(16.30 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Má-li však být ona vzdělávací služba pro jednotlivce, ale zprostředkovaně i nám všem službou skutečně užitečnou, musí mít podle mého soudu občan možnost zvolit si z nabídky veřejných vzdělávacích služeb takovou, která odpovídá jeho přání, očekávání a potřebám.
Stávající ustanovení školského zákona vymezující podmínky pro přijetí na střední školu v důsledku znamenají výrazné a věcně nedůvodné omezení možností výběru školy a oborů vzdělávání. Riziko nepřijetí na školu s vysokým převisem poptávky v prvním kole přijímacího řízení a současně riziko, že i jiné školy obdobného zaměření a obdobné kvality vzdělávací nabídky naplní plánované počty žáků již v prvním kole, mohou vést v řadě případů k těmto nepříjemným situacím: Ta první situace se týká toho, že rozhodování žáků vede k rozhodování na takzvanou jistotu. To znamená, že žák záměrně sníží svoje ambice vzdělávat se na prestižní škole a v důsledku toho se mu nedostane vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem. Nebo může nastat druhá situace, kdy studijními předpoklady dobře vybavený žák, který by na jiné škole obdobného zaměření v přijímacím řízení uspěl mezi nejlepšími, nebyl na zvolené škole, o kterou je nadprůměrný zájem, přijat pro velké množství uchazečů.
Dámy a pánové, co to znamená? V prvním případě se žákovi nedostane zaměření, rozsahu a náročnosti vzdělávání, které je schopen úspěšně zvládnout. V druhém případě mohou být na školu přijati žáci s horšími studijními dispozicemi, zatímco ti, kteří jsou sice lépe studijně disponovaní, ale v prvním kole zvolili školu s vysokým převisem poptávky a neuspěli pro množství uchazečů, mohou moci vybírat až v takzvaném druhém kole přijímacího řízení, a to jen ze škol a oborů vzdělávání, o které v prvním kole nebyl dostatečný zájem. Jinými slovy - vybírají už z toho, co je jednou přebráno.
Snad jediným formálním přínosem momentální stávající právní úpravy je usnadnění práce samotných škol při organizaci přijímacího řízení. Samozřejmě administrovat jednu přihlášku je mnohem jednodušší než administrovat přihlášek více. Je však tady otázka, která se nabízí: děje se tak na úkor uchazečů o vzdělávání a podle mého názoru k jejich neprospěchu.
Předkladatelé, vědomi si tohoto nedostatku, předstupují, dámy a pánové, před vás s novelou, která by tuto disproporci ve vzdělávacím systému měla odstranit. Navrhovaná novela zákona č. 561/2004 Sb. je postavena na těchto dvou základních principech: Ten první princip spočívá v tom, že namísto jedné přihlášky na střední školu v prvním kole přijímacího řízení se zavádí možnost tří přihlášek. Výrazně se tak rozšíří možnost vzdělávací volby. Ten druhý princip, který je v zákoně implantován, zavádí nový pojem, který se nazývá takzvaný zápisní lístek, jenž má sloužit jako závazné potvrzení zájmu nastoupit na konkrétní školu.
Důvodem, proč se navrhovatelé rozhodli tento nový pojem do zákona implantovat, je reakce na možné námitky poskytovatelů vzdělávání, že při přílišné liberalizaci dojde před začátkem každého školního roku k chaosu, neboť nebude jasné, kolik žáků do konkrétní školy nastoupí. Toto ustanovení má svůj význam z pohledu financování, neboť při poskytování prostředků podle počtu žáků musí být s předstihem také zřejmé, kam budou zdroje daňových poplatníků alokovány.
Tento zápisní lístek bude chráněn stejnými náležitostmi proti zneužití jako vysvědčení, mám na mysli například vodoznaky.
Předkládanou novelou vyvstává potřeba zákonem stanovit nově některé povinnosti a vymezit lhůty, např. termín, do kdy se uchazeč vyjádří, na kterou školu závazně nastoupí, i stanovit způsob tohoto vyjádření, mám na mysli samozřejmě písemného. Počítá se proto se zavedením jednotného formuláře k tomuto vyjádření, jehož forma bude dána prováděcím právním předpisem. Jinými slovy - návrh tohoto zákona předpokládá podzákonnou normu, kterou bude muset, pokud tento zákon bude přijat, ministerstvo vypracovat.
Spolu s dotčeným postupem je současně třeba také zákonem stanovit, kdy může ředitel střední školy naplnit místa, na která uchazeči nenastoupí. Umožní se tím ředitelům středních škol, aby na takto uvolněná místa vypsali nové přijímací řízení a v jeho rámci přijali i jiné uchazeče.
Předkládaný návrh novely školského zákona si vyžádá i potřebu úpravy příslušného prováděcího právního předpisu. To jsem už řekl.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod, stejně jako i se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Právní vztahy, které jsou přímým předmětem navrhované úpravy, nejsou přímo regulovány sekundárním právem Evropského společenství, a spadají tedy do legislativní kompetence členských států. Návrh novely školského zákona nezapracovává do právního řádu České republiky právo Evropského společenství. Předmět právní úpravy náleží pouze do působnosti České republiky.
Jak je to, dámy a pánové, ve vztahu k veřejným rozpočtům? Návrh předpokládá, to je potřeba zde říci, určité zvýšení finanční náročnosti pro státní rozpočet, které se projeví zejména v nákladech středních škol, které zřizuje stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí. Pokud máme na mysli soukromé a církevní školy, tak ty mohou v rámci školného vybírat poplatek za přijímací řízení. Nicméně i zde je ale předpoklad, že budou toto navýšení nákladů požadovat od státu v rámci dotací.
Podle současných průměrných nákladů na jednoho žáka v prvním kole přijímacího řízení ve střední škole, které bychom mohli odhadnout přibližně na 300 Kč, a podle počtu přihlášených - 160 631 přihlášených uchazečů, přijatých bylo 126 920 - by se při 200procentním nárůstu počtu přihlášek, pokud se počítá, že všichni si ty tři přihlášky podají, mohlo jednat o navýšení nákladů maximálně o 96 milionů Kč. To souvisí i s administrativou přijímacího řízení, zejména se zasíláním dopisů. Vyčíslení předpokládaného zvýšení nákladů je maximální. Je nanejvýš pravděpodobné, že ne každý uchazeč využije zákonné možnosti k podání tří přihlášek pro první kolo přijímacího řízení.
Současně by s přijetím této novely školského zákona na druhé straně došlo ke snížení nákladů, kterými jsou ve spojitosti s přijímacím řízením zatíženy školy poskytující povinnou školní docházku, tedy školy základní. U uvedeného počtu uchazečů pro první kolo přijímacího řízení se může jednat o snížení nákladů o přibližně 5 milionů Kč. Počítám 30 Kč poštovné na jeden dopis.
Přijetím této novely lze zároveň předpokládat, že se zvýší počet uchazečů přijatých již v prvním kole přijímacího řízení, což přinese snížení nákladů spojených s konáním kol dalších.
Výše uvedené vyčíslení nákladů spojených s přijetím novely školského zákona bude mít nepřímý dopad také na rozpočty krajů a obcí.
Dámy a pánové, tolik moje úvodní slovo. Já bych vás všechny chtěl požádat o to, abyste tento návrh zákona pustili do druhého čtení. Myslím si, že pro občany, kteří chtějí vybírat svou vzdělávací volbu, to bude určitě dobrá zpráva. Děkuji za pozornost.
***