(11.30 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Toto jsou všechny praktické případy, které v praxi činí problémy. My díky tomu, že jsme sjednali tento dodatek, je budeme schopni efektivně a rychleji řídit a řešit, a to proto, protože do budoucna o statutu takovýchto dětí, které se vyskytují na území České republiky a mají ukrajinské občanství, bude rozhodovat český soud. Jinými slovy, zrychlíme a zjednodušíme desítky řízení, která mají upravit osvojení ukrajinských dětí, a i jiných řízení, například o ústavní výchově dítěte, které není možné zvládnout v tradiční rodině a má ukrajinské občanství a nachází se na území České republiky. To samé samozřejmě recipročně platí i pro území Ukrajiny, ale fakticky je tento problém na území České republiky díky vzrůstající imigraci ukrajinských občanů do České republiky.
Dámy a pánové, já vás tedy prosím o podporu tohoto dodatku k mezinárodní Smlouvě o právní pomoci v občanských věcech mezi Ukrajinou a Českou republikou, protože tento dodatek nejen přispěje k lepším vztahům mezi těmito dvěma zeměmi, mezi Českou republikou a Ukrajinou, ale hlavně usnadní desítkám a desítkám ukrajinských dětí, aby na našem území mohly najít náhradní rodinu, aby našly své rodiče a mohly tak prožít spokojené dětství. Prosím o podporu tohoto návrhu a doufám, že tak učiníte. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím tedy o slovo zpravodaje pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, i já se chci připojit k požadavku pana ministra spravedlnosti, aby Sněmovna propustila návrh této mezinárodní smlouvy do druhého čtení proto, a v tomto směru s ním souhlasím a oceňuji práci odborníků, kteří v rámci jeho resortu dokázali tuto smlouvu, respektive tento protokol sjednat, protože já jej považuji za úspěch, který má nejenom tedy hodnotu, pokud jde o vztahy mezi oběma státy, ale především má onen humanitární rozměr snazšího řešení někdy nelehkých problémů dětí, především tedy dětí z ukrajinské strany, protože máme tady více imigrantů z ukrajinské strany než našich občanů žijících na Ukrajině. Z tohoto hlediska si myslím, že je pozitivní, že právní principy, které v určitých otázkách jsou dosti řekl bych striktní a rigidní, že se daří přizpůsobovat potřebám doby, protože v této době imigrace a emigrace nejsou jevy vzácnými a zvláštními, jako tomu bývalo v minulosti. Je to něco, co patří k současnému způsobu existence této společnosti, a když říkám této společnosti, nemyslím společnost jenom českou, ale myslím společnosti v Evropě a do jisté míry v celém světě v rámci procesu globalizace. Takže na tyto jevy si myslím musíme zvykat a musíme se snažit, pokud chceme ne úplně se vyhnout problémům, protože problémy nutně nastávají, ale pokud chceme nacházet pružnější řešení těchto problémů, musíme tedy i právní normy tomu přizpůsobovat. A já jsem rád, že se v rámci jednání, která chápu, že nebyla jednoduchá, protože problematika je opravdu komplikovaná, že se v rámci těchto jednání mezi ukrajinskou a českou stranou podařilo najít řešení, které usnadňuje právě někdy lidsky nelehké situace.
Osobně to tedy vidím jako velmi pozitivní návrh. Doporučuji Sněmovně, aby jej postoupila do druhého čtení, a nechávám na úvaze, kdo kromě výboru, kterému je to doporučeno, by se tím ještě měl dále zabývat.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému za toto úvodní slovo zpravodaje. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku, proto vás vyzývám k vaší případné přihlášce z místa.
Pan poslanec Exner se hlásí. Prosím. (V sále je hluk.)
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, také já se domnívám, že protokol upravuje smlouvu v potřebné oblasti týkající se dětí a úprava je vedena žádoucím směrem a zaslouží si z věcného hlediska podporu. Proto, aby bylo možné se připravit na podrobnější diskusi ve výboru, bych chtěl upozornit, že se mi jeví horší provedení dobrého úmyslu.
Konkrétně. V navrženém novém odst. 3 článek 21 smlouvy z textu podle mého názoru spíše vyplývá, že nezbytná předběžná opatření mohou být učiněna, jen když justiční orgán druhé strany již řízení zahájil. V důvodové zprávě je ale správně uvedeno, že v neodkladných případech by tak mohl učinit vždy. Podle mého jde asi o nevhodné zpracování záměru. Navíc není jasné, jak se strana doví o tom, že na druhé smluvní straně už bylo řízení případně zahájeno.
V novém textu od článku 33 v odst. 2 se dává pravomoc k rozhodování soudům obou smluvních stran, ale v témže článku v následujícím odst. 3 se mluví o tom, že justiční orgán jedné smluvní strany nemusí mít pravomoc. Jak ji tedy může nemít, když v odst. 2 se dává oběma stranám, příslušným orgánům?
A nakonec, v novém textu odst. 2 článku 32 smlouvy je uvedeno místo justiční orgán jen orgán. Proč je tato změna, když v článku 1 je definice právě jen justičního orgánu a slovo orgán jako takové není nijak definováno?
Pravděpodobně jde o technické problémy. Snad je předkladatelé vysvětlí nebo navrhnou, co by se v tom mělo dělat.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Václavu Exnerovi. Zeptám se na další přihlášku do obecné rozpravy. Není žádná taková přihláška, proto obecnou rozpravu končím.
Zeptám se na případná závěrečná slova. Pan ministr Jiří Pospíšil, poté se zeptám také pana zpravodaje. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Pouze malou poznámku - chci nejprve poděkovat zpravodaji za podporu tohoto návrhu.
K tomu, co říkal pan poslanec Exner. To jsou technické věci, které jsou spíše otázkami výkladu ustanovení. Na výboru bude dostatek prostoru k tomu, abychom připravili na jeho dotazy seriózní odpovědi. Takže já odkazuji na výborové projednávání, kde na jeho podněty budeme určitě reagovat.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Zeptám se pana poslance Jičínského, zda chce také vystoupit se závěrečným slovem. Nechce.
Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje přikázat tento návrh k projednání výboru zahraničnímu. Má někdo jiný návrh na přikázání? Nemá.
Zahajuji tedy hlasování pořadové číslo 94. Táži se, kdo je pro přikázání výboru zahraničnímu. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 94 přítomno 161, pro 132, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Tím jsme se vypořádali s prvým čtením sněmovního tisku 343. Konstatuji tedy, že vládní návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu. Děkuji panu ministrovi Pospíšilovi, děkuji také panu zpravodaji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Končí projednávání bodu 39, sněmovního tisku 343.
Dalším bodem je bod 32. Jenom organizačně, než jej zahájím, chci oznámit, že dalším bodem bude bod č. 35, kde má být předkladatel ministr životního prostředí Martin Bursík. Ten je řádně omluven do 13. hodiny. Prosím proto, aby zatím vláda promyslela, kdo by jej mohl případně zastoupit pro další bod.
Nyní tedy zahajuji bod
32.
Senátní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb.,
o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech
a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 329/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 329/1. Z pověření Senátu tento návrh zákona uvede senátor Martin Mejstřík. Dostala jsem avízo, že je přítomen a že již čeká v kuloárech. Ano, pan senátor je mezi námi. (Potlesk z levé části sálu.) Prosím tedy, pane senátore, abyste se rovnou ujal slova a představil nám tento návrh zákona.
Prosím o klid v jednací síni. Slovo patří panu senátorovi Martinu Mejstříkovi.
***