(16.30 hodin)
(pokračuje Dub)
Co my s tím máme společného? Írán i Severní Korea spolu kooperují, to si myslím, že nikdo nevyvrací. Írán ale má jisté zpoždění. My stejně jako Japonsko ležíme v dráze střel. Střely nás ale dosud nepřelétly a nezažili jsme dosud, zaplať pánbůh, ani jaderný výbuch na našem území, tedy kromě toho televizního. Jsem ale přesvědčen, že postupem času a technologickým i politickým vývojem v Íránu se i naše diskuse tady u nás stane méně iracionální a že dnešní argumenty proti protiraketové obraně se stanou časem směšnými.
Podívejme se na dnešní Japonsko, které je o krok dál, a neztrácejme čas a energii v budování evropského protiraketového štítu ve spolupráci se Spojenými státy i NATO. Jiná rozumná a zodpovědná cesta stejně není.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A ještě poslední vystoupení bude mít pan poslanec Grebeníček, aspoň tedy poslední podle toho, kdo je řádně přihlášen, nemohu bránit, aby se ještě někdo nepřihlásil. Takže nyní požádám pana poslance Grebeníčka.
Ještě jednu věc. Já si uvědomuji, že bude ještě podrobná rozprava a že bychom potřebovali nějakého zpravodaje. Pokud se nemýlím, tak první, kdo se přihlásil do rozpravy, byl pan poslanec Hamáček - nebo už tam někdo je? Ne, myslím první, kdo se přihlásil, první. Takže já bych prvního, kdo se přihlásil do rozpravy, požádal, jak tady je zvykem, aby se ujal toho zpravodajování, to bude zřejmě nutné. Takže pokud nikdo neprotestuje, myslím, že úzus je první přihlášený. První byla paní ministryně Parkanová, ale po té to snad chtít nemohu.Takže já požádám vás.
Pan poslanec Grebeníček má slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Do České republiky, jak si živě vzpomínáte, se rozhodl přijet v nedávných dnech na státní návštěvu George Bush, představitel velmoci, která bez ohledu na Chartu OSN a mezinárodní úmluvy a navzdory hlasu skutečných demokratů a humanistů nadále setrvává v paradigmatu vojenských a silových řešení svých vlastních ekonomických a politických zájmů a všech závažných problémů globálně propojeného světa. Také důvod, proč George Bush přiletěl za českou vládou a částí politické reprezentace českého státu, vychází právě z tohoto paradigmatu.
Podle kvalifikovaných expertů, a byli tady někteří z nich zmiňováni, jde o bezprecedentní záměr vlivných elit, korporací a vojenských kruhů Spojených států amerických zřídit na území ČR a Polska předsunuté vojenské základny a umístit na nich nové monitorovací i zbraňové systémy a zařízení strategického určení. Výrazná většina, a jsem rád, že jste to tady někteří opakovaně a důrazně připomněli, výrazná většina občanů České republiky, je to všeobecně známo, vyjadřuje nesouhlas se zřízením takové základny. Nesuverénní vláda České republiky však v rozporu s ústavou i platnými zákony země vychází vstříc nelegitimnímu požadavku Spojených států a arogantně ignoruje a snaží se za pomoci médií neutralizovat vůli vlastních občanů. Je přitom nutné jasně říci, že vztahy mezi občany Spojených států amerických a občany České republiky jsou dobré a přátelské, navzdory vrchnostenské militaristické a velmi nepoctivé politice současné nebo stávající vlády Spojených států amerických vůči českému státu a jeho občanům.
Dámy a pánové, znovu silně ožívá americká strategie zaměřená na rozmístění zbraní a zbraňových systémů v kosmu. Mezi komponenty této strategie patří i předsunuté pozemní radarové stanice a zařízení národní raketové obrany Spojených států amerických. Nyní tentýž prezident Spojených států, který obelhal svět a nezodpovědně rozpoutal krvavé peklo okupace a vyvolal svými metodami okupační správy explozi odboje, teroru a násilí v Iráku, žádá kus území České republiky. Ne někde v pustině, ale v lidnaté malé zemi uprostřed civilizované Evropy má armáda Spojených států amerických získat vojenskou základnu pro radarovou stanici mimořádného strategického významu.
Dovědět se pravdu o účelu takové základny, významné komponenty zbraňových systémů nové generace, z úst čelného politika supervelmoci není pochopitelně možné. To, že Spojené státy americké vydávají na zbrojení, přípravu a vedení současných i budoucích válek mnohonásobně více prostředků než deset jiných velmocí Evropy a světa dohromady, je nepopíratelné. Také to, že vláda George Bushe bez zábran a bez odpovědnosti za důsledky a katastrofální následky sahá k používání síly a užívá hrozeb silou a ekonomického násilí, je nesporné. Stejně tak je nesporné, že Spojené státy americké se ve své mezinárodní politice a v bezpočtu případů necítí vázány žádnou z obecně přijatých mezinárodních smluv a konvencí o bezpečnějším světě, o mírovém řešení sporů a o dodržování základních lidských práv. Není proto žádný rozumný důvod, pro který by se Česká republika měla stát další strategickou základnou vojsk Spojených států amerických pro nové nátlakové akce, preventivní údery a pokusy o špionážní monitory a strategickou kontrolu euroasijského prostoru od Paříže, Berlína přes Moskvu až po Ural nebo Peking. Není důvod, aby Česká republika a Evropská unie se podřizovaly vojenským zájmům supervelmocí, přijímaly za ně spoluodpovědnost a dělaly z vlastních občanů terče a potenciální oběti příštích válek a teroristických aktů organizovaných a vyvolávaných vládami Spojených států.
Dámy a pánové, je povinností České republiky, Evropské unie i ostatních států Evropy dělat mír cestou prohlubování důvěry mezi státy a národy rovnoprávnou spoluprací na poli ekonomiky, kultury, vědy a řešení ekologických problémů dneška. V zájmu přežití lidského rodu mohou právě nyní a v nejbližších letech a desetiletích demokraticky smýšlející Evropané i Spojených států amerických udělat mnoho pro překonání militaristických a ekonomicky, politicky i kulturně nerovnoprávných modelů mezinárodní politiky, ke kterým tak často sklouzávají vlády velmocí a mezi nimi na prvním místě vlády supervelmoci Spojených států.
Dámy a pánové, asi mají pravdu ti, kdo tvrdí, že republikán Bush nejedná v zájmu všech Američanů, ale pouze v zájmu reprezentantů vojenskoprůmyslového komplexu. I to je důvod, proč je nutné tomuto nepříliš vzdělanému státníkovi znovu a znovu připomínat, že Spojené státy americké mají plné právo na sebeobranu, pokud skutečně hrozí Americe bezprostřední nebezpečí. Ale ať nikdo nemate, že Bush a jemu podobní se zaklínají nejvznešenějšími úmysly. Není to nic nového. Také viníci dvou světových válek, které v uplynulém dvacátém století zvlášť krvavě poznamenaly Evropu, tvrdili, že jim jde o bezpečnost a mír. Ne. O militarizaci zahraniční politiky, o faktické likvidaci naší státní suverenity a podlézavosti české diplomacie k mocným tohoto světa se nelze bavit v bílých rukavičkách.
***