(10.00 hodin)
(pokračuje Vlček)
Dále bude následovat interpelace na ministra zahraničí. Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg odpověděl na interpelaci Miroslava Grebeníčka ve věci militaristické, ve světě Charty OSN a Ženevských konvencí neospravedlnitelné zahraniční politiky vlády České republiky, která k podpoře válečných a okupačních aktivit vlád USA a Severoatlantické aliance v Iráku a Afghánistánu nasazuje v rozporu se zákonem na ochranu míru a v rozporu s ústavou i mezinárodními úmluvami bojové a podpůrné jednotky a prostředky Armády České republiky a zatěžuje v této souvislosti státní rozpočet České republiky mimořádnými výdaji na materiál, vojenskou a diplomatickou pomoc vládě prezidenta Bushe. Tedy takové cizí vládě, která opakovaně porušuje Chartu OSN, trvale nerespektuje mezinárodní právo válečné, odmítá dodržovat Ženevské konvence o ochraně civilní infrastruktury a civilního obyvatelstva a vyhýbá se řádnému plnění povinností okupační správy a dodržování norem humanitárního práva v zemích okupovaných a udržovaných pod vojenskou kontrolou americké armády a vojsk NATO. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 265.
Chce pan poslanec k tomu vystoupit? Pane poslanče, chcete vystoupit? Ano. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, interpeloval jsem písemně ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, jak plyne z předloženého tisku, který máte k dispozici, ve věci mimořádně závažné. Jde tu o dodržování Charty OSN, naplňování Ženevských konvencí a dalších norem mezinárodního práva ze strany České republiky a ze strany těch spojenců v rámci Severoatlantické aliance, kteří tyto normy dlouhodobě v Iráku, Afghánistánu, na Balkáně a jinde hrubě porušují. Jde tu ale také o situaci, kdy Armáda České republiky je přímo nasazována do akcí neschválených Radou bezpečnosti OSN a dalších, ve kterých jsou porušovány normy mezinárodního práva válečného, Ženevské konvence a humanitární zásady. Ne náhodou se již mluví o roli českých vojáků právě v Afghánistánu a Iráku jako o úloze hlídačů opiových polí protipartyzánských komand a sluhů americké a britské armády.
Dámy a pánové, situace došla tak daleko, že kdosi, koho ministr zahraničí prý již zná, ale koho ve své odpovědi na mou interpelaci nejmenuje, rozhodl i o změně mandátu konkrétní jednotky v Iráku, který schválila v lednu roku 2005 Poslanecká sněmovna. Ministři Schwarzenberg a Vondra, kteří o této nelegitimní změně bezmála půl roku nic nevěděli, následně snad přijali roli loutek, přikyvovačů, kteří toto porušování ústavně stanovených procedur dodatečně pouze berou na vědomí a pokoušejí se je krýt, nebo to přece jen bylo vládní či ministerské rozhodnutí opět obejít Parlament a uzurpovat si práva, která vládě podle ústavy nenáležejí? V tom případě nerozumím tomu, čím si zasloužili právě ministři Schwarzenberg a Vondra, že je nikdo nepovažoval za natolik významné ministry, aby je o skutečném stavu informoval.
A naposledy tu jde o skutečnost, že český stát v posledních letech průběžně uvolňuje v rozporu s vůlí občanů stamiliony a miliardy na vojenskou podporu nelegitimních aktivit Spojených států, zatímco na humanitární akce je skoupý a je mu peněz líto, stejně tak jako je nyní skoupý a lituje prostředků vydávaných na oprávněné potřeby českého zdravotnictví, školství, vědy a kultury.
Nyní přímo k meritu věci. Ministr zahraničí na konkrétní a zcela jednoznačné otázky, které jsem mu položil ve své písemné interpelaci, jak se můžete přesvědčit, odpověděl zcela nedostatečně. Nekvalifikovaně. Místy dokonce i vědomě nepravdivě. O mnohém vypovídá už jen to, že nebyl schopen splnit ani tak základní náležitost, aby svou odpověď na mou interpelaci řádně datoval. S ohledem na to, že nezvládl ani tak triviální formální náležitost, je pak zřejmě snáze vysvětlitelné i to, že nepovažuje za nutné ve funkci, kterou zastává, znát např. alespoň základní povinnost České republiky ve vztahu k Ženevských konvencím.
Dámy a pánové, jistě v této Sněmovně není nikdo, kdo by v posledních letech, ale i v posledních měsících a týdnech nezaznamenal opodstatněnou kritiku některých členů zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie, ale i kritické hlasy prezidentů Iráku a Afghánistánu a nakonec i kritický hlas exprezidentů Spojených států, jako je Jimmy Carter anebo Clinton, na adresu neopovědně militaristické politiky současné vlády Spojených států, která opakovaně porušuje Chartu OSN, Ženevské konvence a další klíčové normy mezinárodního práva.
Osobně jsem přesvědčen, že jsou věci, které by česká diplomacie, chce-li být považována za diplomacii demokratického a právního státu, ignorovat neměla. Neopakovat chyby a nepodporovat válečné zločiny jiných, i o tom byla má písemná interpelace. Mohli jsme všichni zaznamenat, a také jsem to ministru Schwarzenbergovi v interpelaci připomněl, že např. exprezident Spojených státu Carter označil politiku vlády Tonyho Blaira jako podporu válce Spojených států proti Iráku, jako tragédii a hanebnost. Stejně tak opakovaně zazněla kritika na adresu válečné a okupační politiky Spojených státu v Afghánistánu z úst čelných představitelů a ministrů Spolkové republiky Německo. Docela nedávno ostře kritizoval útoky vojsk Spojených států a jednotek Severoatlantické aliance proti civilnímu obyvatelstvu prezident Afghánistánu, proti barbarským útokům americké armády na civilisty opakovně protestovala i jinak Spojeným státům podřízená a na nich zcela závislá vláda Iráku. Neřeknu jistě nic nového, když zmíním porušování Ženevských konvencí a dalších norem ze strany armády a vlády Spojených států amerických. Veřejně kritizují a upozorňují na ně mnohé mezinárodní organizace, jako například Amnesty International anebo Mezinárodní červený kříž, přestavitelé OSN atd. V neposlední řadě veřejně vzneslo výhrady i neutrální Švýcarsko, Francie a jiní. Považuji zde za nutné se zřetelem na opakované zatahování českých vojáků do americké akce Trvalá svoboda, neschválené Radou bezpečnosti OSN a nekontrolované OSN, zopakovat slova ministra obrany Spolkové republiky Německo, který řekl doslova, že americký výsadek Trvalá svoboda komplikuje civilní obnovu země.
***