(10.40 hodin)
(pokračuje Nečas)
Jenom máme jinou, podle mého hlubokého přesvědčení legitimní představu o spouštění mechanismů tohoto referenda. Mimo jiné i proto občanští demokraté včetně mě osobně podpořili referendum hlasováním o vstupu do Evropské unie.
Máme-li tento názor, tak také chci vysvětlit, proč ho máme. My jsme přesvědčeni, že jsou tady otázky, které prostě musí zůstat mimo rozhodování referenda. Jsou to tři základní okruhy.
Prvním okruhem je otázka zájmů národní bezpečnosti. Tady jsem hluboce přesvědčen o tom, že tento okruh má být mimo rozhodování referenda, že to není projev žádné mocenské arogance, že to není projev toho, že bychom občany měli za nějaké méně přemýšlivé a neschopné o tom rozhodovat. Je to projev toho, že chcete-li rozhodovat o otázkách národní bezpečnosti, tak celá řada informací, údajů a dat má klasifikovaný charakter, které prostě nemůžete rozšířit mezi sedm milionů voličů, mezi deset milionů obyvatel této země, které se mohou dostat, protože jsou klasifikované, pouze k omezenému vzorku politiků, kteří pouze potom oni, protože oni mají tyto klasifikované informace, mají úplné znalosti a úplné informace o tom problému a oni na sobě musí nést, ano, ono břímě těžkého a někdy velmi nepopulárního rozhodování. To je první okruh.
Druhým okruhem je bezesporu otázka základních lidských, občanských práv. Opravdu si myslíme, že když bychom úplně uvolnili - a já vím, že to není obsahem tohoto návrhu, nechci vám to podsouvat - pravidla pro obecné referendum, jak myslíte, o čem by byla první referenda, kdyby tam nebyly ty pojistky, které tam jsou? Znovu vám to nechci podsouvat, kolegové ze sociální demokracie. Nebyla by to náhodou referenda, která by se týkala některých etnických minorit v této zemi? Já se obávám že ano. Čili to je jenom důkaz toho, že i tato otázka musí zůstat tabu pro rozhodování referendem.
A třetí otázkou, která podle mého hlubokého přesvědčení musí zůstat tabu pro rozhodování referendem, je otázka daňová. To je otázka vysoké zodpovědnosti za rozpočtovou politiku. A tady jsem hluboce přesvědčen, že vedle otázek národní bezpečnosti, otázek základních lidských a občanských práv otázka daňová je třetí oblastí, kde referendum nesmí být nikdy použito.
Já bych tady chtěl zdůraznit, že jsou tady dva legitimní názory, o ty se, prosím, tady přeme, ale prosím, neurážejme se vzájemně, nepodsouvejme tomu druhému, že jeho názor je nějaký horší, špatný a podobně. Přesvědčený demokrat může žít v zemi, kde je referendum standardně používáno, přesvědčený demokrat může žít v zemi, kde je referendum používáno naprosto výjimečně, a přesvědčený demokrat může žít v zemi, kde referendum není dokonce používáno vůbec. My jsme zatím tou zemí druhou, kde referendum je používáno výjimečně. Já si myslím, že je to tak správně, vy máte jiný názor, já vám ho neberu, rozhodněme hlasováním a voliči posoudí. Je to názor, který je naprosto v pořádku, ale prosím, nepodsouvejme tady, že rozhodování referendem je automaticky in definitio tím moudřejším a více demokratickým rozhodováním než rozhodování prostřednictvím zastupitelské demokracie. Protože by se tady dalo demonstrovat na mnoha případech, a já jsem jeden z nich uvedl v případě Německa, kde naopak referenda byla, jsou a bohužel budou používána i různými autoritativními kvazidemokratickými režimy právě po potvrzení jejich legitimity. Čili referendum není automaticky in definitio demokratičtějším prostředkem než rozhodování zastupitelské demokracie.
Takže dámy a pánové, mějme prosím legitimní rozdílné názory na otázku obecného referenda a vzájemně se respektujme v této věci a rozhodněme prosím hlasováním. Děkuji. (Potlesk v pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi vlády Petru Nečasovi. S faktickou poznámkou, řádně? Takže řádně je přihlášen pan poslanec Jičínský, potom pan místopředseda Filip a vidím, že pan poslanec, místopředseda Zaorálek se hlásí také řádně. Potom bude následovat - s faktickou poznámkou samozřejmě máte právo vystoupit.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jsem chtěl jenom zareagovat na vystoupení pana ministra Nečase. Já bych ho rád vzal za slovo, protože on vlastně otevřel vějíř otázek vztahu k referendu a také způsobů, jak má být referendum vykonáváno.
