(10.00 hodin)
(pokračuje Julínek)
To, co tady napadáte, co se týče dotací a co se týče ISPROFINu, to je předmětem nespokojenosti s odpovědí na interpelaci pana poslance Ratha a já mu potom odpovím. Mohu k tomu ale říci už teď: My prostě napravujeme na Ministerstvu zdravotnictví neuvěřitelné lajdáctví. To je lajdáctví třeba nerozhodnuté několik měsíců, nerozhodnuté správní řízení, choroby z povolání, odvolání lékařů, která tam nechával pan ministr Rath na hromadě, a mezi ně patří i ony dotace, které byly poskytnuty krajským nemocnicím, které nebyly ošetřeny žádnou smlouvou, to znamená, že kraje to vůbec nemusely vracet! To, co já dělám teď na ministerstvu, že podepisuji desítky smluv s kraji, znamená, že když přístroj, který byl zakoupen ze státních prostředků, nebude využíván pro lidi, musí vrátit ten přístroj nebo peníze. Předtím tato povinnost nebyla, protože to vůbec nebylo ošetřeno smlouvami.
Takže je to přesně naopak. My zajišťujeme, aby nebyl odcizen majetek, a pokud je zcizen, aby přístroj, který byl financován ze státního rozpočtu, sloužil občanům České republiky. My napravujeme chyby po osmileté nečinnosti na Ministerstvu zdravotnictví a neuvěřitelném binci, který tam je! (Potlesk zprava.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásil pan poslanec Rath, potom pan poslanec Sobotka a pan poslanec Votava. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Rath: Pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové. K tomu, co tady říkal pan ministr Julínek - já se na něj ani snad nezlobím, protože ho omlouvá jeho naprostá zmatenost, která už je všeobecně známá.
Víte, pane ministře, vy jste říkal, že osm let nikdo nic na ministerstvu nekultivoval. No, vy to kultivujete skutečně pěkně. Vy připomínáte člověka, který chce svůj dům kultivovat tím, že ho zapálí. To je skutečně povedená kultivace. Přeju vám hodně štěstí a nájemníkům toho domu přeju, aby se včas stihli vystěhovat.
Konečně k interpelaci. Co jsme se tady dozvěděli na otázky, proč vláda nechce zpět miliardu na investicích, které v posledních letech do nemocnic dala. Nedozvěděli jsme se nic. Ptali jsme se, zda vládě nevadí, že účetní hodnota těch nemocnic je přes miliardu, a byly prodány o tři čtvrtě miliardy laciněji. No nekupte takovou nemocnici v Hořovicích! Jen stát tam dal, jak říkal kolega Dolejš, 300 milionů za pár let. Účetní hodnota té nemocnice je nějakých 200 - 250 miliónů. No, a vy ji prodáte za 50, a ještě odpustíte těch 300 miliónů státní dotace, které z té nemocnice udělaly velmi pěknou nemocnici. Jeďte se tam podívat!
Místo toho - pane premiére, žádám, abyste mě poslouchal a nebavil se za mými zády prosím. Nebo běžte mimo sál! (Smích v sále, potlesk zleva.)
Žádám předsedajícího - pane předsedo, zjednejte pořádek!
Předseda PSP Miloslav Vlček: Ano. Poprosím vážené kolegy - vážení kolegové, nebavte se. (Smích a hluk v sále.)
Poslanec David Rath: Žádám ministra Římana a premiéra, aby se za mými zády nebavili!
Předseda PSP Miloslav Vlček: Prosím, pokračujte, pane poslanče.
Poslanec David Rath: Já budu pokračovat tehdy, až pan premiér a ministr Říman se nebudou hlasitě bavit za mými zády a pan premiér bude plnit své povinnosti, které má ze zákona, to znamená věnovat se interpelacím. My sice víme, že místo účasti v této Sněmovně dáváte přednost golfovým turnajům, no konečně, kdo by nedal, že? Takže tady by mohlo být prázdno, někdo bychom si mohli jít po vašem vzoru jít zahrát fotbal, jiný tenis, jiný golf. Já vím, že vás to tady hluboce nudí. Tak nebuďte premiérem této republiky, ale třeba lázeňským golfovým hráčem. (Slabý potlesk zleva.)
Takže dámy a pánové, co jsme se dozvěděli? Nedozvěděli jsme se odpovědi na tyto konkrétní otázky. Dozvěděli jsme se, že Tony Blair nemá rád média, že premiér Topolánek také nemá rád média. To konečně není žádná novinka. Jste to vy, který jim kope do automobilů, vyhrožuje zabitím, plazí na ně jazyk, posílá jim SMS Es komt der Tag. Čili to jste nám nesdělil žádnou novinu. Ale na to jsme se vás neptali. Víme, že vaší oblíbenou disciplínou je odpovídat na úplně něco jiného, než na co jste tázán. Předpokládám, že dnes mi asi odpovíte, jak budete trávit dovolenou, nebo něco takového.
