideový spor nebo věcný nesouhlas přechází do osobních animozit a nenávistí, kdy nejsme ochotni jeden druhému uznat, že má právo na byť třeba ojedinělý názor nebo byť třeba ojedinělý způsob projevení názoru, a jdeme si už ne po pomyslném postu koalice-opozice, ale jdeme si už osobně po krku, v takové chvíli poslanecký klub KSČM vždycky bude odcházet ze sálu. Proto tady nejsme! Já prosím všechny slušné a rozumné lidi, kteří tady bezesporu jsou, a je nás tady většina, abychom činili podobně.
Jestlipak si vůbec uvědomujete, kolegyně a kolegové, že prestiž Poslanecké sněmovny v posledních měsících poklesla na nejnižší hladinu snad v popřevratové historii? Je to i proto, že místo toho, abychom tady se snažili nacházet nějaké slušné a rozumné cesty ke společnému cíli, tak se místo toho tady osobně napadáme, taháme se za různé drobnosti v našich životopisech třeba i a uniká nám to hlavní, proč nás sem občané zvolili.
Já se omlouvám, že jsem chvíli zdržel, já se omlouvám těm, kteří měli pocit, že snad kážu, ale já to, přátelé, kolegyně, kolegové, skutečně takto cítím a měl jsem potřebu vám to takto sdělit. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane předsedo, já bych vám chtěl za toto vystoupení poděkovat, protože jsem nemohl vystoupit a trošičku Sněmovnu uklidnit, protože skutečně situace už přerůstá únosné meze. Ale nepřísluší mi tady od těchto mikrofonů to hodnotit, musím spíše řídit diskusi a udělovat slova.
***