(18.30 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Dokonce snad i veřejnost zjistila, a proto mě to opakování v Poslanecké sněmovně trochu zarazilo, že i financování, o kterém mluvíte, je zkráceno, je dáno výhradně tím, že po podpisu případných smluv se peníze na realizaci po té přípravné fázi samozřejmě najdou. Řekne-li vám to takto vysoká představitelka Kongresu za demokraty, která má toto samozřejmě v referátu jako předsedkyně příslušného podvýboru, tak byste tomu mohli věřit; ona sama navrhovala krácení tohoto rozpočtu v tomto fiskálním období.
Já nevím, jak čtete jednotlivá vystoupení Jaapa de Hoop Scheffera, generálního tajemníka NATO, ale je zcela evidentní jak z přístupu americké administrativy, tak z přístupu jednotlivých zemí a vedení NATO, že nikdo nepočítá s jinou možností a jiným řešením, než je začlenění protiraketové obrany raket s dlouhým doletem do systému protiraketové obrany Severoatlantické aliance pro rakety krátkého, středního a dlouhého doletu. Mám pocit, že celý ten proces vyjednávání, celý ten proces jednání v NATO je velmi úspěšný, a nemám ani na vteřinu pochyby o tom, že summit v Bukurešti potvrdí tuto doktrínu jako doktrínu NATO.
Všichni se ptají na to, jaké jsou vlastně ty hrozby. Existuje materiál, který poskytujeme příslušným výborům Poslanecké sněmovny a Senátu, je to výbor bezpečnostní, obranný, pro zahraniční politiku a výbor, který se tomu věnuje v Senátu, materiál, který je redukovaný proti té verzi tajné, nicméně z něho jednoznačně vyplývá, že krátkodobě nám nehrozí téměř nic, ale už střednědobě ty programy a projekty, které jsou připravovány, hrozbou nepochybně jsou. Myslím si, že o tomto víkendu při sledování vojenské přehlídky v Teheránu, kde byla prezentována raketa Šaháb-3, museli i největší nepřátelé protiraketové obrany pochopit, že ty údaje nejsou vycucané z prstu.
Lubomír Zaorálek tady plamenně hovořil o setkání socialistů v Praze. I my jezdíme na své summity pravicových předsedů, například na platformě IDU, Mezinárodní demokratické unie, kde si natřásáme peříčka, nicméně tito lidé tady byli jako předsedové stran. Nikoli jako předsedové vlád, nikoli jako zástupci států, i když v několika případech to byli premiéři. Já bych to striktně rozděloval a musím říci, že má diskuse s panem Beckem, který také samozřejmě podepsal tu petici, se odvíjela úplně jiným směrem.
To, co jsem si ještě poznačil, že je třeba zodpovědět, se myslím týká toho, co říkal Vojtěch Filip. Já jsem samozřejmě, a nechci o tom žertovat, nepochopil jeho řeč tak, že pokud nemůže takovou záležitost schvalovat Parlament, že by to mělo být pouze exekutivní rozhodnutí. To musím říci, že to jsem nepředpokládal, že měl na mysli. Platí ovšem to, že žádná strana před volbami nemůže předpokládat a předpovídat všechny situace, o kterých bude muset rozhodovat. Jediná strana, která mohla podat hodnověrně svůj postoj k protiraketové obraně a umístění radaru na českém území před volbami, byla Česká strana sociálně demokratická. Ta to neudělala. My jsme těžko mohli voličům něco říkat, když jsme o tom neměli žádné hodnověrné informace.
Platí ovšem, a to musím říci, že to se Vojtěchu Filipovi nepovedlo, platí to, že není pravda, že ústavněprávní aspekty nebyly zkoumány, protože Parlamentní institut této instituce, Poslanecké sněmovny, zpracoval ústavněprávní aspekty případného rozhodování a bohužel nejsou totožné s tím, co nám prezentoval a čím nás děsil místopředseda Poslanecké sněmovny.
