(15.10 hodin)
Poslanec Zdeněk Maršíček: Děkuji. Pane premiére, Česká televize uvedla dne 26. listopadu 2007 reportáž, kde zazněla tato věta: Ruské zpravodajské služby mohou podle odborníků zneužívat ke svým cílům hnutí, která se angažují proti umístění amerického radaru v České republice. Naznačují to výroční zprávy BIS a Vojenského obranného zpravodajství. - Pokud se ovšem týká neutajovaných částí uváděných zpráv, které byly zveřejněny, pak zpráva BIS radarové aktivity vůbec nezmiňuje a neobsahuje ani v reportáži citovanou větu. Dá se ovšem předpokládat, že tyto informace a výše citované věty obsahují komplexní výroční zprávy BIS a VOZ, které ovšem vzhledem k tomu, že obsahují utajované informace, nemohly být veřejně přístupné. Zůstávají jen dvě možnosti vzniku uvedené reportáže. Buď celou reportáž připravil někdo, kdo má přístup k utajovaným výročním zprávám BIS a VOZ, nebo reportáž vznikla na základě získaných utajovaných informací z uvedených zpráv redaktory České televize. Pokud by tedy v reportáži citované informace odpovídaly skutečnému obsahu utajovaných výročních zpráv BIS a VOZ, pak došlo k úniku utajovaných informací.
Domníváte se, že jde o záměrnou manipulaci s nelegálně získanými informacemi a navíc o zneužití utajovaných informací? Pokud ano, pane premiére, jaká opatření přijmete? Jistě mi dáte za pravdu, že otázek kolem úniku utajovaných informací je v České republice již příliš mnoho. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, zazněla interpelace. Slovo má premiér. Prosím.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Ano, já se obávám, že obecně platí, že unikají informace, ale v tomto případě je tomu přece jen trochu jinak. Pokud sdělovací prostředky, a nechtějte po mně analýzu sdělovacích prostředků, vyvozují z veřejně dostupných výročních zpráv zpravodajských služeb České republiky závěry o aktivitách zpravodajských služeb Ruské federace na našem území, zejména s ohledem na činnosti těchto zpravodajských služeb namířených proti umístění prvků protiraketové obrany na území České republiky, tak přece nelze hovořit o úniku informací z kterékoliv zpravodajské služby. Ten obrat únik informací je podle mě v tomto smyslu nepatřičný, pokud se jedná o veřejně dostupnou výroční zprávu.
Zpravodajské služby v pravidelně zveřejňovaných výročních zprávách na svých webových stránkách uvádějí pouze ty informace, které lze v takto zobecněné formě veřejnosti zpřístupnit z výsledků jejich činnosti za to příslušné roční období, tak aby nebyla ohrožena práce těchto služeb do budoucna a především nebyly odkryty nebo znejistěny zdroje zpravodajských informací. Bezpečnostní problematika, speciálně oblast skryté činnosti zpravodajských služeb, je pro některé osoby stojící mimo státní správu a tyto bezpečnostní složky natolik atraktivní, že nemohou odolat potřebě opatřovat veřejné zprávy zpravodajských služeb individuálními komentáři, subjektivními závěry a v mnoha případech může jít pouze o spekulace, případně snahu o zvýšení prodejnosti, zvýšení nákladu této mediální produkce.
Na druhé straně ale nelze přehlížet ani to, že z oficiálních vystoupení představitelů státní moci a bezpečnostních a obranných složek Ruské federace vyplývá nesouhlasný postoj. A myslím si, že zapojení zpravodajských služeb Ruské federace do činností, které by mohly ovlivňovat dvoustranné jednání, které by mohly ovlivňovat náladu v České republice a případně realizaci tohoto záměru, se dá předpokládat už na základě elementárních politicko-bezpečnostních analýz a považovat jej za zřejmý průměr veřejných postojů prezentovaných veřejně představiteli Ruské federace do aktuální bezpečnostní politiky a strategie orgánů Ruské federace.
Toho všeho si je vláda vědoma, a tudíž, řekl bych, potřebným a účelným způsobem přistupuje k profilování činnosti zpravodajských služeb v rámci jejich působností, které jsou vymezeny jednoznačně zákonem. Musím říci, že vláda jako celek i prostřednictvím svých příslušných koordinačních orgánů, jako je Bezpečnostní rada státu a již zmiňovaný Výbor pro zpravodajskou činnost, se soustavně a odpovědně zabývá výstupy všech tří služeb, které se týkají záměrů a činnosti zpravodajských služeb Ruské federace na území České republiky. Bylo by velmi naivní si myslet, že nepůsobí na území České republiky. Obsah těchto zpráv podléhá utajení samozřejmě dle zákona a není možné ho veřejně prezentovat.
