(16.30 hodin)
(pokračuje Urban)
Ta situace je diametrálně odlišná. Čísla, o kterých budu hovořit, některá zazněla a některá si dovolím ještě jednou okomentovat.
Hrubý domácí produkt klesne, a to výrazně, z 6,5 na 5 %. Osm není pět, pět je méně než 6,5. Vy jste slibovali osm, a místo osmi je pět. Za našich vlád bylo 6,4. Ten pokles je poměrně výrazný. A to i tehdy, že v té době najede na plný výkon společnost Hyundai, kde nezávislí analytici předpokládají, že její přínos pro českou ekonomiku se bude pohybovat okolo jednoho procentního bodu. Ale zahájí výrobu i další významné firmy. Jednu jste včera navštívil, pane premiére, Foxconn, její výkony také výrazně přispějí k růstu české ekonomiky. Škoda-auto postaví motorárnu, její výkon opět výrazným způsobem přispěje k hospodářskému růstu. Tedy ten skutečný propad bude ještě o mnoho větší, než jak je prognózováno Ministerstvem financí.
Zahraniční obchod býval v těchto končinách tahounem růstu české ekonomiky. Teď už nebude. Jeho příspěvek podle vašich materiálů pro růst bude nula.
Růst spotřeby domácností poklesne o jednu třetinu. To je výsledek té téměř dvojnásobné inflace. Ale znamená to také výrazné zdražení úvěrů - firemních, privátních, stávajících i těch budoucích. K tomu mohu připočíst ten skvělý nápad, že úroky z úvěrů nebudou odpočitatelnou položkou. Z toho budou mít jistě firmy velkou radost. Jinak řečeno, firmám se bude dařit hůře - podle vaší předpovědi, a lidé budou platit více - podle vaší předpovědi. Tedy predikce Ministerstva financí.
A to nemluvím o výrazném poklesu investic, který bohužel provází již rok 2007, tedy o tvorbě fixního kapitálu. Zřejmě je to doklad vašeho vztahu k investicím, zvláště zahraničním.
To, co jsem zde uvedl, opravdu není výplod nějakých opozičních úvah, ale to jsou data, která jsou uvedena v této knize, Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2009-2010. (Ukazuje.) Tuto knihu zpracovalo Ministerstvo financí České republiky a je součástí předloženého státního rozpočtu.
Toto vládní čtení je skutečně velmi smutné a depresivní. Když k tomu přidám to, co nás čeká od 1. ledna, tedy neřízený skokový nárůst tepla, předpokládá se 30procentní nárůst, bohužel, uhlí na základě takzvané ekologické daně, jinak řečeno spotřební daně, elektřiny, která každý rok poroste o 15 % - mimochodem v tom státním rozpočtu není nikde vidět snaha o investice do energetických úspor, snaha o to, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů, snaha o to, řešit energetickou budoucnost. Já tomu rozumím. Energetika, to není téma, o kterém chcete mluvit. Energetika je pro vás téma velmi bolestné v té vládní koalici, proto se také neobjevuje nic o energetice v tom rozpočtu.
Nebudu se pouštět do dalších detailů, abych nezdržoval. Dám přednost, aby se mohli zase přihlásit s přednostním právem nějací místopředsedové. Já pouze žasnu nad tím, jak se vám za tak krátkou dobu podařilo zničit tu dobrou kondici českého hospodářství. Jak se vám za tak krátkou dobu podařilo, že z lidí budete tahat více peněz. Ten český tygr začíná kulhat. Škoda! (Potlesk v levé části sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Milanu Urbanovi. Slova se ujme pan Miroslav Grebeníček. Připraví se pan poslanec Radko Martínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nikoli náhodou, alespoň podle mého názoru, byla restaurace kapitalismu po roce 1989 provázena ideologií gulášového kapitalismu. Ten měl dle slibů Václava Havla sociální a pracovní jistoty všech posílit více než předchozí režim. Podle Václava Klause měl zase každý svou životní úroveň vylepšit vstupem mezi kapitalisty, stát se uvědomělým kuponovým akcionářem a příjemcem dividend z privatizace. Co ze slibů zbylo, nemíním rozebírat. Někdejší předkapitalistické rezervy a dosažené sociální standardy spolu s nastavením veřejných výdajů ale zajistily onu gulášovou podobu českého kapitalismu. Nebýt toho, probíhal by restaurační proces majetkové a mocenské elity konfliktněji. Nyní ale, jak vyplývá z vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2008, koalice ohlašuje, že gulášový kapitalismus, který jakžtakž garantoval základní životní existenci občana, přitvrdí. Součástí koaličního programu ve stylu Jánošíka naruby se vedle mnoha navrhovaných výhod pro bohaté a vedle řady omezení veřejných výdajů stává i otevřený útok na životní úroveň a dosud obvyklé sociální standardy příjmově nejslabších zaměstnanců.
Dámy a pánové, v kombinaci s balíkem návrhů zdražujících bydlení, energie, potraviny, zdravotní péči a vzdělání to nutně povede k extrémním projevům společenského vyřazení, na které už česká společnost dávno není zvyklá. Jde o velmi nebezpečný politický záměr, který vládní koalice sleduje. Zdůrazňuji politický. Protože rozumné ekonomické důvody pro takové nebezpečné hazardování s lidskými osudy statisíců rodin a s celou českou společností nejsou. Naopak růst minimální mzdy, ale i celkové hladiny mezd v České republice je v kontextu s vývojem cen, které diktuje trh Evropské unie, žádoucí. S výjimkou prudké exploze platů a příjmů ve vrstvě 20 % nejbohatších totiž všechny ostatní vrstvy českých obyvatel ve svých platech a příjmech zaostávají. Podvazuje to spotřebu a možnosti kultivace této spotřeby a zvýšení kvality života.
Dámy a pánové, česká společnost se ocitla ve velmi složité situaci, ve které se vládní strany tu a tam dohadují o více či méně sociální nebo asociální podobu tupého konzumního gulášového kapitalismu.
***