(17.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Miloslavu Kalovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení tohoto výboru nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 171/2. Nyní požádám o slovo zpravodaje výboru pana poslance Stanislava Křečka.
Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, na druhé čtení poměrně dlouhé úvodní slovo předkladatele není způsobeno tím, že by pan poslanec Kala trpěl nezdrženlivostí a že by nás chtěl zdržovat, ale protože za bohužel evidentního nezájmu Sněmovny se snažil objasnit hlavní principy, ke kterým ve změnách při jednání ústavněprávního výboru došlo. A je jich skutečně celá řada.
Je to jeden ne z nejdůležitějších zákonů, které projednáváme, to jistě ne, ale rozhodně zákon, kterému bude věnována veliká pozornost ze strany spřátelených i jiných novinářů, ze strany nejrůznějších nevládních organizací. Myslím, že to je norma, která by skutečně měla snést kritiku veřejnosti a měli bychom být s ní seznámeni a stát za ní nějakým způsobem, abychom se nedostávali do kritiky, že něco zatajujeme, něco ukrýváme, něčemu se chceme vyhnout apod.
Jednání bylo velmi složité. Jsem rád, že se podařilo ústavněprávnímu výboru za spolupráce Ministerstva spravedlnosti a dalších dojít k nějakému kompromisnímu návrhu. Ale bohužel, ještě to není konec. Před chvílí nám pan ministr Langer rozdal zprávu o tom, že jejich ministerstvo nesouhlasí s tím, aby vedl registr. No, kdo má ten registr tedy vést? Přece obce ho vést nemohou, nejsou na to vybaveny, kraje také ne, protože to je rozdílné. Tak ministerstvo se nám zdálo nejvhodnější, není s tím příliš souhlas. Zdá se, že tato problematika bude neustále střetem projednávání, neustále se k tomu budeme vracet. Ale jednou už bychom měli tuto problematiku uzavřít.
Doporučuji tedy přijetí usnesení ústavněprávního výboru, stát za ním a říci, že toto je ten zákon o střetu zájmu, který považujeme za správný, vyhovující všem poznatkům a požadavkům, které jsou na něj kladeny, a stát za tím i před veřejností. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji zpravodaji panu poslanci Stanislavu Křečkovi. Otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky nemám žádné. Prosím tedy o vaše přihlášky z místa. Jsme v obecné rozpravě. Nehlásí se nikdo, obecnou rozpravu končím.
Zahajuji rozpravu podrobnou. První slovo má pan poslanec Stanislav Křeček, poté pan kolega Kala.
Poslanec Stanislav Křeček: Dámy a pánové, přestože jsem usnesení ústavněprávního výboru pochválil, přece jen bych navrhl drobnou změnu. My jsme totiž zařadili do okruhu veřejných funkcionářů i funkcionáře stavovských organizací. Není přece žádného důvodu, aby Česká stomatologická komora, Lékařská komora, Komora advokátů, Notářská komora a další komory zřízené zákonem, aby jejich funkcionáři, kteří nehospodaří s veřejnými penězi, hospodaří s příspěvky nebo penězi organizací, byli vystaveni stejnému režimu jako veřejní činitelé, kteří spravují veřejné prostředky.
Navrhuji proto, aby byl přijat jednoduchý pozměňovací návrh, aby v § 2 odstavec 2 na konci textu písmeno b) se doplnila slova "a statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, členů řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu samosprávných stavovských organizací zřízených zákonem".
To je pozměňovací návrh. Domnívám se, že skutečně na tyto osoby tento zákon nemusí dopadat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Prosím o slovo pana poslance Kalu.
Poslanec Miloslav Kala: Mám také pozměňovací návrhy. Za prvé - v bodu 14 § 13 odstavec 8 zní: (8) Každý má právo oznámit orgánu státní správy nebo územní samosprávy svoje podezření, že veřejný funkcionář porušil povinnosti podle tohoto zákona.
