(9.50 hodin)
(pokračuje Hašek)
Vám poslanci KDU-ČSL, kteří jste kandidovali do voleb s volebním programem, ve kterém jste řekli, že nezatížíte z hlediska poplatků ve zdravotnictví sociálně citlivé vrstvy obyvatelstva. A jaký je výsledek? Poplatky budou platit děti, poplatky budou platit senioři. Takže jak se srovnáte s touto záležitostí ve vztahu k vašim voličům?
Dámy a pánové, já myslím, že jsem snesl celou řadu argumentů, která by měla přispět k vašemu rozhodnutí o vrácení výborům k novému projednání, respektive přerušení projednávání do 23. září, a veřejnou diskusi o tom, co je ve skutečnosti novou podobou Topolánkova reformního batohu. Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kolegové, můžeme se zase vrátit k tomu úkolu, který máme po obecné rozpravě, to jsou dvě hlasování, o kterých už jsem tady mluvil.
Ještě předtím sdělím, co jsem tady našel, že mám tady přece jenom někoho omluveného z dnešního jednání, je to paní ministryně Kuchtová. Tak jak jsem tady zjistil, se jediná omlouvá z dnešního jednání.
A my tedy budeme hlasovat o návrhu pana místopředsedy Vojtěcha Filipa. To první hlasování, to je jeho návrh vrátit tento návrh výborům k novému projednání. Tady byl návrh na odhlášení, vidím ho znovu, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se všichni přihlásili. Předpokládám, že všichni jsou snad ve sněmovně, kdo chtějí hlasovat.
Takže budeme hlasovat o návrhu poslance Vojtěcha Filipa vrátit tento návrh zákona výborům k novému projednání.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout tento návrh, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 3, přítomno je 198 poslanců, pro hlasovalo 97, proti 100. Tento návrh nebyl přijat.
A máme tady druhý návrh. To byl návrh odročit třetí čtení tohoto návrhu zákona do 24. září. Ten hlasujeme nyní.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro odročení třetího čtení do 24. září, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 4, přítomno 198 poslanců, pro hlasovalo 97, proti 100. Tento návrh také nebyl přijat.
Můžeme se pustit do rozpravy podrobné. Mám tu písemné přihlášky ještě ze včerejška pana poslance Hojdy, Jiřiny Fialové, Stanislava Grospiče, Petra Braného. A do podrobné rozpravy se přihlásil také premiér Mirek Topolánek. Takže já myslím, že budeme postupovat tak, jak byly písemné přihlášky. Požádám nejdřív pana poslance Pavla Hojdu, aby přednesl první návrh.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, pane předsedající. Vládo, dámy a pánové, dovolte, abych i já se vyjádřil v podrobné rozpravě k navrhovanému sněmovnímu tisku 222. Budu se zabývat tou částí, která se týká zejména hospodářské činnosti, a je to v podstatě o části 45. až do části 49. Když jsem se díval na ty návrhy, tak samozřejmě některé návrhy, které jsou tam, vyplývají z potřeb života a asi je těžko s nimi diskutovat. Ale jsou tam návrhy, které já považuji za návrhy, které postihnou zejména ty, kteří se mohou nejméně bránit, a to je ty, kteří mají nejnižší příjmy, ty, kteří nemají ani možnost, aby investovali do lepšího zařízení například na vytápění, a samozřejmě bych se rád i zabýval otázkou, co je vlastně čistá energie a co považovat za výrobu čisté energie.
Svoje pozměňovací návrhy jsem předložil písemně, každý je má tedy k dispozici a jenom bych je chtěl trošku provést.
V článku 56 § 6 Základ a sazba daně, je to z plynu v množství v megawattech spalného tepla. V návrhu je napsáno, že v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2014 by měla sazba daně být ve výši 34,20. Já navrhuji právě v tom počátečním období menší nárůst, navrhuji 17,10 Kč za megawatthodinu. To samé se týká potom dalšího období, kde od 31. prosince 2017 sazba daně 68,40, já navrhuji 34,20. V následujícím období už od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 už nenavrhuji změnu, stejně tak jako od roku 2020.
Proč jsem takto navrhoval? Je to z toho důvodu, že za prvé jsme v situaci, kdy cenu plynu a ostatních energetických produktů už nereguluje a neurčuje ani zájem České republiky, reguluje a určuje ji zejména trh. A dostáváme se do období, kdy právě cena plynu by měla v nejbližších několika letech, a já už počítám od příštího roku, výrazněji růst. Proto bych velmi rád, aby zejména ti, kteří nemají možnost přecházet na jiné způsoby vytápění, ohřevu teplé vody, aby měli delší časové období na to, aby si ty prostředky zajistili a mohli změnit systém vytápění. I podle toho, jak budou připraveny případně vládní programy na změnu v této oblasti.
Co se týče části 47, tady navrhuji tuto celou část vypustit. Je to právě z těch důvodů, které jsem uvedl už předtím.
V části 48, u daně z elektřiny, v paragrafu 2 odstavec 6, kde se konstatuje, co je ekologicky šetrná elektřina, navrhuji, aby se v odstavci 7 doplnilo, že ekologicky šetrnou elektřinou se rozumí i výroba elektřiny v jaderných elektrárnách podle stávajícího systému anebo pomocí jaderné fúze.
To jsou návrhy, které jsou obsahem mého pozměňovacího návrhu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jsem si mezitím vyjasnil s premiérem, že on chtěl vystoupit jako první v podrobné rozpravě. Dávám mu slovo, protože samozřejmě může vystoupit kdykoli. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem samozřejmě předbíhat nechtěl, ale i vzhledem k závažnosti mého pozměňovacího návrhu jsem se domníval, že by měl být přednesen jako první. Takže nic se neděje.
Já musím vyvrátit několik mýtů, které tady již druhý den panují. Vzpomínám si na projednávání jednoho zákona, kde padlo ve druhém čtení 1800 pozměňovacích návrhů, byl to kdysi zákon energetický. Taky se nic nestalo - 1800.
***