(17.20 hodin)
Poslanec Karel Korytář: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, předkládám pozměňovací návrh k projednávanému tisku 293, který se týká stanovení částky u hmotného dlouhodobého majetku a nehmotného dlouhodobého majetku.
Pozměňovací návrh zní: V § 12 odstavec 1 za slovo "majetku" doplnit: jehož ocenění jedné položky převyšuje částku 40 000 Kč u hmotného dlouhodobého majetku a částku 60 000 Kč u nehmotného dlouhodobého majetku a doba použitelnosti je delší než jeden rok.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nehlásí, končím podrobnou rozpravu a tím tedy končí druhé čtení tohoto návrhu zákona, sněmovního tisku 293. Děkuji jak panu ministrovi, tak také panu zpravodaji.
Budeme se věnovat bodu dalšímu. Jde o
9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně
a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání,
ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 513/1991 Sb.,
obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 305/ - druhé čtení
O úvodní slovo požádám ministra průmyslu a obchodu, který z pověření vlády tento návrh uvede. Slovo má pan ministr Martin Říman.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Vážená paní předsedající, dámy a pánové, protože zákon byl podrobně zdůvodněn v prvním čtení, vzdávám se dalšího slova. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. V prvém čtení jsme návrh přikázali k projednání výboru hospodářskému. Usnesení tohoto výboru nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 305/1. Původního zpravodaje pana poslance Vlastimila Aubrechta nyní zastoupí pan kolega Cyril Zapletal. Prosím, má jako zpravodaj hospodářského výboru nyní slovo.
Poslanec Cyril Zapletal: Vážení paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením hospodářského výboru ze dne 8. listopadu 2007 k vládnímu návrhu, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, tisk č. 305.
Hospodářský výbor po vyslechnutí výkladu ministra průmyslu Ing. Martina Římana a zpravodajské zprávy poslance Vlastimila Aubrechta a po obecné rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit tisk 305 ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Cyrilu Zapletalovi. Otevírám obecnou rozpravu. Písemnou přihlášku do obecné rozpravy nemám. Ptám se na vaše přihlášky z místa. Není žádná taková, končím obecnou rozpravu.
Zahajuji rozpravu podrobnou. Slovo má pan kolega Tomáš Dub, který se přihlásil jako první, poté pan kolega Hasil a poté pan kolega Prosek. Pan kolega Tomáš Dub má slovo.
Poslanec Tomáš Dub: Děkuji vám, paní předsedající. Já si dovoluji navrhnout k tisku 305 tento pozměňovací návrh:
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v § 23 odst. 5 - navrhuji nahradit v § 23 odst. 5 poslední větu zněním: nelze určit místní příslušnost podle umístění provozovny, provádějí dozor obecní živnostenské úřady podle místa realizované činnosti.
Důvod: Stávající zvláštní právní úprava místní příslušnosti živnostenských úřadů v zákoně o ochraně spotřebitele určená podle místní provozovny je nevyhovující v případech, kdy prodejce či poskytovatel služeb realizuje svoji činnost mimo provozovny, stánky apod., například přímo na veřejném prostranství. V tisku 305 je navrhováno doplnění tohoto usnesení tak, že nelze-li určit místní příslušnost podle umístění provozovny, provádějí dozor obecní živnostenské úřady příslušné podle místa podnikání. Takto určená místní příslušnost nevyhovuje zcela potřebám praxe, neboť dozor živnostenských úřadů by tímto nezahrnoval činnost mimo provozovny u právnické osoby či osoby nepodnikající, neboť institut činnost mimo provozovny u právnické osoby či osoby nepodnikající - pardon, neboť institut místo podnikání se vztahuje pouze pro podnikající fyzické osoby. Proto navrhuji uvedené ustanovení doplnit s ohledem na § 11 odst. 1 písm. a) správního řádu tak, že místní příslušnost dozoru bude stanovena podle místa realizované činnosti.
Příloha č. 1 Klamavé obchodní praktiky. Požaduji vložit nové písmeno w), které zní: w) neuvede v rámci cenové informace dostatečně zřetelnou informaci o všech složkách ceny, případně informaci o místě, kde lze tuto informaci získat.
