(11.20 hodin)
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Paní předsedající, pan kolega Jandák má bezesporu pravdu, protože bez přítomnosti paní ministryně, jak se říká, by to nebylo ono. Sněmovna při zařazování tohoto bodu dala skutečně najevo, že chce onu píseň slyšet z těch pravých úst, že chce slyšet příslušné vysvětlení, a proto v této chvíli dávám procedurální návrh na přerušení tohoto bodu a odročení do doby, než bude přítomna paní ministryně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 152, které zahajuji, a táži se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování pořadové číslo 152 skončilo. Přítomno 154, pro 74, proti 49. Tento návrh na přerušení nebyl přijat.
Proto zahajuji všeobecnou rozpravu. Písemnou přihlášku žádnou nemám. Táži se, kdo se do této rozpravy hlásí. Nikoho nevidím. (Hlásí se poslanec Škromach.) Pardon, omlouvám se panu poslanci Škromachovi. Má slovo.
Poslanec Zdeněk Škromach: Paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, myslím, že je nemožné projednávat bod, jestliže předkladatel, člen vlády, se nezúčastní a ani žádný z členů vlády jej nezastoupí. To prostě není možné. Je to precedens, který tady nemá obdoby. Považuji za naprosto nemožné takovýmto způsobem postupovat, ať už se nám líbí nebo nelíbí, zdá se nám ten bod malicherný nebo méně malicherný, ať už to je jakkoliv, tak tento způsob je nepřijatelný. Myslím si, že není možné pokračovat tímto způsobem v projednávání. Stejně tak bychom mohli pokračovat v daleko závažnějších tématech podobným způsobem. Je to pohrdání vlády a paní ministryně touto Sněmovnou. Je-li řádně omluvena, pak by zřejmě mělo být povinností vládní koalice, aby ona požádala o odložení tohoto bodu, a opozice jí v tom samozřejmě ráda vyhoví.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Teď vidím dvě ruce. Nejprve předseda poslaneckého klubu KSČM.
Jenom dodám na vysvětlenou: Paní ministryně není předkladatelem, vláda není navrhovatelem tohoto bodu. Navrhovatelem je pan poslanec Jandák. Na jeho návrh tento bod byl zařazen. Pan poslanec Jandák je přítomen. Nic tedy nebrání tomu, aby on jako navrhovatel mohl u tohoto bodu být a obhajovat svůj názor na to, že má být projednán. Paní ministryně Parkanová se řádně omluvila, tak jako se řádně omlouvají poslanci či členové vlády. Její omluva byla řádně přečtena a není to v žádném rozporu s jakýmkoliv ustanovením jednacího řádu.
Nyní má slovo předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Já za to slovo děkuji, paní předsedající. Mám toto vaše vysvětlení brát tak, že příště, až se Sněmovna usnese, že vyslechne například zprávu ministra financí o měnovém vývoji, která bude zařazena třeba na můj návrh, nebude-li ministr financí přítomen, budu já jako předkladatel nucen provádět tímto bodem nejen tu procedurální část, ale i tu věcnou a obsahovou? To je první otázka.
Druhá otázka. Já jsem svým návrhem chtěl být vstřícný k vládní koalici, umožnit jim, aby mohli naplnit tento bod, bohužel, nepochopili, hlasovali proti. Mám tedy alternativní návrh. Věcnou podstatou je doopravdy něco jiného než pan Jandák, tak navrhuji, aby paní ministryně Parkanová byla zastoupena v tomto případě buď předsedou vlády, nebo předsedou její politické strany. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ještě se hlásil pan ministr Říman a poté se hlásil pan poslanec Sobotka.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Děkuji. Nikoliv, pane předsedo klubu KSČM, nebudu zpívat. Budu mít jiný návrh. Já myslím, že opozice si to buď spletla, nebo to neuvážila, když navrhovala prostřednictvím pana poslance Jandáka ten bod 64, neboť ten zní jednoznačně: seznámení s textem písně ministryně obrany Vlasty Parkanové věnované prezidentu Georgi Bushovi. Tam není ani slovo o tom, kdo má s tímto textem koho seznamovat. A já předpokládám, že vzhledem k tomu, že je to návrh pana poslance Jandáka, že on nás s tímto textem chce seznámit (potlesk zprava), a vzhledem k tomu, že pan poslanec Jandák ve svém minulém životě byl hercem v mnoha milých, krásných veseloherních rolích, za které jsme ho všichni milovali, tak já myslím, že to bude hezký zážitek.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Faktická poznámka - pan poslanec Jandák.
