(15.30 hodin)
(pokračuje Schwippel)
Ale teď bych se rád vyjádřil k tomu, co zde zaznívá opakovaně a co, myslím si, je vůbec nejdůležitější otázka, a to je k reálnosti hrozby. Pan místopředseda Zaorálek již dříve řekl, že této hrozbě nevěří, přesně řečeno, nevěří tomu, že by tato hrozba pro Českou republiku byla skutečně reálná. Já si myslím, že jedna věc je víra a druhá věc je zkoumat dostupné údaje a informace, byť samozřejmě jsou omezené, protože řada z nich je klasifikovaných. A včera zde pan místopředseda uvedl citát z Christian Science Monitor, který si dovolím zopakovat pro přesnost. V Christian Science Monitor 11. června vyšel text příslušníka zpravodajských služeb Spojených států, který informuje o stanovisku CIA k této základně v České republice a Polsku. A dále neexistuje žádná íránská hrozba v Evropě, není žádná možnost takovéto hrozby v průběhu nejbližších deseti let. CIA a jiné části administrativy sdělují vládě tuto informaci. Není jasné, proč Bushova administrativa tuto informaci nechce slyšet.
Obávám se, že takovéto citáty a takováto prohlášení jsou již za hranicí serióznosti, a dokonce bych řekl, že mají jisté rysy manipulace. Jednak citujete zde někoho, kdo prostě sdílí vaši víru - ale proč říkám manipulace. Máte pravdu, že jde o příslušníka zpravodajských služeb, ale bývalého. Tedy jedná se o penzionovaného důstojníka. Máte pravdu, že jde o příslušníka zpravodajských služeb, ale nikoliv CIA, ale obranného zpravodajství. A proto se domnívám, že vaše tvrzení, že informuje o pozici CIA, prostě není seriózní. On vyjadřuje nějaký svůj názor a nic víc.
Pokud chcete znát oficiální stanovisko CIA, dovolím si vám zde citovat prohlášení člena národní zpravodajské rady, což je poradní orgán sdružení 16 zpravodajských služeb, mezi nimi i CIA. Co on uvádí k možné hrozbě. Je to prohlášení, které bylo updatováno 4. března 2007. On za prvé říká, že máme znalosti o íránských programech zbraní hromadného ničení, které jsou založeny na velmi senzitivních zdrojích a metodách. Musejí zůstat klasifikované, protože jedině to vyhovuje potřebám naší bezpečnosti. Tím právě naráží na jednu okolnost, a to je, že ne všechny informace a detaily mohou být také zveřejněny. A teď tady říká, že Intelligence Community - neboli to je to sdružení zpravodajských služeb - nadále považuje Severní Koreu a Írán za velice vážnou hrozbu. V případě Íránu že existují informace o jeho snaze získat jaderné zbraně, které společně s informacemi o modernizaci jeho balistických zbraní představují hrozbu nadregionálního charakteru, která je hrozbou samozřejmě nejen pro Spojené státy, ale pro celý svět. Takže tolik asi CIA.
A teď mi dovolte ještě pár citací. Možná trochu jasněji to řekl John Bolton, což je představitel Spojených států při OSN. A já jsem si to dovolil tak zjednodušeně přeložit, to, co řekl v roce 2006. Není pochyb, že otázka pokračování Íránu ve vývoji nukleárních zbraní je za prvé a především otázkou, kterou mají všichni na mysli, a je to tak správně. Tento problém však zasahuje daleko hlouběji. Jak nedávno poznamenala ministryně Riceová ve svém vystoupení na Kapitolu, máme komplexní představu o hrozbě, kterou Írán představuje. Nejde pouze o to, že se režim snaží vyvinout nukleární zbraně, ale také, že je předním světovým sponzorem terorismu a pracuje na destabilizaci regionu za účelem rozšíření svých ideologických ambicí. Není to pouze vnější hrozba, která nám dělá starosti, ale i skutečnost, že íránská vláda drží v útlaku vlastní lid a upírá mu základní svobody a lidská práva. A dodává, že pokud by ovšem Írán následoval Libyi a přijal strategické rozhodnutí, že vývoj zbraní hromadného ničení, sponzorování terorismu a utlačování vlastního lidu snižuje, a nikoliv zvyšuje jeho bezpečnost, pak by se mohly jeho vztahy s okolním světem dramaticky zlepšit.
