(14.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Rozumíte, pokud nebudeme respektovat spolupráci evropskou v těch oblastech, jako je vnitro, spolupráce policie, ona eurojust, jak se tomu říká, tak se naopak může stát, že po vstupu do Schengenu bezpečnost v této zemi klesne. To je věc, která podle mě také by vyžadovala vládu, která by něco podobného respektovala, totiž to, že v Evropě nejsme schopni efektivně fungovat, pokud nejsme v těch strategických věcech schopni spolupracovat.
Je tady prostě celá řada důvodů, proč si myslím, že vláda v zahraniční politice nedostává to, co je zájmem České republiky, a hlavně vláda ani není ochotna o těch věcech v Parlamentu vést diskusi. Já si myslím, že tato vláda, pokud by měla vládnout dále, tak bude tuto zemi trvale poškozovat, a proto vás vyzývám, abyste zvážili to, jestli tato vláda má a může v této zemi dále vládnout. (Slabý potlesk.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane místopředsedo. O slovo se přihlásil pan ministr Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, promiňte, že vstupuji do diskuse, a respektuji právo opozičních politiků v případu nedůvěra vlády vyčíst vládě první poslední. Myslím, že to patří k parlamentní diskusi. Ale musím reagovat na velmi nebezpečný a nepravdivý argument, který zazněl, zvlášť když zazněl jako snad ten hlavní důvod, proč pan místopředseda Zaorálek chce této vládě vyslovit nedůvěru. A sice je to proto, že vláda České republiky uzavřela dohodu s Nomurou, aby jí mohla vyplatit 7 mld. Kč, které teď nechce dát těm učitelům, kteří demonstrují před Poslaneckou sněmovnou. Myslím, že tak nějak ten argument zněl. Dovolím si ho mírně parafrázovat.
Chtěl bych říci zcela jasně, a jsou to prosím pěkně fakta, že vláda České republiky, vláda Mirka Topolánka, ta první, jíž jsem nebyl členem, uzavřela dohodu s Nomurou ne proto, aby ji mohla vyplatit 7 mld. Kč, ale proto, že Česká republika prohrála v roce 2005 arbitráž s Nomurou. Prostě prohrála. Česká republika v době, kdy předsedou vlády byl Jiří Paroubek a ministr financí Bohuslav Sobotka, prohrála s Nomurou mnohaletou arbitráž, což, zdůrazňuji, neargumentuji jako pan místopředseda Zaorálek, zdůrazňuji, že samozřejmě vůbec nebyla vina ani Jiřího Paroubka, ani Bohuslava Sobotky. Dělali všechno pro to, aby Česká republika tu arbitráž neprohrála, nicméně smlouvy, které zdědili po svých předchůdcích z doby vlády Miloše Zemana, byly takové, že prostě vyhrát nemohli. Proto Česká republika prohrála arbitráž. A následná arbitráž, ta, o které hovoří pan místopředseda Zaorálek, není ničím jiným než stanovením skutečné výše škody a skutečné výše náhrady. A vláda České republiky, když na podzim uzavírala dohodu s Nomurou, tak ji uzavírala ne proto, aby jí mohla vyplatit 7 miliard, ale aby odvrátila riziko, že jí bude muset vyplatit třicet, čtyřicet, padesát nebo šedesát miliard. Pod tímto tlakem rozhodovala. A já jsem docela rád, že jsem zdědil smlouvu, o které vím, že budu možná muset zaplatit 7 miliard. Když to dobře dopadne, tak nebudu muset zaplatit nic, a o tom teď vedeme arbitráž, na kterou se tak rozčiluje pan místopředseda Zaorálek, jestli v intervalu nula až sedm. Ale s úlevou vím, že nebudu muset platit třicet, čtyřicet, padesát, šedesát nebo sedmdesát, jak bych možná musel, kdyby ta dohoda nebyla uzavřena. Teď se stanovuje ta výše. Bude to v intervalu nula až sedm. Ale Česká republika, stejně tak jako Bohuslav Sobotka dělal úplně všechno pro to, chci to zdůraznit, dělal úplně všechno pro to, aby neprohrál, tak já dělám úplně teď všechno pro to, aby to byla nula. Ale nemohu vyloučit, že tam nějaké kladné číslo bude, ale stoprocentně vím, že to nebude více než sedm. A to je na tom ta pozitivní zpráva.
