(12.00 hodin)
(pokračuje Šidlo)
Bohužel musím konstatovat, že ani jeden pokus, který spočíval v této novele, nebyl vyslyšen Poslaneckou sněmovnou a nestal se součástí zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, byť jsou tam uvedena ta pravidla, která pomáhají právě v tom demokratickém rozhodování, jakým způsobem regulovat spotřebu elektrické energie v jednotlivých bytech a bytových domech. Je zde zavedeno pravidlo podobně jako v jiných zákonech, které hovoří o tom, že dvě třetiny uživatelů bytů mohou zásady uvedené ve vyhláškách pozměnit.
Proto jsem se rozhodl podpořit tímto podáním pozměňovací návrh k tisku 213 a chtěl bych na základě mnou předložených důvodů požádat vás, vážené kolegyně a kolegové, o podporu načteného pozměňovacího návrhu v podrobné rozpravě. Tím se, pane předsedající, hlásím do podrobné rozpravy. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Ano. Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Krátký, připraví se pan poslanec Vojíř. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Krátký: Pane předsedo, kolegové, dovolil jsem si nechat vám rozdat pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon o hospodaření energií - hospodaření energií podtrhuji. Soustřeďuje se ne na oblast spotřeby, ale na oblast výroby tento můj pozměňovací návrh.
Efektivní využívání primární energie při výrobě elektrické energie je řekněme asi problém, který se dá vyjádřit, že ta efektivnost, která je vyjádřena pěti až padesáti procenty primární energie, v podstatě dneska je průměr kolem dvaceti procent. Domnívám se, že toto procento speciálně u tak ušlechtilého paliva, jako jsou obnovitelné zdroje energie, je velmi nízké. A ten můj návrh směřuje k tomu, aby aspoň veřejná správa, která využívá k hrazení nákladů pro svůj provoz, pro svůj nákup energií, byla do jisté míry povinna vykupovat za určitých přesně definovaných podmínek toto teplo při výrobě elektrické energie.
Já nebudu číst ten svůj návrh, ten jste dostali a bude určitě předmětem nějaké další debaty.
Současné strojírenství umí nabídnout výkony do pěti, deseti megawattů elektrické energie, kde u té účinnosti se dá hovořit o těch dvaceti, pětadvaceti procentech, ale dá se hovořit i o následném stupňování využití právě v té rozdílnosti, které dneska to strojírenství nabízí. To znamená ta snaha podpořit to malé strojírenství, které umí pro tu regionální energetiku navrhnout řešení, navrhnout soustrojí, která jsou využitelná. Samozřejmě jde o podporu místních zdrojů energie, to znamená decentralizovat výrobu elektriky a samozřejmě využít maximálně při tom i tu zdrojovou, tepelnou část. Prokázat, že výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie nemusí být, anebo dneska dokonce víme, že není dražší než primární zdroje, že dokonce je levnější. Řešit zaměstnanost samozřejmě v těch oblastech, kde jsou soustředěny těžby, kde je soustředěna ladem ležící půda, která ztratila ten význam pro potravinářskou produkce, tak abychom tyto věci uměli využít, snížili i náklady na dotace a samozřejmě pokračovali v tom energetickém mixu, o kterém tady bylo několikrát zmíněno. A to byla koncepce, i když to slovo mix nepadlo, ale v těch odborných debatách už to padá, abychom tu výrobní základnu pro výrobu elektrické energie opravdu rozšířili i o ty obnovitelné zdroje v tom smysluplném osmdesáti- až devadesátiprocentním využití. A samozřejmě zlepšení obchodní bilance nejen na základě snížení spotřeby zemního plynu anebo ropných výrobků, ale dneska už i uhlí z Polska a uhlí z Ukrajiny.