Myslím si, že komunikace s veřejností - přesvědčování - se zaměřuje na několik hlavních atributů, z nichž velkou většinu tvoří vyvracení lží, polopravd a mýtů, které se kolem toho nakupily. Vzpomenu-li si na informační kampaň, která stála hodně přes 100 milionů a která se týkala podpory ústavní smlouvy, tak těch 15 milionů ve srovnání s tímto velmi pochybným instrumentem mně nepřipadá zásadně mnoho. To, že se daří prolomit psychologickou bariéru 50 % při míře nesouhlasu s umístěním radaru, pokládám za úspěch, protože si opravdu myslím, že z geopolitických, strategických, bezpečnostních, ale i zahraničněpolitických důvodů je umístění radaru klíčovou zahraničněpolitickou záležitostí nejbližšího období.
Možná by se slušelo říci něco k našemu výjezdnímu zasedání vlády ve Spáleném Poříčí. Myslím, že bylo velmi korektní se setkat se starosty dotčených obcí a říci jim to hlavní poselství. Přece my se starosty těch obcí, které by se mohly cítit dotčeny umístěním nějakého zařízení - skládka nebo něco podobného, radar nebo cokoli jiného, co lidé vnímají negativně - tak není na jednání s těmi starosty, je o tom, abychom je ubezpečili a dali jim garance, že to bude bezpečné, že je to neohrozí, že uděláme všechno pro to a že nedovolíme a v žádném případě nebudeme navrhovat umístění radaru v případě, že by jakýkoli parametr zdravotní a životního prostředí byl porušen. To bylo to základní poselství, které bylo třeba lidem, kteří žijí v té oblasti, sdělit.
To, že chceme koncentrovat prostředky z regionálních, resortních, evropských a mimořádných fondů na řešení situace, která dlouhá léta řešena nebyla, není žádný úplatek. Někteří starostové říkají ne, ne, někteří, myslím si, vidí, jaký je stav infrastruktury, kanalizací v dané oblasti.
Myslím si, že je to zhruba tak všechno, na co jsem odpovědět chtěl. A možná ještě jedna věc, kterou si vyberu z toho materiálu, který jsem vám chtěl sdělit v řádně zařazeném bodu, a to je záležitost nabídky radaru ruskou stranou nebo Ruskou federací.
Rada NATO-Rusko, na kterou toto samozřejmě patří, se protiraketovou obranou zabývala už koncem července tohoto roku. Rusko zde zopakovalo ty argumenty, které tady slýchám proti třetímu pilíři protiraketové obrany, a nabídlo vlastní alternativu strategického partnerství. Ten ruský návrh obsahoval analýzu a monitoring vývoje raketových hrozeb, to znamená připouští hrozbu balistických střel s dlouhým doletem, a nabízel využití ruských radarů na Kavkaze v Gabale, případně jejich modernizaci, také radar Armavir, budovaný na ruském území, k dodávání dat do společných středisek a využití mobilních prostředků protiraketové obrany poblíž míst potenciálních startů raket. Spojené státy americké předložily vizi, jakým způsobem ten problém řešit - připojené linie, systém obrany proti raketám dlouhého doletu pod vedením USA, systém obrany proti raketám středního a krátkého doletu pod vedením NATO a příspěvek Ruska.
Myslím si, že je zcela evidentní, že Ruská federace ze systému protiraketové obrany nemůže být vypuštěna a ta komunikace s ní je velmi, velmi intenzivní. Připomněl bych srpnovou návštěvu Pojara a Bartáka a diskusi s generálem Balujevským.
Skoro bych navrhoval, abychom tento bod znovu přerušili, abych ho jako nový nemusel otevírat na příští schůzi Poslanecké sněmovny, ale nechávám to na ctěné Sněmovně, jak se rozhodne. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Protože to bylo ještě v rámci rozpravy, ptám se, jestli se někdo do obecné rozpravy hlásí. Pokud… Ano. Vidím pana poslance Antonína Seďu. Prosím, pane kolego, máte slovo.
***