Samozřejmě je to na základě nějaké dohody, která je zatím utajněna, a já, byť jsem předpokládal, že během letošního roku ji budu moci odtajnit, tak to prostě zatím nemohu udělat z toho prostého důvodu, že Česká republika a Nomura nejsou jediné subjekty, které jsou v této velmi komplikované a mnoholeté kauze interesovány, a že Nomura není jediným soukromým zahraničním subjektem nebo subjektem se zahraniční majetkovou účastí, který po České republice nárokuje podle mého názoru naprosto neoprávněně finanční prostředky. A nejenom Nomuře, ale i ostatním já už prostě nechci zaplatit ani korunu. Tak proč bych jim v tom měl pomáhat zveřejněnými informacemi? Ani vaším prostřednictvím, pane místopředsedo Zaorálku, jim je neposkytnu. Zveřejním to, až to bude možné.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. S faktickou se přihlásil místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jenom, pane ministře, vy jste mluvil o arbitráži, kterou prohrála Česká republika, ale diskrétně jste pomlčel o jiné, a to byla arbitráž, ve které žalovala naopak Česká republika Nomuru o 100 miliard, a tu jsme stáhli, tu jsme vzdali. Jestliže jsme to učinili v rámci řekněme dohody, tak bych minimálně očekával, že Nomura nebude pokračovat v soudech. Ale já jsem tady řekl, že jsme zjistili, že potom co byla učiněna dohoda, tak Česká republika sice vzdala svou arbitráž o 100 miliard, a my jsme se za půl roku dozvěděli, že Nomura vede další spor s Evropskou komisí a Českou republikou. Chápete, pro mě je to trošku málo, když řeknete, že je to přece všechno jasné. Vy nám to nemůžete říci, protože byste tím nahrál Nomuře. My tady jako Parlament přece máme za úkol kontrolovat kroky vlády a taky veřejné prostředky. Tady máme prostě akceptovat to, že je to přece jasné, a tam se zaplatí nějaké miliardy někomu, kdo tady je trestně stíhaný za to, co tady v IPB způsobil? To přece Sněmovna nemůže akceptovat. To pro nás nemůže být dostatečné. Já přece říkám, jestliže tady někdo bojuje o 3,5 miliardy a je to klíčová vrstva české společnosti, tak přece nemůžeme se jen tak smířit s tím, že tam nějakých šest sedm miliard se s nějakým dobrým úmyslem někomu dalo, aby mlčel, aby se už jako kdyby zabránilo možná větším škodám.
Já souhlasím s vámi, že případ je komplikovaný, vím že v té minulé vládě jste nebyl, která tu arbitráž stáhla. Ale pokračujete v politice, která zde nastoupila, která je pro Parlament naprosto neprůhledná, a žádný slušný parlament nemůže trpět to, aby se někomu, navíc zloději, dávaly miliardy a parlament se tvářil, že ho to nezajímá, protože se spokojí s tím, že mu do toho prostě nic není a že to je přece jasné. (Slabý potlesk.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane místopředsedo. S reakcí chce pan ministr Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Dále se přihlásil pan místopředseda Filip. Pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Já nevím, pane místopředsedo, prostřednictvím pana předsedajícího, jestli mně nerozumíte, anebo nechcete rozumět. Já znovu opakuji. V roce 2005 jsme prohráli arbitráž. Byl učiněn výrok o tom, že Nomura má v určité části své žaloby pravdu. Dál už se vede, a ten se vede stále, spor o výši škody, kterou Česká republika Nomuře způsobila. Že způsobila, o tom byl ten výrok učiněn. Teď už se nevede diskuse o tom, zda ano, nebo ne. V roce 2005 byl učiněn výrok, že ano, a teď se stanovuje jenom ta výše škody. A to, co je pozitivní na té dohodě, kterou hájím, byť jsem u toho nebyl, je, že víme, že ta výše škody bude zastropována, buď bude vyslovena mnohem větší, nic víc, nic míň. Jinak žádná jiná arbitráž nebyla ukončena kromě té, kdy bylo řečeno to, co bylo řečeno v roce 2005. Tam jsme to prohráli a pak už jsme jenom počítali, kolik budeme muset zaplatit. Vláda České republiky dohodou na podzim minulého roku zařídila, že to, jak stále pevně doufám, bude nula, ale kdybychom byli v tom sporu neúspěšní, nebude to více než sedm. A to je přece pozitivní zpráva. Také to mohlo být čtyřicet, ale to si musíme počkat na ten konečný výrok. Nicméně i kdyby to bylo čtyřicet, víme, že to nebude víc než sedm. Co na tom vidíte negativního? Já v tom spatřuji jako záchrannou brzdu poté, co se nepovedlo odvrátit riziko prohrané žaloby o zpackaných smlouvách v roce 2000. To jsou fakta, která leží na stole.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní vystoupí místopředseda Poslanecké sněmovny pan poslanec Filip. Prosím, pane místopředsedo.
***