(14.30 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Hrozí přeci vytvoření mysteriózní vlády KSČ-ČSSD! Je to přeci naprostý nesmysl. Gratuluji všem, kteří si takto rozdělili republiku a její občany na ty správné a na ty druhé. Připomínám, že volby proběhly vyrovnaně, tedy pokud vůbec zelení a lidovci patří k pravici. Výsledek ve volbách se podařilo změnit až díky dvěma přeběhlým poslancům. To chci připomenout.
Nyní ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Oproti původnímu vládnímu návrhu v tom zmatku, tak jak byl předložen, si dovoluji říci, že podle našich propočtů představuje minus 11 miliard korun z rozpočtu v roce 2008, v roce 2009 minus 14 miliard z rozpočtu. Řekněme si otevřeně, že není mnoho cest, jak tyto úbytky v rozpočtu nahradit. Buďto jsou to rozpočtové škrty, anebo je to například navýšení DPH z 9 % na vyšší sazbu. Možná že by bylo korektní, kdybychom slyšeli od představitelů vlády, jaké jsou tedy charakteristiky té úpravy, kterou chystají na jaro, pro rok 2009, aby to občané slyšeli. Bylo by to korektní, když už to tedy nemají slyšet poslanci vládní, a možná ani vládní, a určitě ne opoziční.
Sociálně demokratická strana má jinou představu o vývoji české společnosti nežli vláda. Vládní návrh, tak jak je připraven, povede na jedné straně k růstu luxusu a demonstrativní spotřeby u malé menšiny a ke zhoršení životních podmínek pro více než 85 %, a možná až pro 90 % občanů této země.
Přitom by se zdálo, když jsem viděl v nedělní televizi na ČT1 vyjádření představitelů koalice, kteří si báječně rozumějí, že objevili jakoby ekonomické perpetuum mobile. Oni říkají, že sníží daňovou zátěž všem, přitom vyřeší schodky veřejných financí, přitom ani jedno, ani druhé není pravda, a ještě říkají, že vyřeší rozpočty obcí. I to by mě zajímalo, jak udělají.
Čili důsledek této takzvané reformy je, že na jedné straně poroste luxus a demonstrativní spotřeba jedněch a bude vyvážena… Tento jev bude vyvážen růstem chudoby. Zatím, chci připomenout, že s 8 % úrovně chudoby je Česká republika nejlepší v celé Evropě. Chci se zeptat, jakou máte prognózu v této věci, za rok, za dva, za tři.
To jsou zhruba důvody, proč vládní návrh v tomto pojetí nemůžeme podpořit a proč nepodpoříme ani pozměňovací návrhy. Návrh je totiž tak špatný, že jej nelze změnit. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Opálka. Pane poslanče, máte slovo. Připraví se pan poslanec Rath.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády kolegyně, kolegové, dnešní den má v historii České republiky neopomenutelné místo. Možná že dnešní výsledek v Poslanecké sněmovně toto datum ještě umocní.
Jsem totiž přesvědčen, že vládou navržený a koalicí takzvaně vylepšený návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů svým obsahem neodpovídá ani svému názvu. Nejde totiž o obecně zřejmý prospěch či zájem, který vyřeší deficit státního či veřejných rozpočtů. Jde jen, a řekl bych možná trošku i s nadsázkou, o podbízivé splnění základního, zásadního požadavku mezinárodních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo Evropská komise, které vypracovávají různé analýzy hodnocení a doporučení také pro Českou republiku. Dnes už se na ministerstvech často nemusí namáhat s vlastními analýzami a koncepcemi. Stačí, když dodávají těmto nadnárodním institucím potřebné informace a plní jejich úkoly. A tak v tomto předloženém materiálu jde v prvé řadě o radikální zásah do sociálních přerozdělovacích procesů, zrušení solidarity do nejúnosnější úrovně, rozumějte škrty u sociálních výdajů, a v tomto duchu i o přesuny státních příjmů od přímých k nepřímým daním.
Oznamuji proto veřejně, že všichni poslanci, kteří budou pro tento návrh zákona hlasovat kladně, by měli dle § 8 zákona 159/2006 Sb., o střetu zájmů, oznámit svůj poměr k projednávané věci, neboť je zřejmé, že patří do menšiny, skupiny privilegovaných, kterým vznikne osobní výhoda na rozdíl od většiny občanů České republiky.
Ačkoli média většinou nešetří zákonodárce v kritice za jejich hrůzné prebendy, tentokrát nějak zaspala. Zapomněla vyčíslit především dvě výhody zákonodárců, a to zrušení progresivní sazby daně z příjmu fyzických osob, které sjednotí a celkově sníží odvod do státního rozpočtu, což je výhoda pro všechny poslance oproti dvoutřetinové většině občanů, kteří na průměrné mzdy nedosáhnou, a tím jejich odpočty budou velmi nízké. A dále zavedení stropu pro odvody na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění. To je výhoda pro většinu poslanců a senátorů. A jen tyto dvě změny významně zvýší čisté příjmy nejen členů vlády, ale i všech poslanců a senátorů.
Krátká poznámka k takzvanému zastropování odvodu do pojistných systémů. Je tam totiž takový fígl. Hovoří se o čtyřnásobku průměrné mzdy, ale pravda je taková, že pokud bude v roce 2008 průměrná mzda přesahovat 21 tisíc, což je pravděpodobné, tak strop nebude vypočítáván z tohoto čtyřnásobku statistického průměrného příjmu, ale z průměrného vyměřovacího základu dva roky zpět, to je za rok 2006, což je pouze 18 013 korun. To znamená, že základem pro stropy nebude 84 tisíc, ale jen 72 tisíc, a to už není čtyřnásobek. Významný rozdíl pouhých 12 tisíc korun. A to už nehovořím o tom, že tato transakce povede, a možná záhy, k nedostatku financí pro vyplácení důchodů, a tím následně k požadavkům na nové zdroje či snížení valorizací důchodů.
Vše podstatné, co jsem chtěl říci, zaznělo v mém vystoupení při prvním čtení. Přesto jsem považoval za nutné upozornit na skutečnost, že řada z vás bude hlasovat ve svůj prospěch. Většině národa se bude škrtat, ale například na mandatorní výdaje spojené s bankovním sektorem, to jsou odpočty spojené s penzijním připojištěním, životním pojištěním a jiné, se sáhnout asi nesmělo. To si finančníci pohlídali.
Poslední má poznámka je k omezení příspěvků na zaměstnávání zdravotně hendikepovaných. Chápu problém s jejich zneužíváním, ale navržené řešení může způsobit, jak je signalizováno, propuštění z pracovního poměru až 30 tisíc zdravotně postižených občanů, protože bez dotací není jejich práce konkurenceschopná.
***