Důvod: Z poznatků získaných živnostenskými úřady při provádění kontrolní činnosti i na základě stížností vyplývá, že stávající praxí zavedené uvádění pouze části ceny v nabídce výrobku či služby je spotřebiteli považováno za neseriózní či klamavé. Z takto realizované nabídky není jednoznačně zřetelné, že v ní uváděná cena není konečná cena výrobku či služby a že bude povinně navýšena o další položky. Tato informace buď chybí zcela, nebo je uvedena nenápadným, pro zákazníka přehlédnutelným způsobem, což způsobuje mnohdy řadu nedorozumění. V tomto směru lze poukázat na postup některých směnáren, leteckých společností, cestovních kanceláří, telekomunikačních operátorů apod., kteří takovéto praktiky záměrně využívají k nalákání klientů. Při řešení těchto případů je překážkou právě nedostatečná právní úprava.
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. V § 7a navrhuji vložit nový odstavec 6 tohoto znění: (6) Zadavatel nebo zpracovatel je povinen zajistit, aby komunikační média, kterými je reklama šířena na veřejně přístupných místech mimo provozovnu, zejména plakáty a letáky, byla označena obchodní firmou, názvem či jménem a příjmením a adresou sídla nebo místa podnikání zadavatele nebo zpracovatele.
Důvod: Tato úprava může pomoci řešit případy reklamy na veřejném prostranství v případech, kdy v praxi je obtížné zjistit z reklamy identitu zadavatele a následně i zpracovatele. Proto se jeví vhodné, aby reklama byla některým z uvedených subjektů označena. Toto může pomoci především u vylepených plakátů, ke kterým se takzvaně nikdo nehlásí. Pro tuto úpravu svědčí do určité míry i fakt, že řada těch, kteří letáky na veřejnosti rozdávali, je dobrovolně označila těmito údaji v případech, kdy je nechali registrovat jako tisk dle tiskového zákona. V Praze, kde je rozdávání letáků v pražské památkové rezervaci zakázáno, pak takto označené reklamní materiály rozdávali.
V návaznosti na toto ustanovení je třeba v § 8 odst. 2 vložit nové písmeno f) tohoto znění: f) nesplní povinnost zajistit označení komunikačních médií, kterými je reklama šířena na veřejném prostranství.
V § 8a odst. 2 vložit nové písmeno ch) tohoto znění: ch) nesplní povinnost zajistit označení komunikačních médií, kterými je reklama šířena na veřejném prostranství.
Dále je třeba v § 8 odst. 3 vložit nové písmeno h), které zní: h) nesplní povinnost zajistit označení telekomunikačních médií, kterými je reklama šířena na veřejném prostranství.
Důvod: V návaznosti na ustanovení nové povinnosti v § 7a odst. 1 je nezbytné doplnit i odpovídající sankční ustanovení.
Dále navrhuji stávající ustanovení § 8c nahradit novým textem, který včetně poznámky pod čarou č. 36 zní:
§ 8c odst. 1: Proti rozhodnutí orgánů dozoru uvedených v § 7 odst. 1 písm. b), c), d), e), f) a g), vydaných podle § 7c, 7d, 8 a 8a, lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne rozhodnutí odvolání. Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
Odst. 2: Proti rozhodnutí orgánu dozoru uvedeného v § 7 odst. 1 písm. a) vydanému podle § 7c, 7d, 8 a 8a nelze podat odvolání. Podání správní žaloby proti rozhodnutí orgánu dozoru uvedeného v § 7 odst. 1 písm. a) o uložení pokuty za správní delikt má odkladný účinek.
Důvod: Stávající právní úprava v rozporu s obecně platnými zásadami správního řízení zavedla pro oblast reklamy ojedinělý a v rozhodování správních orgánů nestandardní postup, kdy proti rozhodnutí prvoinstančního dozorového orgánu nelze podat žádné odvolání, ale pouze správní žalobu u soudu. Tento postup je s ohledem na značnou délku trvání soudních případů zdlouhavý a nepružný. V současné době cca dva roky. Po tuto dobu není řízení uzavřeno, neboť podání správní žaloby má odkladný účinek. Tento stav nekoresponduje s článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, stanovujícím právo na projednání věci bez zbytečných průtahů.
***