(12.10 hodin)
(pokračuje Aubrecht)
Názorný příklad je třeba v současné době - padly tady Ledvice. Ano, Ledvice připravila ještě minulá vláda, probíhá tam, před koncem je EIA, probíhá projednávání EIA, ale samozřejmě výstavba je zpomalená. Protože - jak bude reagovat jakýkoliv investor, nemusí to být ČEZ, jakýkoliv, když se dozví, že se připravuje vyhláška, ve které bude od roku 2012 zakázáno používat uhlí? Bude do toho investovat? To je přece nesmyslné! V žádném případě by do toho neinvestoval!
Ano, pane ministře - pan ministr tady zezadu něco povídá, já mu přinesu návrh jeho vyhlášky k sirnatosti uhlí, kterou se snaží protlačit Ministerstvo životního prostředí. Ale i kdyby to tak nebylo, tak jakékoliv znejistění je ohrožení investic. Já to chápu, je to legitimní, ano, nebudeme mít tepelné elektrárny, tak se rozhodneme, ale už to nemůžeme změnit za další dva roky. Prostě takový je systém.
Proto jestli tato Sněmovna přijme politické rozhodnutí, a já podporuji, aby to bylo Sněmovnou, že nebudeme investovat do energetiky, tak ho přijme. Ale není možné to každé čtyři roky měnit s nástupem nových vlád a nových koaličních úliteb. Musí to být trvalý jev, který nastane pro případné investory v této zemi. A i kdyby ČEZ byl státní podnik nebo plně státně hrazený, nemohl by se chovat jinak.
Proto já podporuji, aby základní teze energetické koncepce byly projednány ve Sněmovně a aby byly schváleny. Protože on se přece jenom zákon trošku hůř mění a musí se dodržovat, je soudně vymáhatelný, na rozdíl od usnesení vlády.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Úlehla. Je to zatím poslední přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomáš Úlehla: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, vážený pane ministře, již tady od předřečníků zaznělo mnoho, a já proto mohu svůj příspěvek velmi zkrátit.
Velmi se ztotožňuji s tím, co navrhl kolega Vojíř, protože s touto myšlenkou jsem chtěl tady vystoupit již já, když tady byla přestřelka a střídaly se invektivy. V podstatě si myslím, že od dnešního rána, ale to je tady ve Sněmovně rituál pro mě jako pro nováčka spíše k pousmání, se zabýváme věcmi, které nepřinášejí vůbec nic než zviditelňování jedinců.
Já si myslím, že tak jak u odpadového hospodářství se nakonec ukázalo, že plány odpadového hospodářství jsou lepší než zákon, bude tato obdoba i v energetice, a obviňovat se z toho, že se to bude politizovat, je naprosto nereálné, nebo bych řekl nepřiměřené, nereálně přiměřené. Protože vlastně každá politická garnitura, která má určovat směr v té které zemi na celém světě, si ty koncepce přece musí stanovit. Proto dostane důvěru voličů, proto se sestavují koaliční vlády.
Já bych na toto téma chtěl říci, že mám pocit, že zpolitizování proběhlo díky tomu, jak se vyjádřila opozice pro tisk a pro bulvár. A teď si hrát na to, že to nechceme politizovat, by bylo silně pokrytecké.
Já jsem člověk, který se, jak jsem již několikrát zmínil, zabývá životním prostředím, proto fandím i tomuto ministrovi, ministrovi průmyslu a obchodu i životního prostředí v tom, jak nacházejí konsensuální řešení. Chtěl bych se přimluvit, abychom pustili do třetího čtení návrh zákona 406/2000 Sb. a abychom se skutečně začali věnovat více řešení věcných problémů, než abychom si tady honili triko, když víme, že i předchozí vláda mnohé nestihla a teď má pocit, že nebude u toho, když se ta závěrečná koncepce nebude tvořit.
Určitě by ty koncepce měly být dlouhodobé. V tom souhlasím i s předřečníkem Aubrechtem. A neměly by se každé volební období jako na houpačce střídat záměry. Bohužel je to daň tomu, že se demokracii naše východoevropská země, která žila pod vlivem komunistů, učí. A stejně jako jednou je upřednostňována doprava železniční a posléze silniční, určitě to má v dané době své důvody - chceme čerpat peníze z Evropské unie, chceme pobízet významné investory.