Takže když u vás uspěju, budu rád. Myslím, že je to smysluplný návrh. Díky moc.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní se ujme slova pan poslanec Vojíř, připraví se pan poslanec Albrecht. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, já bych chtěl přičinit pouze jenom krátkou poznámku, nikoli ani ne tak věcnou, protože téma energetiky by si určitě zasloužilo samostatnou diskusi a není vyloučeno, že se k ní v brzké době dostaneme. Nicméně velmi často jsme kritizováni za to, že k nějakému zákonu připojujeme zákon jiný nebo návrh znění zákona, který nesouvisí přímo s tímto zákonem. A to, co je zde navrženo, je přesně ten postup.
Já bych byl schopen a uvítal bych, kdyby existovala takováto iniciativa, kdy ať už pan exministr Urban či jiní poslanci se pokusí napsat takovýto návrh zákona, aby zjistili dle mého soudu, že teoreticky je to možné, ale že nakonec prakticky realizovat energetickou koncepci formou zákona je nepraktické, a tudíž následně nevhodné. Proto si myslím, že by opravdu bylo dobré diskutovat o tom, jaký význam má energetická koncepce. Já jsem přesvědčen jenom o tom, že energetická koncepce je jenom jakési vodítko, jakýsi náznak toho, kam se ten byznys má ubírat. A nemá to být dogma. A proto je také dobře, že to je v rukou vlády, která prostě má nějakou vizi. Předchozí vláda měla nějakou vizi a tato vláda má tuto vizi o něco posunutější a je to fér říci. A nikomu přitom nebrání, jakékoliv společnosti, která má zájem na energetickém trhu investovat, aby si požádala o autorizaci, a splní-li podmínky, tak jí Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto licenci nebo tuto autorizaci vydá. A je úplně jedno, jestli to má být v oblasti uhelných elektráren, jaderných elektráren, elektráren větrných či geotermálních atd. Jestliže nevydá tuto licenci nebo tuto autorizaci, tak se můžu bavit o tom proč. Ale žádná politika nemůže zabránit jednotlivým investorům, aby se o to ucházeli. Politika je pouze jakýsi směr, co si příslušná řekněme země přeje a na co dává možná o něco větší důraz.
Dneska se zdá, že dáváme větší důraz na úspory a myslíme si, že tudíž investice do nových zdrojů by nemusely být tak masivní. Někdo si myslí, že by měly být investice jenom do nových zdrojů. Ale já si myslím, že optimální řešení je obé. Musí být investice do supernových technologií a supernových zdrojů, a podotýkám za sebe, že do všech typů. Já si umím představit zdroje nukleární, klasické uhelné, ale i ty obnovitelné samozřejmě. A na druhé straně si myslím, že musíme vytvářet tlak na rozumnou spotřebu, a tudíž hledání různých forem úspor. To je můj pohled zjednodušeně na tuto oblast, a proto říkám, že nemůžu podpořit ten návrh kolegy Urbana, abychom se vydali cestou zákonnou v řešení energetické koncepce. Ten zákon by opravdu nefungoval.
Děkuji pěkně za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní se ujme slova pan poslanec Aubrecht, připraví se pan poslanec Úlehla. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Aubrecht: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, přeme se tady trochu, nebo dost hlučně o to, jak se má schvalovat energetická koncepce. Já bych měl v té souvislosti dvě otázky na vládu nebo na pana ministra: Když to schvaluje vláda, koncepce je schválená minulou vládou - platí, anebo neplatí? A když platí, tak proč se podle ní nepostupuje?
A tady narážíme na jednu věc - že ono opravdu je pro tu energetiku politické rozhodnutí důležitější než cokoliv jiného, protože energetika je časově investičně náročná. A jaká se nastaví politická pravidla, tak by ta pravidla měla trvat po delší dobu. Vláda trvá čtyři roky, výstavba tepelné elektrárny přibližně pět let, jaderné dejme tomu deset, patnáct let. Čili jen výstavba překoná několik volebních období, několik vlád. To je první věc.
Druhá věc, která tam je. Investice má návratnost třicet a více let. Čili to daleko přesahuje pomalu generaci, a není proto možné to říct, že se to změní ze dne na den. Prostě nejde to. Jinak nebude.
***