(16.50 hodin)
(pokračuje Marková)
Zdraví je tu prezentováno jako hodnota společenská a obecně kulturní, ne jenom osobní, individuální. Pro politiku civilizovaného a kulturního státu z toho plynou jednoznačné závěry, že není možné oklešťovat právo na ochranu zdraví na úrovni, které jsme již v naší zemi dosáhli.
Nezbývá než konstatovat, že předkládaná reforma se může "pyšnit" svojí asociálností a nedomyšleností. Vládou připravované změny svědčí o tom, že hájí zájmy pouze těch nejbohatších a nezná reálný život většiny občanů České republiky. Ministerstvo předpokládá, že díky poplatkům vytaženým z kapes těch nejpotřebnějších a nejvíce zranitelných narostou celkové disponibilní zdroje systému v roce 2008 na 4,4 miliardy korun. To je částka víceméně směšná vzhledem k tomu, že zdravotnictví spotřebovalo za rok 2006 kolem 210 miliard korun, a jen v oblasti farmaceutické lobby lze podle našich výpočtů ušetřit kolem 6 až 10 miliard korun zpřísněním předpisů pro jejich výdaje zahrnované do cen léků.
Návrh předpokládá, že vybrané poplatky se stanou příjmem lékařů, lékárníků a zdravotnických zařízení. Ti musí na požádání pojištěnce vystavit doklad a zároveň o vybraných poplatcích informovat pojišťovny. Zdravotní pojišťovna je povinna vést osobní účet pojištěnce jako přehled výdajů na poskytnutou zdravotní péči. To vše povede nejen k nesmírnému navýšení administrativní zátěže. Ministerstvo podle slov pana ministra úmyslně v zákoně nestanovuje, jak poplatky vymáhat. To prý je na rozhodnutí každého lékaře nebo nemocnice. Nemocnice zároveň upozorňují na to, že vymáhání nezaplacených poplatků se může dít pouze soudní cestou, což je ve většině případů velmi drahé a zdlouhavé. Lékaři budou muset vybírat peníze, vypisovat účtenky a pracně zjišťovat, zda je pacient v hmotné nouzi. Zákonitě pak bude mít na své pacienty méně času. Lékárníci podle slov prezidenta České lékárnické komory odmítají poplatky vůbec vybírat. A pokud ano, tak bez úpravy svých marží. Ambulantní lékaři se obávají odlivu svých pacientů do nemocnic, kde sice zaplatí za hospitalizaci, ale už ne za léky. Nemocnice se pak obávají, že se o vybrané poplatky sníží úhrady od zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny by měly sledovat, zda pacient v roce nepřesáhne limit doplatků za léky a poplatků u lékaře pět tisíc korun - jen připomínám, že se původně hovořilo o třech tisících korun - a přeplatek mu do šedesáti dnů vrátit. V tuto chvíli na to nejsou zdravotní pojišťovny ani technicky, ani lidsky připraveny. Už dnes je jasné, že náklady na úpravu informačního systému a novou administrativu půjdou do desítek milionů.
Jsem přesvědčena o tom, že tzv. regulačními poplatky bude zavedena nerovnost přístupu ke zdravotní péči, což se odrazí na zdraví pacientů. Snaha ušetřit povede k následným dodatečným nákladům při zanedbání nutné léčby. Reforma zdravotnictví se tak mine svým deklarovaným účinkem, protože v konečném důsledku bude tento systém nákladnější. Nejen pro důchodce může být zavedení poplatků spolu s dalšími dopady koalicí předkládaných reformních kroků až genocidní.
Po prostudování návrhu se nabízí konstatování, že vybrané peníze od pacientů nejsou určeny k zamezení plýtvání nebo vyšší kvalitě zdravotnické služby, ale měly by alespoň částečně krýt výrazné snížení příjmů do systému zdravotního pojištění, se kterým tato vládní reforma počítá. Zmrazení platby za tzv. státní pojištěnce, kteří tvoří více než polovinu, tedy 5,8 milionu obyvatelstva České republiky, bude znamenat pokles příjmů o více než 3 miliardy korun.