A já bych se moc přimlouval za to, abychom do třetího čtení pustili návrh, jak je, protože to má hlavu a patu a hlavně to bude srozumitelné pro významné hráče na trhu s energiemi.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Dále se přihlásil pan poslanec Klas. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Zatím poslední přihlášený.
Poslanec Jan Klas: Vážený pane předsedo, vážený pane vicepremiére, vážený pane ministře, úvodem bych chtěl říci několik obecných poznámek, proč jsem se vůbec přihlásil do rozpravy.
Několikrát tady zaznělo od mých předřečníků, že všechno je politika. Asi už je to naše deformace, že za vším vidíme politiku. Nicméně já bych, přestože někteří kolegové tady zdůrazňovali, že bychom se měli zabývat energetickým designem, připomněl, že je to dneska přesně devět měsíců, co jsme schválili důvěru této vládě. Já si dovolím využít toho, že je tady pan místopředseda vlády pan Martin Bursík, a jsem přesvědčen o tom, že tak jak korektně budu postupovat já, bude postupovat i on, a že pokud bude chtít, tak mi odpoví na mé konkrétní dotazy, které s politikou jako takovou nemají vůbec nic společného.
Já bych začal od základního dokumentu, což je Programové prohlášení vlády České republiky.
Pojďme na stranu 12 a budeme to brát odstavec po odstavci: Vláda podpoří využití obnovitelných zdrojů energie na výrobu tepla tak, aby cenové rozdíly jednotlivých zdrojů nebyly výrazně vyšší než v současnosti. - Musím říci, že pan ministr Říman dělá maximum pro to a jeho Program ekoenergie do roku 2013 je skutečně velkou pákou při splnění tohoto prvního odstavce. To, že nebudou zřejmě finance na další energie, jako je solární energie nebo energie větrná, kterou já společně s ním nepovažuji za perspektivní v těchto končinách, tak si myslím, že pro to dělá maximum. Takže je tady vytvořen prostor pro podnikatele, protože díky tomuto programu a díky miliardám, které do něj natekly, produkce energie z alternativních zdrojů je velmi bezpečným byznysem. Řekl bych, že jedním z nejjistějších byznysů v České republice. Zejména zásluhou zaručené atraktivní výkupní ceny je v současnosti investice do zelené energie velice zajímavá. V České republice se tak vlastně opakuje situace z Německa, kdy po zavedení garantované ceny zažila výroba energie z obnovitelných zdrojů prudký vzestup.
Tolik asi k prvnímu odstavci programového prohlášení. Myslím si, že vláda postupuje velice dobře v této věci.
Druhý odstavec: V nové energetické koncepci si vláda stanoví za svůj cíl snížení energetické spotřeby české ekonomiky na jednotku HDP o 40 % do roku 2020 a zajistí její vyšší konkurenceschopnost. Vláda připraví novelu zákona o hospodaření s energií. - Což se dneska děje.
Nyní k tomu HDP o 40 %. Tolik kritizovaná státní energetická koncepce České republiky, která je platná od roku 2004 - vláda ve svém programu říká, že předloží novou, takže budu velice rád, když tomu tak bude a bude splněn další odstavec programového prohlášení. Chtěl bych říci, že tato stará koncepce pracuje dokonce s o jedno procento vyšším číslem, a to se 41 % na jednotku HDP. Takže je v předstihu proti programovému prohlášení současné vlády.
Nyní odstavec, který se dotýká snižování emisí. Emisní povolenky - víte jak to dopadlo. Pan ministr Říman se pokusil tento vývoj zvrátit žalobou v Bruselu. Nemám informace, jak to dopadlo. Předpokládám, že to bude dlouhodobý proces, možná několikaletý, tak jak jsem se dozvěděl z otevřených zdrojů. Nicméně emise CO2 ve výši 102 milionů tun ročně, to je skutečně nekorektní číslo, protože Komise schválila jen 86,8 milionu tun ročně. To znamená o 14,8 % méně. Přitom v roce 2005 a 2006 Česko ani v jednom z těchto roků nevyčerpalo schválený příděl povolenek. Takže souhlasím s panem ministrem Římanem, že skutečně s Českou republikou nebylo jednáno fér ze strany Bruselu.
***