(16.50 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Fakticky celá vládní koalice s podporou a laskavou tolerancí médií a domácích a zahraničních sponzorů v zádech nabyla pocit, že na občanech je možné dříví štípat. A tak tedy štípají. S nebetyčnou drzostí vydávají snížení daní pro příjmově nejsilnější vrstvy a zdražení základních životních potřeb pro většinu obyvatel za daňovou a finanční reformu. S pohrdáním k ústavě a základním lidským právům berou lidem právo na lékařskou péči placenou demokraticky z veřejného pojištění a upírají dětem rovné startovní šance plíživým zpoplatňováním vzdělání. S arogancí hodnou diktátorů oznamují, že o zásadních otázkách budoucnosti země včetně přítomnosti cizích základen a vojsk nesmějí svobodně rozhodovat občané, ale výhradně zájmová skupina privilegovaných poslanců a senátorů, kteří mnohdy podléhají politické korupci a až příliš často sledují úzce osobní nebo stranický zisk.
Dámy a pánové, jakkoli se zdá existující stav bezvýchodný a jakkoli je pro českou společnost v integrující se Evropě a globálně propojeném světě nesporně nebezpečný, nemůže být stavem trvalým. Pro skutečnou levici je současný stav pobídkou k práci pro změnu. Změnu současných poměrů ve prospěch demokratičtější, humánnější, sociálně spravedlivější a bezpečnější alternativy. Pokud se strany parlamentní pravice a celá vládní koalice nyní zapisují do dějin svými politickými podvody, útoky na tzv. sociální stát, arogancí k občanům a přehlížením jejich obecně lidských a demokratických práv, skutečná levice jim může a musí nastavovat zrcadlo.
I proto chci zdůraznit, že otřesy základních civilizačních hodnot a proměny vztahů mezi lidmi, ke kterým dochází, mají jen málo společného s iluzemi, které stály na počátku transformačních změn. Racionální, efektivní správa veřejných věcí stejně jako odpovědné vládnutí a prosperita země jsou, jak se zdá, v nedohlednu. A to je asi hlavní důvod, proč vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2008 nemohu v žádném případě podpořit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Grebeníčkovi. Slova se ujme pan poslanec Radko Martínek, připraví se Pavel Suchánek. Zároveň požádám předsedy poslaneckých klubů, aby ke mně přišli. Potřebuji se s nimi o něčem poradit. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radko Martínek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy a pánové, vážené kolegyně, kolegové, vážení páni ministři, já bych se chtěl ve svém diskusním příspěvku zabývat vztahem vládního návrhu k rozpočtům měst a obcí.
My jsme tady vedli včera různě bouřlivou diskusi o tom, jakým způsobem budou v příštích letech financovány obce přes rozpočtové určení daní. Když se podíváme na ten koláč příjmů, který mají města a obce, tak vidíme, že rozpočtové určení dělá z těch celkových příjmů obcí zhruba kolem 60, přesně asi 57 %, a zhruba 30 % dělají nejrůznější dotační tituly. Jestli jsem tady včera říkal, že ten problém je v tom, že ty prostředky se musí sčítat, tak myslím, že nejlepší odpovědí na to, že jsem měl včera pravdu, je tady ta tabulka dole, kde je jasně ukázáno, jaký bude vývoj v dotačních titulech mezi lety 2007 a 2008. Podle údajů Ministerstva financí a podle predikce na rok 2008 města přijdou celkem o 4,6 mld. korun. To znamená, že ta predikce je nižší o 4,6 mld. korun. Když si vzpomenete, že jsme včera hovořili o 4,5 mld. korun na posílení daňových příjmů, tak je zcela evidentní, že se tato čísla prakticky negují.
Dámy a pánové, myslím si, že asi - protože všichni z vás byli a jsou v nějakém spojení s komunální politikou - se všichni shodneme, že infrastrukturní zanedbanost našich měst a obcí z toho minulého období je neustále veliká. Je třeba, aby se ta veliká zanedbanost postupně řešila, a také se v posledních letech poměrně dobře dařilo ji odstraňovat. Dařilo se ji odstraňovat tím, že se spojovaly rozpočty obcí, měst a rozpočty státní. To znamená stát vytvořil zejména v posledních šesti letech několik systémových dotačních titulů, jejichž výsledkem byly dotační programy, které řešily problémy měst a obcí. Mám tím na mysli především tři základní dotační tituly. Je to dotační titul na podporu bydlení, dotační titul na podporu infrastruktury škol a školských zařízení a dotační titul na řešení obecní a městské infrastruktury. Bohužel musím konstatovat, že tyto systémové dotace, které přinesly, zcela evidentně přinesly efekt, tak vláda v rozpočtu na příští rok buďto omezuje, anebo ruší. A myslím, že to bude velmi špatná zpráva pro města a obce naší země.
Když jsem se díval na rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj, musím říct, že mně bylo opravdu velmi těžko. Těžko je mi především proto, že ministerstvo prakticky opustilo ten systém, který se tady po léta budoval. Myslím si, že nejlépe tuto situaci bude dokumentovat několik čísel, která vám uvedu.
Ministerstvo pro místní rozvoj je zde mimo jiné proto, aby řešilo regionální problémy a regionální disharmonii, to znamená různý regionální vývoj ekonomický, společenský a sociální mezi jednotlivými regiony České republiky. Mimochodem, hrubé podcenění mikroekonomických ukazatelů v polovině 90. let bylo jedním z důvodů, proč v 90. letech tehdy Klausova vláda se potýkala s velkou ekonomickou stagnací, která znamenala nakonec její pád.
Regionální politika a podpora regionálního rozvoje na příští rok je opravdu neradostné čtení. Snižuje se o 661 mil. korun a oproti letošnímu roku jsou dotační tituly na 27,44 %. Znovu opakuji - 27,44 %. Je to pouhých 250 mil. korun,.
Dámy a pánové, já mám pochopení pro to, že vláda musí řešit různé problémy, a je určitě v její pravomoci, aby některé věci řešila. Když ovšem slyším, že vláda podporuje města a obce, resp. obce v Brdech, v okolí budoucího tzv. radaru, ve vzdálenosti deseti kilometrů, 1,2 miliardy a na všechny obce v republice, na celý rozvoj na celý příští rok je 250 mil. korun, tak to prosím je více než výmluvné. Je to neodůvodněné, nezdůvodnitelné a je to katastrofální.
U toho regionálního programu bych chtěl ještě zdůraznit, že bohužel ty regionální systémové záležitosti se velmi dlouho připravují, velmi složitě řeší, a pokud se zruší, tak ty dopady budou poměrně značné a těžko nahraditelné.
Další chlouba ministerstva byla politika bydlení v minulých letech. Také je to další systémová věc, která se řešila dlouhodobě. Vlády, jak na sebe navazovaly, bez ohledu na to, kdo zrovna seděl v těch jednotlivých ministerských křeslech, systematicky pracovaly na tom, aby tento program přinášel ovoce.
***