Pokud by vám ani toto nestačilo, tak si dovoluji odkázat na rezoluci Rady bezpečnosti OSN z března 2007, kde jsou obsažena taková opatření, jako např. že Rada bezpečnosti nabádá Írán, aby začal dodržovat příslušné rezoluce Rady bezpečnosti, zakazuje ostatním státům, aby se jakýmkoliv způsobem podílely na vývoji těchto technologií, případně aby dovolovaly přechod osob, u kterých by bylo podezření, že se na nich podílejí přes svoje území. Zakazuje mezinárodním finančním institucím a bankám, aby Íránu poskytovaly jakékoliv půjčky. Takže já myslím, že z tohoto je velice zřejmé, že se jedná skutečně o velice závažnou hrozbu.
Pokud jde o to, co jste říkal o CIA, tam je jediná otázka, rozdílný pohled jednotlivých částí administrativy na NATO, kdy toto riziko bude skutečně reálné. Čili jiný pohled má CIA, jiný pohled má Pentagon a jiný pohled má Bílý dům. Pentagon např. nabádá k tomu, aby byly brány vážně informace izraelské zpravodajské služby, neboť na rozdíl od CIA tato služba disponuje agenty v terénu, zatímco CIA se spoléhá na senzory a další technické prostředky. A co říkají, stručně řečeno, Izraelci? Izraelci říkají, že Írán je dva roky od zisku obohaceného uranu a další postup směrem k jaderné bombě je pouze otázkou času. Odhaduje se pět až deset let.
Možná namítnete, že i v případě jiných států došlo k takovémuto vývoji, třeba v Pákistánu nebo Indii, ale tam je jeden zásadní rozdíl. Írán je stát, který explicitně vyhrožuje zničením jiného státu. Mám samozřejmě na mysli výroky prezidenta Ahmadínedžáda směrem k tomu, že Izrael je třeba vymazat z mapy. A tento stejný člověk vyhlásil otevřeně, že pokud Írán získá jadernou technologii, nebude váhat ani minutu a předá ji dalším muslimským režimům. Takže to si myslím, že to jsou dobré důvody, proč tento problém považovat za velice závažný.
Závěrem mi dovolte říci, že spoléhat se na víru je asi docela dobré, ale domnívám se, že zákonodárce má povinnost vůči svým voličům a občanům prozkoumat všechny zdroje a dostupné informace, a nikoliv se odvolávat na neseriózní zdroje a z nich vyvozovat nekorektní závěry.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Hanáček bude reagovat.
Poslanec Jan Hamáček: Vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím panu kolegovi Schwippelovi bych chtěl vzkázat, že pokud se mnou chce polemizovat, tak ho prosím, aby mě poslouchal pečlivě. Já samozřejmě nechci rušit americké základny v západní Evropě. Já jsem ve svém projevu vycházel z toho, co řekl ministr zahraničí na zahraničním výboru, kde nás informoval, že Česká republika mimo jiné bude požadovat od Spojených států blíže nespecifikované bezpečnostní záruky. Já jsem se ptal, jaké ty záruky budou, a vyjádřil jsem obavu, že pokud Spojené státy poskytnou exkluzivní bezpečností záruky jednomu státu, zavede to do aliance dvojí členství. Tolik na vysvětlenou.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych požádal jenom pana předsedu.
Předseda PSP Miloslav Vlček: S faktickou poznámkou pan místopředseda Zaorálek. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kolegové, ještě chvilinku napnu vaši pozornost. Já bych chtěl jenom reagovat na to, že se tady někdo opírá o víru. Víte, já mám pocit, že se právě o víru opírá ta druhá strana. Ono je na celé té protiraketové obraně zvláštní to, že ty námitky proti neověřenosti toho systému a proti neefektivitě zaznívají také v americkém Kongresu. Nedávno dokonce v Hospodářských novinách jste mohli číst rozhovor s Ellen Tauscherovou, která vlastně také vysvětluje stanovisko poslanců amerického Kongresu, kteří chtějí, aby se celý systém oddálil, dokud se neprověří, jestli je skutečně efektivní a výkonný. Najdete celou řadu dokladů, že odborníci zpochybňují, že ten systém je skutečně funkční a že je schopen zasáhnout nepřátelskou raketu apod. Ta otázka je, jak je možné, že ten systém se prosazuje i přesto. Já si myslím, že tohle má odpověď.
***