Poslanec Vítězslav Jandák: Vidím, že pan ministr z mé filmografie zná jenom část. Většina byly role smutné. Ale nikoli… (Smích v sále.) Role hrdinů minulého režimu, to bych rád předeslal.
Dámy a pánové, já z toho nechci dělat kabaret. Já si myslím, že kabaret z naší zahraniční politiky a z devótnosti češství udělala paní ministryně.
Já bych chtěl říci jenom pár slov. Proč mě napadlo, abychom to tady projednali? Z jednoho prostého důvodu. Protože já jsem se vyjádřil před několika měsíci, že nepatřím k odpůrcům americké radarové stanice v České republice, nepatřím k nim. Ale to je jedno, protože já tady zastupuji voliče, to ano, ale je to můj názor. A já si myslím, že v takto zásadní věci, jestli tady bude umístěna, nebo nebude, by měli rozhodnout lidé. Jsem rád, že se k tomu názoru připojil i prezident republiky. To je jedna věc. To znamená, že já jako v podstatě tolerantní člověk a obhájce této základny jsem byl v šoku z toho, co udělala pro odpůrce paní Parkanová, protože po její písni už je to 91 % lidí, kteří jsou proti raketové základně. Já jsem tady nebyl jako Jandák, milý herec veseloherních rolí, ale jako zastánce radarové stanice, kterou nabourala paní ministryně obrany státu, který je spřátelený se Spojenými státy americkými. To za prvé.
A za druhé. Jestli dovolíte, a to myslím, že se mnou bude souhlasit nejen v kuloárech, ale i tady každý, že ministr vlády, jakékoliv vlády České republiky, a zvlášť ministr obrany, by měl zpívat trošku jiné písně, anebo hlavně by neměl zpívat vůbec.
Děkuji vám mockrát. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Slovo má pan poslanec Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych chtěl podpořit procedurální návrh, který předložil pan poslanec Kováčik, protože podle mého názoru je to jediný možný postup v této situaci. Já si myslím, že přes určitý propad politické kultury a zhrubnutí poměrů i tady v Poslanecké sněmovně stále platí, že když člen vlády požádá o to, aby jeho bod byl přeložen na dobu, kdy může být přítomen projednávání tohoto bodu, že v zásadě tato Poslanecká sněmovna vyhovuje takovýmto žádostem členů vlády, a to nejenom hlasy vládní koalice, ale bez problémů také hlasy opozice. Na každém zahájení, na každém počátku schůze, je celá řada návrhů na změnu programu, která je odůvodňována tím, že ten či onen člen vlády nemůže být přítomen jednání Poslanecké sněmovny, a proto je žádána Sněmovna, aby svůj program upravila a tyto body přesouvala. Nejenom vládní koalice, ale i opozice pro tyto návrhy zpravidla hlasuje, protože nám to umožňuje zajistit chod Poslanecké sněmovny.
Podle mého názoru návrh na přerušení bodu, na odročení do doby přítomnosti paní ministryně odpovídá duchu určité tolerance, který tady v této věci v Poslanecké sněmovně vládl. Podle mého názoru snaha využít momentální nepřítomnosti ministryně obrany k tomu, aby tento bod skončil naprázdno nebo prošel naprázdno, tak jak to projevili poslanci vládní koalice, směřuje k tomu, abychom v budoucnu daleko intenzivněji přemýšleli o všech žádostech ministrů na změnu času projednávání jejich bodů. A já si myslím, že by to určitě pro Poslaneckou sněmovnu nebylo dobře, že by bylo dobře i u tohoto bodu vycházet z našich zvyklostí, které máme, a vyhovět tomu návrhu na přerušení a odročení projednávání tohoto bodu.
Na závěr bych chtěl připomenout: i když to tak často nevypadá v této Poslanecké sněmovně, vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, nikoliv Poslanecká sněmovna že by byla odpovědná vládě.
Děkuji.
***