(15.50 hodin)
(pokračuje Pelc)
Navrhované zvýšení pokut je ve vztahu ke stávající úpravě pokut obsažené v zákoně o obcích nesystémové. Znamenalo by to totiž, že typově stejné správní delikty by bylo možno na území Prahy trestat pokutami až 500 tis. korun a milion korun, § 29 odst. 3 a 4, zatímco na území ostatních obcí pouze pokutou až 100 tis. korun a 200 tis. korun. Jedná se tedy o rozdíl ve výši až 400 %. Toto nesystémové řešení ve svých důsledcích zakládá nerovnost před zákonem, protože výrazně zvýhodňuje delikventy, kteří budou za stejné činy stíháni mimo území Prahy.
Stejně tak podle ustanovení § 20 odst. 2 je možno uložit fyzické osobě, která neudržuje pořádek a čistotu na pozemku, který vlastní nebo užívá, pokutu až 100 tis. korun. Tento delikt je formulován jako takzvaný jiný správní delikt, u něhož není nutno prokazovat delikventovi zavinění. Řízení o uložení pokuty je v daném případě možno zahájit do tří let od spáchání deliktu. V zákonu o obcích se vychází z tradičního a právem respektovaného principu, že delikty fyzických osob, které nesouvisejí s jejich podnikáním, se označují a projednávají jako přestupky, což znamená, že mimo území hlavního města Prahy je protiprávní jednání fyzické osoby, která neudržuje pořádek na svém pozemku, kvalifikováno jako přestupek, za který lze uložit pokutu maximálně 10 tis. korun, § 47b odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích. Jedná se tedy o rozdíl ve výši až 900 %, což je téměř o řád vyšší. V přestupkovém řízení je nutno delikventovi prokázat zavinění. Řízení o přestupku je nutné zastavit v případě, že se nepodaří rozhodnout o přestupku do jednoho roku od jeho spáchání. Je tedy zřejmé, že ustanovení § 29 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze neposkytuje fyzickým osobám záruku řádného a spravedlivého procesu a mělo by být ze zákona vypuštěno.
Nesystémovým řešením jsou i rozdílné formulace skutkových podstat správních deliktů. Předložená novela § 29 zákona o hlavním městě Praze nejenže nepříznivý stav daný neodůvodněnými rozdílnostmi v řešení správních deliktů na území hlavního města Prahy a v ostatních obcích naší republiky nenapravuje, ale naopak rozdíly prohlubuje. Předložený návrh novely zákona o hlavním městě Praze není pro oblast správního jednání přínosem. Nejvhodnějším řešením by bylo připravit návrh zákona, v němž by formou novely zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze byly obě právní úpravy správních deliktů uvedeny do souladu. Příležitost se nabízí v tomto roce, kdy vláda předpokládá předložit k projednání v Parlamentu České republiky návrh novely zákonů o místní samosprávě. V jeho rámci, jak bylo zjištěno na Ministerstvu vnitra, je otázka sjednocení právní úpravy správních deliktů řešena.
Senát projednal návrh změny tohoto zákona a přijal usnesení 247, které zní, že za prvé zamítá návrh zákona, a mě pověřil, abych vás s tímto odůvodněním seznámil.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane senátore, a ptám se, jestli se někdo dále hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Rozpravu končím.
Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Poprosil bych nastavit kvorum. Děkuji.
Než stihnou kolegyně a kolegové přijít do jednací síně, přečetl bych návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 160/4."
Ještě zazvoním. Pokusím se přivolat kolegyně a kolegy na hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem usnesení souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 43: z přítomných 183 poslankyň a poslanců pro návrh 122, proti 7. Konstatuji, že návrh zákona byl přijat.
Poděkuji panu senátorovi a končím bod, který je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, pod číslem 1.
Přistoupíme k bodu č. 2 a je jím
2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 188/3/ vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňujícími návrhy. Jeho usnesení jste obdrželi jako sněmovní tisk 188/4. Vítám mezi námi paní senátorku Alenu Palečkovou, dobrý den.
Prosím, aby se za navrhovatele usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Nečas.
Pane premiére, já bych poprosil, jestli byste mohl zajistit účast pana ministra Nečase na jednání Sněmovny. Děkuji. Zatím, než se dostaví pan ministr Nečas, chvíli počkáme.
Ano, pan ministr Nečas je už přítomen. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, vláda předložila tento návrh novely zákona o zaměstnanosti proto, aby mohlo být v tomto zákoně zobecněno ustanovení, které se týkalo rozšíření Evropské unie o nové členské země, respektive o zabudování určitých pojistek, pokud by došlo k nájezdu na náš trh práce. Dosavadní úprava zákona o zaměstnanosti však nepočítala s dalším rozšířením Evropské unie po 1. květnu 2004. Proto vláda vypracovala tento návrh, který již obsahuje automatická ustanovení - tedy již při jakémkoliv dalším rozšíření Evropské unie nebude nutné novelizovat - a který také reaguje na rozšíření Evropské unie z 25 na 27 členských zemí. Vláda nepředpokládá, že by tato ustanovení byla použita v praktickém životě, nicméně považujeme za nutné, aby tyto pojistky, které by zabránily deformaci trhu práce, byly v naší legislativě obsaženy.
Mimo tento vládní návrh zákona byl přijat i pozměňovací návrh paní poslankyně Lesenské, který se týkal jiných ustanovení tohoto zákona, a sice konkrétně zaměstnávání zdravotně postižených. Musím konstatovat, že se dívám na tento návrh podaný paní poslankyní nepředpojatě, to znamená, že je hodný zvážení. Na straně druhé chci upozornit, že ve vládním stabilizačním balíčku bylo schváleno jiné ustanovení, že toto ustanovení platí od začátku tohoto roku a především že návrh, který předložila paní poslankyně a který podle mého názoru měl být součástí analýzy vyhodnocení působení návrhu, který byl schválen ve vládním stabilizačním balíčku, obsahuje také de facto automatické valorizační schéma, což je v rozporu s tím, co bylo v rámci stabilizace veřejných financí přijato.
Proto doporučuji, aby byla přijata verze, v jaké Senát vrátil tento zákon zpět do Poslanecké sněmovny, která je prakticky verzí, ve které byl předložen do Sněmovny původní vládní návrh.
Děkuji za pozornost.
***