Já bych ho rád ujistil, že si vůbec nemyslím, že referendum je spasitelná věc a že zavedením referenda budeme garantovat demokracii v České republice. Tomu tak opravdu není. Referendum je jenom jeden možný nástroj, který můžeme použít k tomu, abychom vzali v potaz názor voličů. Jinak to děláme jednou za ty čtyři roky ve volbách a otázka je, jestli je to dostatečné. Já se domnívám, že i pro současnou politiku v České politice není tak jednoduché zvládnout komunikaci s veřejností. To je věc, která má problémy dneska v leckteré z vyspělých demokracií. A my pouze navrhujeme, abychom referendum, tak jak nám říká ústava, abychom ho použili jako jednu z těch možností, kterou máme, a abychom ji použili způsobem, který je korektní.
Pokud jsem mluvil o aroganci v tom zdůvodnění vlády, tak se týká právě toho, že si myslím, že to není úplně poctivé, když vláda na jedné straně říká, že by souhlasila s ad hoc referendem, a na druhé straně, jak jsem se pokoušel ukázat, si vlastně ponechává nástroj na to, aby kdykoliv rozhodla, jestli k tomuhle referendu ano, nebo ne. A to nejen tak, jak vy jste říkal, ty bezpečnostní otázky, daňové, kde je logické a nikdo netvrdí, že tam mohou být použity, tak naopak vlastně to vždycky může ta vláda rozhodnout. Vždycky bude mít sílu rozhodnout, že k tomuhle referendum nechceme.
Takže - a vy to dobře víte a samozřejmě jste to i naznačoval, že ty podmínky v našem návrhu jsou. Ty podmínky v našem návrhu jsou a to, co já navrhuji, abychom stejně jak říká poslanec Jičínský, abychom se vrátili do druhého čtení a bavili se o tom způsobu, jak tento nástroj použít. To znamená uznávám, že referendum není spasitelné. Vy říkáte, že je to otázka názoru, a já bych byl rád, kdybychom v téhle debatě ještě pokračovali. Uvědomte si, že máme za úkol jednat tak, aby ta činnost politiky byla efektivní.
Vemte si, že dneska tady čelíme situaci v židovském městě -
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane místopředsedo, omlouvám se, čas.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jenom to dořeknu jednou větou. Chápete, je určitým problémem selhání politiky, pokud nejsme schopni zabránit něčemu, na čem se shodujeme, že je špatně. Jako efektivita politiků, to je také to, proč navrhujeme využití tohoto nástroje způsobem, který nám umožní dát veřejnosti prostor.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, nyní vystoupí pan poslanec Jičínský, potom pan místopředseda Vojtěch Filip.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Nejdříve budu reagovat na názory pana ministra Nečase, byť i on uvedl mnoho názorů, které také ne všechny jsou konzistentní, jakkoliv se mu konzistentní mohly jevit. Nejprve tedy k okruhu tří - nebo k jeho vymezení tří okruhů otázek, o kterých se referendum podle jeho názoru nesmí konat.
Dejme tomu, že s ním mohu souhlasit, ale potom bych řekl, že přečte-li si dobře náš návrh ústavního zákona, pak mi nepochybně dá za pravdu, že dva okruhy, tj. otázka základních lidských práv a otázka daňová, nebo prostě příjmy státu, jsou v tomto návrhu zákona z možnosti konat referendum vyloučeny. Pokud jde o třetí věc týkající se bezpečnosti, tam je nepřípustnost referenda ve věcech týkajících se závazků plynoucích pro Českou republiku z mezinárodního práva, čili možná i část těch věcí, které má na mysli, by byla kryta i tady. V tomto směru, když bych vyšel z jeho argumentace, považovat bych za korektní podat pozměňovací návrhy k tomu, aby ten návrh ústavního zákona referenda, který v určitých okruzích referendum vylučuje, byl zpřesněn. Takže to je první věc.
Pane předsedající, já nejsem tak citlivý, ale přece jenom, jestliže za mnou někdo hlasitě mluví, tak mi to trochu vadí v mém vystoupení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já se omlouvám, já to tady nahoře neslyším, ale každopádně volám ty, jichž se to týká, k pořádku.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Takže to je první poznámka k vystoupení pana ministra Nečase.
Druhá, pokud jde o jeho argumentaci o tom, že jsou země, kde referendum se koná a kde referendum se nekoná. To je jistě pravda, ale asi když se podíváme na rozbor ústav evropských demokratických zemí, tak asi pan ministr Nečas mně dá za pravdu, že těch zemí, které nemají jako součást svého ústavního systému referendum, je minimum. My se bohužel k nim řadíme, přestože naše ústava s tím, že by referendum mělo být součástí ústavního pořádku, počítá.
***