(14.20 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Pokud jde o ty výhrady, je to především rovná daň. Ta rovná daň znamená konec solidarity ve společnosti. Navýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 %, což ve svých důsledcích znamená růst cen potravin, léků, ale také bytů, nákladů spojených s bydlením, tepla, vodného, stočného, ale také například cen vstupenek na kulturní a sportovní záležitosti. Tedy základních druhů zboží a služeb.
Dále je to zavedení poplatků ve zdravotnictví, kde jsme přesvědčeni, že je to v rozporu s ústavou, a to bude jeden z bodů naší ústavní stížnosti, pokud tento návrh, tak jak je předložen, projde. Nesouhlasíme ani s privatizací nemocnic a zdravotních pojišťoven. Obecně pak dalším bodem je snížení nemocenské, respektive její zrušení v prvních třech dnech nemoci. To ve svých důsledcích bude znamenat zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva. A prodraží se taková zdravotní péče.
Další milý dáreček, který připravila vláda především veřejným zaměstnancům, je prakticky nepatrný růst nominálních mezd. S tím, jak poroste inflace, dneska už i ti takzvaní v uvozovkách nezávislí provládní analytici říkají, že se bude pohybovat v příštím roce kolem 4 %; ve svých důsledcích to znamená pokles reálné průměrné mzdy o 2 až 2,5 %.
Máme výhrady nejen k obsahu reformy. Máme výhrady také k tomu, jakým způsobem vznikla. Vznikla bez běžné profesionální a demokratické debaty s opozicí nad alternativami. Nikdy jste nám ani nenabídli debatu nad touto takzvanou reformou. A tak jsme dostali tuto takzvanou reformu k rozhodnutí, abychom řekli ano, nebo ne.
Ve vaší politice se neprojevovala žádná snaha o kontinuitu těchto opatření, která nyní předkládáte ve svých návrzích po příštích volbách. Proto mohu říci, že základní opatření reformy, pokud to bude jenom trochu možné, sociální demokracie po vítězných volbách podrobí zásadní revizi. Kde to půjde, zrušíme, co půjde. (Smích z řad koalice.)
Reforma je podle sociální demokracie špatná. Je útokem na životní úroveň většiny občanů - zaměstnanců, důchodců. Tady se neuvažuje o vůbec žádné kompenzaci a jak veřejní zaměstnanci, tak důchodci se prakticky nemohou bránit. Dále rodin s dětmi, ale také střední třídy. Zmizí daňové paušály, zmizí společné zdanění manželů. Zmizí tedy i zjednodušení daňového systému.
Já si vzpomínám, jak v jedné televizní debatě pan Topolánek přinesl jeden list papíru a tam byl jeden čtvereček, a pan Topolánek ukázal tužtičkou, do kamery samozřejmě, ne mně - "takhle bude vypadat daňové přiznání". Pane Topolánku, pane premiére, vzpomenete si ještě na tohle, co jste sliboval voličům? Já si na to dobře vzpomínám! A určitě si voliči vzpomenou nejen na to, ale i na vaši lživou smlouvu s občany. (Poslanci z řad opozice tleskají.)
Tato reforma není ani nástrojem ke snížení deficitu veřejných financí. My jsme na to upozorňovali mnohokrát. Naposledy před týdnem. Že proti 271 miliardě schodku veřejných financí v minulém volebním období, tedy za sociálně demokratické vlády, jenom z těch tří let vlády, která možná že jsou ještě před vámi, v letech 2008, 2009 a 2010, dosáhne schodek veřejných financí podle materiálů samotného Ministerstva financí - pod vedením pana ministra Kalouska - přes 300 miliard Kč! Tak jaké snížení schodku veřejných rozpočtů!
Ze změny daní je zřejmé, že snížení daní je prioritou. Tedy snížení daní ale pro ty nejbohatší a nejmajetnější. Ne tedy ozdravění veřejných rozpočtů. Sníží se finanční možnosti nejen občanů, ale také obcí. Nevzpomínám si, že by koalice předložila nějakou věrohodnou alternativu toho, jak bude v této věci postupovat. A v této chvíli že by ji předložila.
O kolik vlastně jsou připraveny ve svých rozpočtech obce? Já bych chtěl připomenout, že v tom příštím roce ty vaše návrhy budou představovat 37 miliard Kč navýšení nepřímých daní. Naopak v těch přímých daních snížení o 19 miliard. Především snížením progrese daně z příjmů fyzických osob.
Sociální demokracie odmítá tuto reformu, tuto takzvanou reformu, jako celek. Proto se domníváme, že nemá smysl, abychom zde seděli při pozměňovacích návrzích, protože tuto takzvanou reformu nelze reformovat. Reforma - v uvozovkách - je o to nepochopitelnější, neboť české hospodářství zažívá velkou prosperitu. Tedy proti vaší reformě, zatím abstraktní, a my jsme přesvědčeni, že špatné pro 85, možná 90 % občanů země, stojí naše vyzkoušené recepty, naše vyzkoušená hospodářská politika.
Já netvrdím, že ji není třeba nějakým způsobem korigovat. Život plyne a je potřeba provádět korekci. Ale připomínám, že v posledních dvou letech hrubý domácí produkt vzrostl, jako nikdy nerostl, a na zdravých základech. Že v tomto roce, který je ještě ovlivněn hospodářskou politikou našich vlád, poroste podobným tempem. Že roste v tomto roce dvojcifernými tempy meziročně průmyslová výroba, stavebnictví. Roste export. Za posledních osm let vzrostly reálné průměrné mzdy o 43 %. O 43 %! To je něco, o čem v důsledku vaší politiky si občané mohou nechat jenom zdát. (Poslanci z řad opozice tleskají.)
Připomínám dnes s plnou vážností, že Občanská demokratická strana svojí ideologicky předpojatou a chybnou hospodářskou politikou spolu se svými spojenci udusila nadějný hospodářský růst již v roce 1997. Budeme tyto věci s plnou vážností sledovat. Myslím, že právě ideologická předpojatost je tím důvodem, proč jste přistoupili ne ke korekcím úspěšné hospodářské politiky, ale k naprostému zemětřesení.
Já bych řekl, že hospodářská politika, která je úspěšná, se nemění. Parafrázoval bych slova někdejšího švédského premiéra Olafa Palmeho: Úspěšná hospodářská politika je beránek, který se nezabíjí. (Poslanci z řad opozice tleskají.)
My chápeme, kam směřujete. Občanská demokratická strana chce, za vědomé či nevědomé asistence zelených a lidovců, vybudovat konzervativní republiku pro bohaté a privilegované. (Výkřiky z řad poslanců ODS.) A když i někdo z přičinlivých pravicových novinářů zapochybuje o správnosti té jedině správné cesty, kterou ukazuje tato koalice, je tu po ruce všudypřítomný argument vůči vládním poslancům, kteří by snad chtěli být neposlušní:
***