(16.00 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Chce se k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Vladimíra Lesenská? Z pohybu soudím, že ano. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Dobrý den. Vážené kolegyně a kolegové, ano, vládní zákon ke stabilizaci veřejných financí vycházel z předpokladu, že by trend nárůstu nákladů na zaměstnávání postižených nadále pokračoval a jeho důsledky neúměrně zatěžovaly státní rozpočet bez vlivu na snížení nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením s významným zbytkovým pracovním potenciálem. V podstatě návrh, který jsme předkládali, obsahuje řešení, které sice významně omezuje nežádoucí využívání tohoto specifického nástroje, avšak vládní zákon přináší plošné krácení podpory u stovek zodpovědných zaměstnavatelů na principu kolektivní viny. Negativní dopady tedy paradoxně postihují nejvíce zaměstnavatele s nejvyšším počtem a podílem zaměstnanců se zdravotním postižením.
V rámci pozměňovacího poslaneckého návrhu jsme proto navrhovali poskytovat příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, a to jednotně jak pro zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením, tak pro jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením až do výše minimální mzdy. Návrat k jednotné výši příspěvku, která se osvědčila v letech 2003 až 2004, byl motivován zejména skutečností, že nastavení výše příspěvku na zaměstnávání osob s těžším pracovním postižením dává prostor pro nežádoucí využívání příspěvků jejich účelovým přijímáním do pracovního poměru, aniž by jim byl přidělován rozsah pracovních úkolů odpovídající sjednané mzdě.
Dalším důvodem je připravovaná změna parametrického systému v rámci důchodového zabezpečení.
Navrhované řešení tedy zachovávalo základní povahu a konstrukci příspěvku, která se osvědčila. Příspěvek stabilizuje, umožňuje plánovat, kalkulovat, rozhodovat o rozvoji a cílech organizace, tím i o dlouhodobém rozvoji zaměstnanců. Úprava zachovávala omezení nežádoucího využívání v plošném měřítku, dále změna zásadním způsobem ekonomicky neohrozila zodpovědné zaměstnavatele, kteří zajišťují pro zaměstnance se zdravotním postižením ekonomicky přijatelnou a důstojnou pracovní náplň a pracovní prostředí a poskytují jim za ně přiměřenou mzdu v možnosti růstu pracovních kompetencí a mezd, což vládní zákon dle vyjádření mnohých zaměstnavatelů opravdu nečiní.
Navrhované řešení váže výši příspěvku na minimální mzdu. Ano, zachovává tak valorizaci tolik vládou kritizovanou a v přiměřeném rozsahu, o kterém právě stát nastavením výše minimální mzdy rozhoduje. Příspěvek tedy v navrhované úpravě by dlouhodobě motivoval zaměstnavatele k zájmu o zvyšování kvalifikace, kvality a tržní ceny práce svých zdravotně postižených zaměstnanců, což by nepřímo posílilo jejich budoucí začlenění i do volného trhu práce. Zejména tento faktor jsme považovali za velmi významný inovativní prvek. Jak vidno, asi jsme se mýlili.
Nicméně, dovolila bych si navrhovat, aby byl schválen návrh změny zákona ve znění, které bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Otevírám rozpravu. Chci jenom poznamenat, že při novém projednání návrhu zákona nejsou přípustné pozměňovací návrhy - § 97 odst. 6.
V rozpravě jako první vystoupí senátorka Alena Palečková. Prosím, paní senátorko, ujměte se slova.
Senátorka Alena Palečková: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené paní poslankyně a poslanci, dovolte mi, abych velmi stručně vysvětlila stanovisko schválené nejprve garančním výborem Senátu, výborem pro zdravotnictví a sociální politiku a posléze plénem Senátu, které bylo odlišné od stanoviska pléna Poslanecké sněmovny a od toho, co zde řekla moje předřečnice.
My jsme se naopak domnívali, že tak jak byl návrh původně předložen vládou, lépe vyhovoval potřebám zaměstnávání zdravotně postižených poskytováním příspěvku v rozdílné výši na těžce zdravotně postižené osoby a lehčeji zdravotně postižené osoby. Ta stejná výše příspěvku pro všechny vlastně zvýhodňuje ty lehčeji zdravotně postižené osoby, které velmi často jsou zaměstnatelné i v normálních zaměstnáních, a naopak ty dvě výše příspěvků, ta vyšší výše příspěvku pro těžce zdravotně postižené osoby ulehčuje jejich zaměstnávání.
Dále bych se chtěla zmínit o té valorizační schopnosti toho návrhu Poslanecké sněmovny. Domníváme se, že institut minimální mzdy je velmi svébytný institut, samostatný, který by neměl být spojován s dalšími dávkami, resp. neměly by být na něj vázány. Nehledě k tomu, jak jsme již jistě mohli zaregistrovat, tak vláda uvažuje v budoucnu i o dalších úlevách pro zaměstnavatele jednak zdravotně postižených, jednak třeba matek po mateřské dovolené s malými dětmi atd. To zvýhodnění se bude odehrávat v oblasti daňové.
Čili my se naopak domníváme, že původní vládní návrh byl lepší než pozměňovací návrh pocházející z Poslanecké sněmovny.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní senátorko. Nyní se ptám, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Není-li tomu tak, rozpravu končím.
Pan ministr chce vystoupit se závěrečným slovem? Paní zpravodajka? Nevidím přihlášku.
Přistoupíme tedy k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Na základě požadavku z pléna vás odhlásím, požádám vás o přihlášení svými identifikačními kartami. Zazvoním, aby se poslanci a poslankyně, kteří chtějí hlasovat, mohli dostavit do Poslanecké sněmovny k hlasování.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 188/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 188/4."
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 44 z přítomných 164 poslankyň a poslanců pro návrh 87, proti 49. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.
Děkuji paní senátorce a končím bod číslo 2.
Nyní předám řízení kolegyni Němcové.
***