Další diskusi k tomuto tématu je možné převést - a mám pocit, že se tak děje a že to bude předmětem diskuse věcně příslušných pracovních orgánů Sněmovny, jako je podvýbor pro zpravodajské služby, stálá komise pro kontrolu činnosti BIS, Stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, a samozřejmě projednávání podřídit režimu utajovaných informací a dostat detailnější informace z veřejně dostupných, které pouze kondenzují informace, které je možno zveřejnit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě se ptám pana poslance Maršíčka. Vidím, že využije možnosti položit doplňující otázku. Prosím.
Poslanec Zdeněk Maršíček: Já jen velice krátce, pane premiére. Já jsem se ptal na konkrétní možnost úniku informací z utajované zprávy a na to mi nebylo zcela odpovězeno.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě znovu pan premiér. Prosím.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já jsem měl pocit, a omlouvám se, že to nevyplynulo zcela jasně, že informace, které byly ve sdělovacích prostředcích, nepovažuji za informace uniklé z neveřejné utajované části zprávy, naopak jako informace, které mohly být použity právě z té veřejně dostupné zprávy o činnosti zpravodajských služeb.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Ivan Ohlídal má připravenou další interpelaci, která se týká nedostatečné podpory českého školství. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Vážený pane premiére, dnes nemíním vyjmenovávat skutečnosti, které ukazují, že česká vláda nedostatečně podporuje české školství a vědu, ba dokonce svou rozpočtovou politikou přímo škodí rozvoji školství a vědy v tomto státě. Ano, pane premiére, nemusíte mi dále napovídat.
Ve své dnešní interpelaci na vás, vážený pane premiére, vám chci položit dvě otázky. Tyto dvě otázky se týkají jednoho procesu, který rovněž nasvědčuje tomu, že česká vláda nevěnuje dostatečnou pozornost rozvoji českého vysokého školství a vědy v České republice vůbec. Tento program se týká přípravy operačního programu Věda a výzkum pro inovace, zkráceně VaVpI. Jak víte a jak vědí snad všichni, protože se o tom už mockrát psalo, mockrát mluvilo, příprava tohoto operačního programu na Ministerstvu školství je v naprosto dezolátním stavu. Dokonce pan zastupující ministr školství Bursík odvolal jediného člověka, který částečně rozuměl této problematice, pana náměstka Tichého. To znamená, že situace je doslova fatální a ostudná z hlediska přípravy tohoto významného operačního programu. Pokud česká strana nezúřaduje tento program a jeho implementaci v rozumné době a rozumným způsobem, tak česká věda včetně českých vysokých škol přijde o desítky miliard korun.
Proto se vás, pane premiére, ptám za prvé: Co uděláte pro to, aby se v nejbližší době stav přípravy tohoto operačního programu výrazně zlepšil? Za druhé: Co uděláte pro to, aby alespoň poslanci mohli získat adekvátní a aktuální informace týkající se této přípravy z Ministerstva školství? Dokonce ani poslanci v podvýboru pro vědu a vysoké školy nejsou schopni v současné době tyto informace získávat.
Děkuji vám předem za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Já bych v úvodu nejdříve polemizoval s tím, že má vláda dává méně prostředků na vzdělávání a méně prostředků na vědu a výzkum. V roce 2007 má vláda zvýšila prostředky na vědu o 1,5 mld. Kč vůči návrhu minulé vlády. V roce 2008 bude na vědu alokováno 23 mld. Kč, v roce 2009 24,8 mld. Kč a v roce 2010 26,8 mld. Kč. To znamená meziroční nárůsty 7 %, resp. 8 %. To je, prosím vás, bez strukturálních fondů, ze kterých půjde na vědu předpokládatelně, pokud je budeme schopni vyčerpat,kolem 15 mld. Kč ročně.
Já znovu vyjadřuji obavu nikoliv o objemy a absolutní hodnoty takto alokovaných peněz, ale o správné nasměrování těchto prostředků tam, kde je potřebujeme. Tady samozřejmě je diskuse potřebná a já se jí vůbec nebráním.
***