(11.40 hodin)
Senátor Martin Mejstřík: Dámy a pánové, děkuji za příjemné uvítání.
Já zde zastupuji Senát Parlamentu České republiky s návrhem novely zákona 245/2000 Sb., o státních svátcích atd. Tato novela není nic komplikovaného. Dovolte mi připomenout genezi tohoto našeho návrhu. Původně šlo o můj návrh, který směřoval k vyřazení MDŽ z významných dnů, a tento Mezinárodní den žen měl být nahrazen Svátkem matek. V průběhu projednávání v Senátu došlo ke změnám, které máte před sebou. Na návrh některých mých kolegů došlo k povýšení Svátku matek na státní svátek, s tím ale, že bude slaven druhou neděli v květnu, tím pádem bez dopadu na státní rozpočet. A dále došlo ke změnám v katalogu významných dnů, kde na základě myšlenky, že tyto významné dny by se měly týkat pouze české, případně československé historie, tak byly vyřazeny Den vzdělanosti a Den rodin.
Možná bych ještě mohl říci ještě něco ke zdůvodnění. Ten první zásah se týká svátku Mezinárodního dne žen, vypouští se, jak jsem již řekl, a to proto, že dle našeho názoru byl během čtyřiceti let komunistické diktatury zneužíván touto zločinnou ideologií a vládou a jako takový se nadále jeví jako zneužitelný. S ohledem na to, že by mezi významné dny by měly být zařazeny pouze ty, které mají demokratický charakter, tak proto navrhujeme změnu tohoto svátku na Svátek matek.
K tomu druhému, možná nejvíce diskutovanému svátku, o kterém jsem se ještě nezmínil, a to je 1. květen, tam došlo pouze k přejmenování na 1. květen - Svátek jara a práce. Dovolte mi toto. Tento 1. květen je kromě Dánska svátkem ve všech zemích Evropské unie. O tom nemá Senát pochyb. Není státním svátkem pouze v Nizozemsku. Tam je významným dnem. Ale 1. květen není ve všech zemích, tak jak jsem o nich hovořil, slaven pouze jako Den práce nebo Den dělníků. Například ve Finsku, Irsku, Lucembursku a ve Spojeném království je slaven jako tzv. Květnový den nebo také historicky jako Svátek svěcení jara. Například Estonsko, a to byla asi inspirace pana kolegy Pavlaty, který navrhl tuto změnu. Estonsko k tomuto datu uvádí Den práce, ale také zároveň Den svěcení jara. My se domníváme, že tento zásah neznamená žádnou radikální změnu. Je to pouze doplnění tohoto názvu.
Já vám děkuji za pozornost. Myslím, že to na úvod stačí.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám za úvodní slovo, pane senátore. Prosím nyní o slovo zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Olgu Zubovou.
Poslankyně Olga Zubová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, už se stává pomalu tradicí, že ze Senátu k nám do Poslanecké sněmovny doputuje zákon, kterým se mění zákon 245/2000, o státních svátcích. Tentokrát předkladatel navrhuje přejmenovat Svátek práce na Svátek jara a práce, zavést Svátek matek připadající na druhou neděli v květnu na důkaz úcty k matkám každého z nás a přihlášení se k morálním hodnotám demokratického světa i předválečného demokratického Československa, přičemž nevylučuje připomínku statečných žen bojujících za ženská práva. Na druhé straně doporučuje z výčtu významných dnů vypustit MDŽ, který byl údajně zneužíván komunistickým režimem, vypustit 15. květen jako Den rodin a 7. duben Den vzdělanosti. Důvodem je to, že mezi významnými dny by měl být jen ten den, který má nějaký vztah k České republice.
Myslím si, že návrh na změnu Svátku práce na Svátek jara a práce lze akceptovat. Tu druhou část návrhu, která by chtěla vypustit MDŽ, tak si myslím, že MDŽ právě lépe vystihuje úctu k matkám než Den matek samotný. Patří k významným dnům takřka celé západní Evropy a je zahrnut mezi významné dny OSN jako Den boje za práva žen a světový mír. Z toho tedy plyne mé přesvědčení, že MDŽ se rušit nemá.
Čtvrtý a pátý důvod pro vypuštění těchto dnů z výčtu významných dnů není dostatečně vysvětlen.
Připojuji se tedy k vládnímu doporučení, které bylo sepsáno 14. listopadu 2007, že je třeba ještě zvážit, zda je opravdu nutné a vhodné měnit stávající úpravu, aniž by to vyžadovaly závažné společenské či ekonomické důvody.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Tolik tedy paní poslankyně Olga Zubová, zpravodajka k tomuto tisku. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášku od pana ministra Cyrila Svobody, poté jsou přihlášeni kolegové Petr Bratský, Josef Šenfeld, Jeroným Tejc a Zdeněk Jičínský. Prosím, slovo patří panu ministrovi.
Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Paní místopředsedkyně, navrhují zamítnout tento návrh v prvním čtení, jinak tady povedeme nekonečnou debatu o právu žen a o právu rodin. Nemá to smysl. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím tedy o slovo dalšího přihlášeného do obecné rozpravy, pana poslance Petra Bratského.
Poslanec Petr Bratský: Paní místopředsedkyně, děkuji. Poté co promluvil pan ministr, už nebudu mít tolik co dodat, jenom bych chtěl připomenout kolegyním a kolegům senátorům, že Den vzdělanosti 7. 4. připomíná den, kdy 7. 4. 1348 byla založena Karlova univerzita. Jestli toto není významný den České republiky, tak já už opravdu nevím, co by mělo být. (Potlesk.) To zůstanou významné dny různé dny, které připomínají založení třeba našeho vojska leteckého nebo tak, proti čemuž také nic nemám. Ale na druhou stranu založení Karlovy univerzity, jehož listinu máme dole a vodíme tam návštěvy a ukazujeme s hrdostí cizincům vlastně listinu, kterou Karel IV. vybavil takovouto pečetí, a říkáme, tak u vás ještě běhali bizoni v Americe, a my už jsme měli univerzitu - myslím si, že to je věc, která by neměla zmizet z našeho kalendáře.
Zrovna tak nevím, co může mít kdokoliv proti Dnu rodin. Prostě rodina je základním symbolem našich hodnot, které vyznáváme úplně všichni.
Takže to jsou věci, které i mě motivují k tomu, abych byl velice skeptický k tomuto návrhu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Petru Bratskému. Jenom si dovolím podotknout, že se Dnem vzdělanosti souvisí i dnešní významné datum. Možná že se to hodí připomenout. Uplynulo 629 let od úmrtí Karla IV. Dnes přesně, jestli mám svou poznámku v diáři zapsanou správně. Čili jsme se tak šťastně nešťastně trefili tématem.
Prosím nyní dalšího přihlášeného do rozpravy a tím je pan poslanec Josef Šenfeld.
***