(10.40 hodin)
(pokračuje A. Černý)
Pro rok 2006 - bezpečnostní situace je nadále složitá. Pro rok 2007 - bezpečnostní situace je složitá, ale stabilizovaná. Pro rok 2008 - bezpečnostní situace je nadále složitá.
Obdobné hodnocení bezpečnostní situace pro změnu v Iráku: Pro rok 2004 - bezpečnostní situace se postupně stabilizuje, nicméně pokračují útoky na vojáky koaličních sil. Pro rok 2005 - bezpečnostní situace je velmi nestabilní. Pro rok 2006 - politický úspěch, který znamenaly parlamentní volby, nepřinesl zlepšení bezpečnostní situace. Pro rok 2007 - pokračování politického procesu zatím nepřineslo zlepšení bezpečnostní situace. A pro příští rok identická formulace - pokračování politického procesu zatím nepřineslo zlepšení bezpečnostní situace.
Ještě Afghánistán: Pro rok 2005 konstatování, že jde o hlavní linii boje proti terorismu. To, co jsme slyšeli před chvílí z úst paní ministryně pro rok 2008, se příliš neliší. 2006 - bezpečnostní situace zůstává křehká a násilnosti menšího rozsahu pokračují na území celého Afghánistánu. Pro vyslání misí v roce 2007 - bezpečnostní situaci lze hodnotit jako trvale rizikovou. A pro rok 2008? Bezpečnostní situaci lze hodnotit jako trvale rizikovou.
Nevím, jestli je chyba ve mně, jestli nejsem dostatečně vnímavý, ale ani v jednom případě jsem nezaznamenal kvalitativní posun ve vývoji bezpečnostní situace k lepšímu. A platí to pro všechny uvedené oblasti.
Vrátím se k efektivnosti. Jen Česká republika vyslala do misí tisíce lidí. Uvolnila miliardy korun. A výsledek? Odpovídá bezpečnostní situace v těchto zemích tomuto úsilí? Opravdu máte dojem, že jsme přispěli k podpoře a udržení míru v těchto oblastech? Já si to nemyslím. A co z toho vyvozuji?
Za prvé. V žádném případě ne chci zpochybnit připravenost, profesionalitu a nasazení našich vojáků. Za druhé. Co ale rozhodně zpochybňuji, je základní idea. Bojovat proti terorismu, šířit demokracii a západní hodnoty pomocí armády, pomocí leteckých pum, raket, zbraní, to je kontraproduktivní. Prostí Afghánci, ale i Iráčané nemají rádi Američany. Ale nemají rádi ani jejich spojence, považují je za okupanty. Za třetí. Praxe uplynulých let jednoznačně dokazuje, že koncept preventivních válek a válka proti terorismu je největší omyl třetího tisíciletí. Za čtvrté. Pokračování v této praxi nezlepší bezpečnostní situaci v žádné z uvedených oblastí, a proto nemá pozitivní vliv na bezpečnosti České republiky, ale právě naopak, zhoršuje ji. A konečně za páté. Jsem přesvědčen, že prostředky, které jsou vynakládány na vojenské mise, by přinesly daleko větší efekt, pokud by byly využity ve prospěch obyvatelstva těchto zemí.
Vzhledem k tomu, že projednávaný tisk číslo 347 ani nenaznačuje možnost pozitivní změny, nemohu ani já a ani nikdo z poslanců KSČM navržené usnesení podpořit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným je pan poslanec Antonín Seďa, připraví se Jan Hamáček.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi vyjádřit svůj názor na působení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích v roce 2008.
Věřím, že si všichni uvědomujeme nejen veškeré zahraničněpolitické konsekvence při plnění závazků plynoucích z našeho členství v mezinárodních organizacích, ale především naši společnou odpovědnost při zapojení našich vojenských jednotek k zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability.
Ve svém vystoupení se zaměřím na problematiku vládou navrhovaného působení české armády v Afghánistánu. Předně musím zdůraznit, že působení českých vojáků v Afghánistánu je pod mandátem Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a v rámci operace mezinárodních sil ISAF pod velením Severoatlantické aliance, jejímž členem Česká republika je. Mise ISAF je prioritou Severoatlantické aliance a deklarovaným cílem českého zapojení je budování stability a bezpečnosti v Afghánistánu. Nicméně naše dnešní rozhodnutí musí být nejen zodpovědné, ale musí se především opírat o relevantní informace.
