(18.00 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Ještě dodávám jednu skutečnost, a to to, že připravovat se na spuštění tohoto zákona je relativně komplikované. Na jedné straně účinnost zákona bude znamenat, že budeme mít v České republice připravené detenční ústavy, na druhou stranu ministerstvo nemůže tyto detenční ústavy připravit a spustit ve chvíli, kdy zde není zákon a není jistota, že tento zákon bude stoprocentně schválen.
Proto je nutné, aby zde byla minimálně půlroční doba mezi platností, mezi přijetím zákona a jeho účinností, tzn. jeho spuštěním do praxe. Bohužel legislativní proces postupuje relativně pomalu, ukazuje se, že nabývá určitého zpoždění, a proto budeme podporovat návrhy, které zde - předpokládám - zazní ve druhém čtení, aby byla odložena účinnost o půlroku. Tento posun účinnosti není v žádném případě rezignace na naši snahu spustit detenční ústavy co nejrychleji. Je to pouze reflexe toho, že legislativní proces probíhá relativně pomalu, a tudíž je třeba o půl roku posunout účinnost, tak abychom měli půlrok mezi platností a mezi účinností.
Tolik tedy na dovysvětlenou, a já vás moc prosím, abyste tento velmi důležitý zákon pro vnitřní bezpečnost České republiky a pro bezpečnost našich občanů podpořili. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru, jeho usnesení nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 251/1. Za omluveného pana poslance Radima Chytku se zpravodajem stává pro druhé čtení pan kolega Marek Benda. Prosím ho tedy o slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, já jenom ve stručnosti. Ústavněprávní výbor projednal návrh na 26. schůzi 14. listopadu 2007, přijal změny, které máte předloženy v usnesení 251/1. Fakticky se jedná o změny, které vycházejí ze schváleného znění nového trestního zákoníku a z diskuse s panem profesorem Šámalem a ze sladění toho, aby opravdu detence byla zcela v souladu s novou koncepcí trestního zákoníku plus s některými drobnějšími úpravami - jde zejména o ochranu osobních údajů.
Doporučuji, aby Sněmovna ve znění ústavněprávního výboru tento návrh schválila.
Pak se s dovolením hlásím do podrobné rozpravy.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Otevírám zatím obecnou rozpravu bez písemných přihlášek, proto se vás ptám, zda se někdo hlásíte do obecné rozpravy.
Není-li o ni zájem, končím ji a zahajuji rozpravu podrobnou, přihlásil se do ní pan kolega Marek Benda, má tedy nyní slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, mám dvě změny.
První už tady signalizoval pan ministr ve svém úvodním slově a to je účinnost zákona. Paragraf 61 by zněl: "Účinnost. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009."
Jde o to, abychom opravdu vytvořili vzhledem k délce legislativního procesu potřebný prostor pro ministerstvo, aby mohlo detenční ústavy za platnosti zákona, to znamená za situace, kdy již na nich může pracovat, ale před jeho účinností, opravdu připravit. To zas nebude tak úplně jednoduchý úkol, to přece jen musí být ústavy, které mají zvýšenou míru zabezpečení.
Druhý návrh, který bych chtěl podat, je vypustit část osmou tohoto návrhu zákona, změnu zákona o vyšších soudních úřednicích, protože jedním z dalších bodů, který zde máme, je nový zákon o vyšších soudních úřednicích. Předpokládám, že vzhledem k posunuté účinnosti k tomu 1. lednu 2009 nový zákon o vyšších soudních úřednicích nabude platnosti a účinnosti dříve, a pak nedává smysl novelizovat zákon, který v té době už nebude platný.
Toto jsou dvě změny, které bych chtěl navrhnout. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Hlásí se někdo do podrobné rozpravy ještě, ptám se. Nehlásí, podrobnou rozpravu končím, a tím také druhé čtení tohoto vládního návrhu zákona, sněmovního tisku 251. Končím tedy s poděkováním panu ministrovi a panu zpravodaji.
Můžeme tedy přistoupit k projednávání bodu dalšího, tedy k bodu
18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu
soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb.,
o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů a zákon
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 254/ - druhé čtení
Opět žádám o úvodní slovo pana ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já se pokusím velmi stručně prezentovat tento návrh zákona, protože ještě máme před sebou několik zákonů z dílny Ministerstva spravedlnosti, abych vás plně neunavil.
Jedná se o novelu občanského soudního řádu, která je velmi důležitá, je to jeden z klíčových zákonů reformy justice této vlády, protože zavádí takzvaný elektronický platební rozkaz. To znamená je to jeden ze stěžejních pilířů elektronizace české justice. Cílem je, aby platební rozkazy, kterých česká justice ročně vyřídí kolem čtvrt milionu, do budoucna nevyřizovali manuálně vyšší soudní úředníci a soudci, ale aby jako v jiných státech Evropské unie, např. v Německu či Rakousku, tyto věci byly řešeny elektronicky, to znamená v mnohem kratším časovém termínu a za mnohem menších nákladů. Počítám tak, že až 200 tisíc případů v rámci civilního řízení u takzvaných nesporných pohledávek, resp. u pohledávek, které nejsou odporem napadnuty dlužníkem, až 200 tisíc těchto případů by mohlo být ročně vyřízeno takovouto elektronickou cestou, a tím bychom do budoucna ušetřili až 200 pracovních míst.
Nechci zde popisovat podrobně veškeré náležitosti spojené s elektronickým platebním rozkazem, což jsem činil v rámci prvního čtení, jen konstatuji, že toto přináší i výrazný komfort pro občana, který bude moci na internetu vyplnit elektronický formulář, ten elektronicky odešle na konkrétní soud a tam bude tento formulář elektronicky zpracován.
Návrh vychází z toho, jak jsem řekl, co funguje v Německu a Rakousku, ostatně i ta právní úprava vychází z platné právní úpravy ve Spolkové republice Německo.
Chci konstatovat, že máte před sebou usnesení ústavněprávního výboru, se kterým se plně ztotožňujeme. Dochází tam k určitým změnám a posunům.
Chci také konstatovat, že budeme navrhovat, nebo navrhujeme posunutí účinnosti tohoto zákona, protože stejně jako u detenčních ústavů platí i pro elektronický platební rozkaz, že bude třeba určité lhůty mezi platností zákona a tím, kdy zákon bude spuštěn, tak abychom českou justici připravili na realizaci elektronického platebního rozkazu. Zkrátka a dobře, určitý čas to zabere, a vzhledem k tomu, že legislativní proces se relativně zpomaluje, musíme též posouvat dobu, od kdy bude účinný tento návrh zákona. V žádném případě se nejedná o rezignaci na to, vnímat elektronický platební rozkaz jako jednu z klíčových norem reformy české justice.
Já vás prosím o podporu tohoto návrhu. Tento návrh výrazně urychlí soudní řízení v České republice. Doufám, že jej ve třetím čtení podpoříte. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministru spravedlnosti. Zákon jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 254/1. Zpravodajem byl určen pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím tedy, aby se ujal slova.
***