Za druhé: Dosavadní poznámka pod čarou číslo 10 se včetně odkazu v textu zrušuje.
Za třetí: V bodu 29 § 25 odstavec 2 se na konci doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou číslo 10 zní: "V řízení se postupuje podle zákona o přestupcích, odkaz 10, s výjimkou § 84 až 87, pokud tento zákon nestanoví jinak. Odkaz pod čarou 10 - zákon číslo 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů."
Konečně čtvrtý pozměňovací návrh. Bod 32 se zrušuje.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji také. O slovo se hlásí ještě pan kolega Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, mám jednu drobnou změnu v bodě 7 § 2 odstavec 2 písmeno c) - číslovku "tři" nahradit slovy "dvě až čtyři".
Jedná se o stupně řízení podle zvláštního právního předpisu. Právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace, územního samosprávního celku. Zdá se nám logičtější, aby tam ty stupně řízení byly stejné jako v následujícím bodě, který se týká správních úřadů. Čili stupně dva až čtyři řízení, nikoli tři a čtyři.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Ptám se, zda ještě do podrobné rozpravy se někdo hlásí. Žádná taková přihláška není, končím tedy podrobnou rozpravu, končím druhé čtení tohoto poslaneckého návrhu zákona, sněmovní tisk 171. Děkuji za navrhovatele panu poslanci Kalovi, panu zpravodaji panu poslanci Křečkovi.
Dalším bodem, kterým se budeme nyní zabývat, je
17.
Vládní návrh zákona o výkonu zabezpečovací detence
a o změně některých souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 251/ - druhé čtení
Tento návrh z pověření vlády uvede pan ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona o výkonu zabezpečovací detence. Zopakuji, že se jedná o klíčový právní předpis této vlády na úseku vnitřní bezpečnosti České republiky, protože po více než 30 letech - 30 let již zná detenční ústav západní Evropa - zavádíme detenční ústav též v České republice.
Jde o to, že chceme zřídit ústavy zabezpečovací detence, do které bychom umísťovali pachatele závažné trestné činnosti, kteří jsou buď nebezpečnými agresory, nebo sexuálními devianty, páchají tedy trestnou činnost pod vlivem této své duševní poruchy. Samotný výkon trestu odnětí svobody nemá vliv na jejich resocializaci. Samotný výkon trestu nesníží jejich nebezpečnost pro společnost, tudíž nemá efekt a výsledek, který se od výkonu trestu odnětí svobody předpokládá.
Dosud v České republice panuje neutěšený stav, kdy pachatelé této činnosti jsou umísťováni do léčebných zařízení. Tato zařízení však nejsou připravena na agresivní pachatele trestné činnosti, a nemají tudíž žádnou ochranu či ostrahu a pachatelé z takovýchto zařízení mohou utéci a pokračovat v páchání trestné činnosti. Proto je zde návrh, který byl velmi podrobně odůvodněn již v prvém čtení. Já víceméně shrnuji pouze onu filozofii a chci říci, že dnes jednáme o návrhu zákona, který umožní ochránit naši společnost před pachateli závažné trestné činnosti, kteří z důvodu své poruchy nejsou schopni prodělat resocializaci ve věznicích.
Pokud schválíte tento zákon, vznikne tedy typ ochranného opatření, typ ústavu, který bude kombinovat jak léčebnou složku, tak složku ochrannou. Tyto ústavy bude zřizovat Vězeňská služba a my počítáme s tím, že od účinnosti zákona vzniknou dva takovéto ústavy v České republice. Za prvé vězeňská nemocnice v areálu věznice v Brně, dále pak speciální detenční ústav ve Vidnavě.
Návrh zákona byl podrobně projednán příslušnými výbory, a to ústavněprávním výborem. V zásadě byl schválen v duchu připomínek, které předložilo samo Ministerstvo spravedlnosti a Legislativní rada vlády. My se tedy plně ztotožňujeme s tím, aby byl zákon schválen v duchu usnesení ústavně právního výboru.
***