My také skutečně víme, že argumenty z médií nebývají přesné. Proto se vás kolega Dolejš zde ptal, zda je pravda to, co se píše v médiích v autentických rozhovorech, ne nějaké hedlajny nebo titulky, ale v autentických rozhovorech s vaším poněkud zmateným ministrem, který skutečně v těch Hospodářských novinách říkal, že některé malé fakultní nemocnice se zprivatizují. Tak chtěl vědět, jestli to byl přebrebt, nebo záměr vlády, nebo jestli Hospodářské noviny si ten rozhovor vymyslely. Čili to byl cíl. Místo toho jsme se dozvěděli, že novinám se nedá věřit a že vy máte v programu něco jiného.
No to my také víme, že máte v programu něco jiného. Dokonce úplně něco jiného, než co realizujete. Vy tam máte napsáno, že spoluúčast pacientů nebude stoupat - zavádíte poplatky, kterým cudně říkáte, že to není spoluúčast. To je, jako kdybyste někoho píchl nožem do břicha a říkal jste mu, že jste ho chtěl jen podrbat na zádech. Totéž máte napsáno ve vaší smlouvě - že snížíte doplatky na léky. No snižujete je tím způsobem, že od 1. dubna jste je zvýšili skokově o 20 %, což nemá v historii České republiky obdoby.
Čili nedivte se, že my se na ty věci ptáme. Totéž - váš místopředseda hejtman Bendl tvrdil, že nikdy privatizovat nemocnice nechce, a ejhle - jsou prodané.
Čili ono je to s vámi dost obtížné. My nikdy přesně nevíme, co je vaším záměrem, protože vy jste trošku jak ty jezinky - jen dva prstíčky si ohřejeme a pak hned půjdeme. A víme, jak to v té pohádce dopadlo. Pak Budulínka museli hledat. (Smích v sále.) My máme velkou obavu, aby to s těmi nemocnicemi nedopadlo stejně. Vy teď říkáte: my je jenom chceme převést na akciové společnosti a pak už jen půjdeme. Ale obávám se, aby naši občané se nemuseli znovu skládat jako na vyhořelé Národní divadlo na rozkradené všechny nemocnice. (Chabý potlesk zleva.)
Konečně, i vy jste měli pocit, že banky v devadesátých letech fungovaly fantasticky, a budou to platit ještě naši vnuci. (Slabý potlesk zleva.)
Pane premiére, ta otázka je jasná a jednoduchá. Odpovědnost vlády tady můžeme definovat tím způsobem, že prostě říkáme: proč členové této vlády odpouštějí dotace ze státního rozpočtu ve výši jedné miliardy korun do středočeských nemocnic? Mimochodem, tím i naše vláda blokovala privatizaci, protože jsme trvali na těch věcech, které byly ve smlouvách, to znamená na tom, že se dotace musí vrátit, pokud by ty nemocnice byly zprivatizovány. A vy je odpouštíte! To prostě je naprosto neuvěřitelné!
Já se ptám, proč vy dáváte některým nabyvatelům takový dar a proč ten dar musí být placen z peněz nás všech, tedy nás všech daňových poplatníků.
Mimoto, vy si skutečně nemyslíte, že to je nepovolená podpora podnikání? Vždyť co to je za férové podnikání? Kdyby někdo chtěl koupit nemocnici...
Když to vztáhnu na tolik omílané Julínkovo: nákup polikliniky. To je báječná situace. Tak za prvé, pane ministře, to jste prodávali vy. Běžte se zeptat pana Kalouska, proč tu polikliniku prodával. Nezlobte se na někoho, kdo ji koupí, když váš ministr Kalousek ji prodává. Nikdo ho do toho nenutil. To je vaše vláda, která prodala tuhle polikliniku! A pokud je to chyba, tak je to chyba vaší vlády, ne chyba kupujících. Chyba je snad to, že někdo něco prodává, ne že to někdo kupuje. (Smích z pravé strany sálu.) Já myslím, že to je nabíledni. (Potlesk a smích zprava.) Já nevím - tady se chce použít citát klasika - nevím, čemu se smějete. Asi vlastní hlouposti. (Velký hluk z pravé strany sálu.) Já bych poprosil pravou stranu politického spektra, aby tak nedemonstrovala svoji naprostou zmatenost a hloupost. Protože je to váš ministr, vaši ministři a vaši hejtmani, kteří něco prodávají.
Takže to je první věc.
***