V naprostém rozporu pak s principem solidarity se zavádí maximální vyměřovací základ pro pojistné zaměstnanců, a to ve výši 48násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Tímto stanovením stropu plateb pro občany s nadprůměrnými příjmy vyberou pojišťovny o 1,8 miliardy korun méně.
Dámy a pánové, druhá část předkládaných reformních kroků je tak trochu schovaná za tzv. regulační poplatky, ale ne nedůležitá. Zvyšují se pravomoci zdravotních pojišťoven a zároveň se mění charakter VZP z veřejnoprávní instituce podřízenou ministerstvu. Mají být zrušena dosavadní pravidla pro dohodovací řízení o seznamu výkonů o úhradách péče. Místo komise odborníků bude v této tak finančně citlivé věci nadále rozhodovat sám pan ministr? Nebude ovlivňován třeba silných hráči na poli farmaceutických firem?
Napříště by také měla být zrušena i výběrová řízení pro uzavírání smluv s novými ambulantními zařízeními praktiků, stomatologů a gynekologů. Lékaři se zřejmě oprávněně domnívají, že v budoucnu budou podmínky uzavírání smluv s pojišťovnou méně transparentní a otevře se větší možnost pro korupci.
Komunistická strana Čech a Moravy důrazně odmítá tuto zdravotnickou, nejen poplatkovou reformu, která přinese pouze podstatné rozevření nůžek mezi skupinou bohatých a ostatními občany. Hlavním cílem zdravotního systému a jeho financování musí být zdraví. Lidé nesmějí stát před rozhodováním, zda platit a být zdravý, nebo neplatit a nebýt zdraví, nebo dokonce zemřít.
Na rozdíl od ostatních politických stran jsme přesvědčeni, že finančních prostředků je ve zdravotnictví dostatek, ale je nutné zabránit neoprávněnému obohacování jednotlivců a skupin na úkor solidární péče a veřejných peněz. Jako příklad mi dovolte uvést závěry studie provedené Transparenty International, která nedávno mapovala situaci v českém zdravotnictví. Z celkových vyplýtvaných - v uvozovkách - více než 20 miliard korun připadlo na zbytečné návštěvy a recepty pouhých šest miliard a o zbytek se podělily falešné recepty, nadbytečná lůžka v nemocnicích, vliv farmaceutických firem na lékaře, neefektivní nákup a využívání přístrojové techniky, zmanipulované veřejné zakázky a rozdělování dotací i zneužívání nemocenské pro sociální účely.
Připomínám, že Česká republika dnes dává do zdravotnictví 7,2 % hrubého domácího produktu, což je podprůměr Evropské unie, a přitom je naše zdravotnictví desetkrát méně zadlužené než například v sousedním Německu, které dává 11 %. Jen navýšení o 0,1 % hrubého domácího produktu znamená další 3 miliardy korun do systému zdravotnictví.
Komunistická strana Čech a Moravy ve svých návrzích vychází ze zkušeností Evropy i světa. Závěrečná zpráva tříleté studie OECD s názvem Projekt zdraví, vydaná již v říjnu 2004 pod názvem Cesty k efektivně fungujícím systémům, uvádí, že cesty k efektivitě jsou v podstatě dvě: buď opatření na straně poptávky, jako jsou poplatky, přímé platby a spoluplatby, a ty se projeví obvykle v oblasti prevence, přenesením nákladů do budoucnosti a jejich zvýšením, anebo opatření na straně nabídky - omezení nadměrných kapacit poskytujících zdravotní péči, omezení nadměrné zdravotní péče a plýtvání finančními prostředky.
Doporučujeme učinit potřebná opatření ne na straně pacientů, jak to představují vládou předkládané návrhy reformy, ale na straně poskytovatelů zdravotní péče. Komunistická strana Čech a Moravy důsledně trvá na zajištění zdravotnictví jako veřejné služby financované ze solidárních peněz, veřejných peněz, a proto i z dalších výše zmíněných důvodů poslanecký klub KSČM návrhy vládní koalice v oblasti zdravotnictví nepodpoří.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)
***