(18.20 hodin)
(pokračuje Urban)
Myslím, že to je důležité, a také jsme to všichni slyšeli, že takováto norma má mít nějakou předvídatelnost a nějakou stabilitu. Jestli se to povede při projednávání této zásadnější novely, to si nejsem úplně jist. Řeknu proč.
Novela navrhuje některé věci, které považuji za správné, některé za sporné, možná s některými se dá polemizovat tak, že nejsou úplně přijatelné. Ale to nechci teď brát jako nějaký předpokládaný závěr svého závěrečného stanoviska. Chci pouze říci, že ona má být vhodná pro podnikatelské prostředí, alespoň tak je deklarována, ale podnikatelské prostředí se tomu výrazným způsobem brání, tedy jako by to bylo blaho pro někoho, kdo to blaho nechce. To je samozřejmě otázka, jestli debata v Poslanecké sněmovně přispěje k nějaké větší harmonii, než tomu je v současné době.
Dovolte, abych se vyjádřil jenom k některým návrhům, které přináší tato novela. Pokud vezmu třeba příklad výpis živnostenských oprávnění, tak samozřejmě je to mnohem lepší než mít na jednom papíře všechny živnosti, než mít pro každou činnost živnost jinou. To jsou věci, které jsou v kategorii návrhů, se kterými lze v podstatě bez jakékoliv polemiky souhlasit.
Pak mi dovolte příklad, kde to je sporné a kde to jistě bude předmětem debaty, a to je myslím to nejdůležitější z pohledu všech dotčených při projednávání této novely, a to je ta velká změna z vázaných živností na živnosti volné, respektive prokazování odborné způsobilosti či prokazování praxe. Tato novela vlastně posouvá z vázaných živností k volným téměř vše a ruší ustanovení prokazování praxe. Tedy z pohledu možná nových živností se zdá, že to je zjednodušující, ale přinese to komplikaci právě u stávajících živností, které tady celá léta fungují.
Já bych samozřejmě vítal stanovisko Hospodářské komory, ale ono není bez připomínek, jak tady bylo sděleno. Není to stanovisko, které jásá nad touto novelou. To za prvé.
Za druhé myslím, že to není jen zákon pro živnostníky. On to je přece zákon pro všechny, tedy je tady i pro spotřebitele, řekněme pro odběratele služeb, které příslušní živnostníci vytvářejí, a tedy bych chtěl znát stanovisko, a to snad není nelegitimní požadavek, třeba Sdružení na ochranu spotřebitelů či jiných nevládních institucí, které samozřejmě budou mít pravděpodobně obavu o výkon služby, o kadeřnici, která dřív musela mít nějakou koncesi, musela mít nějakou praxi, a podle tohoto nového návrhu zákona vstoupí nějaký jiný člověk do podnikání a nemusí prokazovat odbornou praxi, nemusí prokazovat odbornou způsobilost. Já netvrdím, že to je nějaké dogma, ale jistě to bude předmětem vášnivých debat zvláště u pozměňovacích návrhů, které se objeví.
Teď vás možná překvapím, ale řeknu, že si myslím, že norma jde správným směrem. Nebudeme navrhovat zamítání projednávání této normy v prvním čtení, naopak těším se na projednávání ve výborech a varuji vás už dopředu před kreativitou Poslanecké sněmovny, protože přes vás, vážené kolegyně, vážení kolegové, se jistě do výborů a na jednání Poslanecké sněmovny dostanou desítky, možná stovky pozměňovacích návrhů.
Přeji si tedy, aby norma, která nakonec bude schválena v této Sněmovně, šla ještě pořád správným směrem, aby nebyla horší, než je stávající živnostenský zákon. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Urbanovi. O slovo se přihlásil pan ministr Martin Říman, potom pan poslanec Jiří Hanuš.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Děkuji. Já bych si dovolil krátce zareagovat na svého předchůdce pana kolegu Urbana. On řekl, že podnikatelské prostředí se brání. Ono se zase tak nebrání. Stanovisko Hospodářské komory je poměrně kladné, ale to, že tlak na tuto poměrně výrazně liberalizační normu bude z různých stran, to je prostě fakt. Samozřejmě, že bude ze strany podnikatelské veřejnosti. Ale nicméně tím nelze argumentovat, že by tato norma šla proti podnikatelům. Jde proti některým jejich zájmům. To je jasné. Jejich zájmy, proti kterým jde, se snadno dají schovat pod jedno známé slovo už od středověku, a to je slovo cech.
Cech, tedy zájmová organizace, zájmové ochranné sdružení určitého typu pro určitý typ podnikání nebo živností, neznáme to jenom z živností, které jsou regulovány prostřednictvím živnostenského zákona, známe to z různých komor, když bychom to extendovali i třeba ke svobodným povoláním - prostě snaha zapouzdřit se, nepustit do odvětví někoho dalšího, tedy konkurenci, mít takzvaně klid, to je podstatnou cechu a to je podstatou případného nesouhlasu mezi tímto návrhem, který je v tomto smyslu liberalizační, který otevírá prostředí, to znamená zvyšuje konkurenci, zjednodušuje vstup do odvětví. A je jasné, že ti, co již v tom odvětví jsou, tak že těm se to nebude více nebo méně líbit. To je naprosto jasné, odkud vítr povane.
Vítr povane i z jiné strany. Vítr povane i ze strany našich úředníků na živnostenských úřadech, kterým se také snižují tímto některé jejich pravomoci, snižuje se penzum administrativní práce, a tudíž případně můžou být ohrožena místa některých těchto úředníků, zvláště na některých obcích. Když si uvědomíme, že zákon navrhuje zrušit místní příslušnost, to znamená vlastně už ten který konkrétní živnostenský úřad si nebude moci být jistý, že zaručená klientela, kterou dneska má, že bude zaručena i příště, protože ona se může přelít někam jinam. Mně několik živnostenských úřadů napsalo dopis, že princip konkurence mezi orgány státní správy je přece absolutně nepřijatelný. Tyto dopisy už jsem dostal. Takže to je další rovina, ze které nepochybně je možno očekávat tlak na pozměňovací návrhy, na kreativitu zde v této místnosti, případně v Senátu.
Je to dáno prostě proto, že regulace je fenomén, který má různé roviny. Jedna z rovin regulací je, že ochraňuje někoho. Pro někoho prostě je regulace výhodná. Věta jednoho z představitelů Siemensu, že regulace je přece součástí konkurenčního boje, která byla před časem uveřejněna v Hospodářských novinách, hovoří za vše. Prostě regulace někomu vždycky vyhovuje a někdo na ni doplácí. A ten, komu vyhovuje, ten vyvine velké úsilí pro to, aby regulace byla zachována v jeho prospěch, a to úsilí se samozřejmě přelije do jednání Sněmovny.
***