Současná bezpečnostní situace v Afghánistánu je hodnocena velmi kritiky. Taliban kontroluje téměř polovinu území, využívá dobrovolníků a má vytvořenu stabilní síť financování. Taliban má za cíl obsadit hlavní město Kábul v roce 2008, proto se v příštím roce předpokládá jejich značná ofenzíva. Zároveň mise ISAF plánuje v Afghánistánu, včetně provincie Lógar, bojové operace. Tyto aktivity přinesou zhoršení bezpečnostní situace na daném území, včetně problémů spojených s očekávanou migrací Afghánců z Pákistánu.
Jako člen stálé delegace do Parlamentního shromáždění Severoatlantické aliance - a paní ministryně to tady sdělila - chci informovat váženou Poslaneckou sněmovnu, že rezolucí číslo 361 z posledního zasedání v Reykjavíku stanovilo Parlamentní shromáždění NATO podporu mise v Afghánistánu. Zdůraznilo odpovědnost Severoatlantické aliance na celém území a zároveň vytyčilo prioritu politického řešení situace v této zemi. Parlamentní shromáždění naléhá na členské státy Severoatlantické aliance, aby potvrdily svůj závazek pomoci afghánské vládě při zajišťování bezpečnosti a stabilního prostředí pro její lid. Zároveň, a to si přiznejme, neexistuje v české vládě ani v rámci NATO konsensuální strategická vize pro Afghánistán. Přijetí této vize je plánováno na bukurešťském summitu Severoatlantické aliance v dubnu příštího roku, pokud se na ní členské státy NATO shodnou.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci opětovně zdůraznit, že výbor pro obranu již před půl rokem požádal vládu o předložení koncepce působení České republiky v zahraničních operacích do roku 2010. Do dnešního dne nebylo toto usnesení naplněno. Vláda nejenže tuto koncepci nemá, ale svými kumulovanými závazky ohrožuje důvěryhodnost naší země v očích zahraničních partnerů. Mám oprávněnou obavu, že kumulace našich závazků především v roce 2009 povede nejenom k rozpočtovým problémům resortu Ministerstva obrany, ale především zvýší fyzickou a psychickou zátěž českých vojáků při opakovaných rotacích v zahraničních operacích, protože česká armáda nebude schopna dodat odpovídající počet vycvičených a odpočinutých vojáků pro pravidelné rotace v zavedených termínech.
Vládní návrh na působení sil a prostředků české armády v Afghánistánu v průběhu roku 2008 usiluje o rozšíření zapojení naší země ze současných 295 na 415 osob. Nejde však jen o navýšení počtu našich vojáků. Po detailním rozboru působení českých jednotek v Afghánistánu musím zdůraznit, že původní cíl naší vlády, čímž byla v rámci vedení provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar konsolidace a koncentrace jednotek Armády České republiky s cílem větší viditelnosti naší země, zřejmě nebude naplněn. Důkazem je navrhovaná dislokace vojenských jednotek. Ať již pokračováním činnosti polní nemocnice Role 2E a působením chemické průzkumné jednotky v Kábulu, působením speciální jednotky vojenské policie v provincii Helmand ve spolupráci s Brity či navrženou podporou osmdesáti osob nizozemskému úkolovému uskupení v provincii Uruzgán. Vláda navíc uvažuje o působení dalších sta osob 601. skupiny speciálních sil v rámci operace Trvalá svoboda.
Nejdůležitější misí naší účasti v Afghánistánu má být převzetí vedoucí úlohy v provinčním rekonstrukčním týmu v provincii Lógar, zaměřeném na zajištění bezpečnosti, rekonstrukce a humanitární pomoci v této provincii. Úspěch mise záleží zejména na získání důvěry místních obyvatel a na potřebném zajištění bezpečnosti Afghánců. Proto je důležitý důraz na kooperaci s místní vládou a obyvateli. Prioritní podmínkou pro úspěch mise je zajištění bezpečnosti českých vojáků a úspěch českých projektů při rekonstrukci provincie.
Musím upozornit, že současná vláda podcenila přípravu provinčního rekonstrukčního týmu. Jsem přesvědčen, že základní prioritou nás všech má být zajištění bezpečnosti našich vojáků. V této souvislosti chci připomenout stále nedořešený smluvní vztah se Spojenými státy o využívání vojenské základny FOB Shank, problémy spojené s časovým zpožděním při zajištění přepravních prostředků, zejména lehkých bojových vozidel Iveco či Dingo 2. Nedostatečné vybavení českých jednotek je například řešeno pronájmem dvaceti kusů vozidel Humree od Američanů či darem Spojených států v podobě komunikační techniky.
***