(15.40 hodin)
(pokračuje Petr)
Takže pane inženýre - ne povolení těžby, ale zásoby. A pokud prohlásí na konferenci, která tady byla ve vedlejším sále, děkan hornické fakulty, že podle všech výhledů a toho, co je ještě k těžbě, skončíme někde v roce 2014, já beru, že máte jiný názor, ale především se řídím zásadou nakupujte u odborníků.
A teď k vlastní záležitosti. I když zde proběhla široká diskuse ze strany pana Snopka k části týkající se výbušnin a k části týkající se změny sídla, já si nemyslím, že by zákon měl být vrácen k dopracování, ale jednoznačně doporučuji, aby zákon byl postoupen do druhého čtení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, pane zpravodaji. Můžeme přikročit k hlasování.
Tím prvním hlasováním bude rozhodnutí o vrácení návrhu navrhovateli k dopracování.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 115 a táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji vám.
V tomto hlasování z přítomných 169 poslankyň a poslanců pro návrh se vyslovilo 60, proti 69. Tento návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo z vás jiný návrh? Pan poslanec Bublan, prosím.
Poslanec František Bublan: Děkuji, paní předsedající. Dovoluji si navrhnout, aby byl tento tisk přikázán výboru pro bezpečnost, nikoli proto, že by Ostrava byla bezpečnostním rizikem, ale především z důvodu ustanovení, která se týkají přepravy výbušnin. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám. Další návrh na přikázání výboru jsem nezaznamenala. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Nejprve rozhodneme o tom, zdali tento návrh přikážeme k projednání hospodářskému výboru.
Zahajuji hlasování, ve kterém rozhodneme o tomto návrhu. Táži se vás, kdo s ním souhlasí. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 116 z přítomných 172 poslankyň a poslanců se pro návrh vyslovilo 139, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.
Dále se budeme zabývat návrhem na přikázání tohoto tisku výboru pro bezpečnost.
Dovolím si zahájit hlasování číslo 117 a dotázat se vás, kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 117 z přítomných 172 poslankyň a poslanců pro návrh hlasovalo 74, proti 48. Tento návrh nebyl schválen.
Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru hospodářskému. Končím projednávání tohoto sněmovního tisku.
Dále se budeme zabývat bodem
19.
Návrh poslanců Zdeňka Jičínského, Jiřího Paroubka, Michala Haška,
Bohuslava Sobotky a dalších na vydání ústavního zákona o celostátním
referendu a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 192/ - prvé čtení
Tento tisk jsme projednávali 7. června a přerušili jsme jeho projednávání v prvém čtení po úvodním slově navrhovatele a po vystoupení zpravodaje. Tedy přerušili jsme ho před zahájením obecné rozpravy.
Požádám, aby svá místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele pan poslanec Zdeněk Jičínský a zpravodaj pan poslanec Jiří Polanský. Děkuji oběma pánům.
Dovolím si tímto otevřít obecnou rozpravu. Žádné písemné přihlášky do této rozpravy nemám. Hlásí se pan poslanec Jičínský. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážení kolegové, klesající zájem o tuto ústavní problematiku svědčí o tom, že stoupenci vládní koalice, resp. ODS, jsou rozhodnuti hlasovat proti, takže jsou si vědomi toho, že šance na přijetí tohoto doplnění ústavy jsou malé. Přesto by nás to po mém soudu nemělo vést k tomu, abychom tuto problematiku zcela podcenili.
Už jsem hovořil o tom, že není dobře, jestliže ústava v určitém významném ustanovení není realizována a jestliže za patnáct let platnosti ústavy se Parlament nebyl s to se dohodnout na tom, jakým způsobem realizuje ústavní zásadu, že lid v určitých případech může rozhodovat o výkonu státní moci; pak to z hlediska politické demokracie v České republice je vážný deficit.
Ještě několik poznámek k vládnímu stanovisku, které je přirozeně záporné. Mám pocit, že ten, kdo toto stanovisko připravoval, se řídil zásadou vymyslet všechny možné námitky, které lze dát vůbec dohromady proti tomuto návrhu. Proto s nimi nebudu v jednotlivostech polemizovat. Jenom bych připomněl kritikům tohoto návrhu, že by bylo vhodné, kdyby se podívali do různých ústav zemí Evropské unie, v nichž referendum je jejich organickou součástí, nejen z toho hlediska, že tam referendum je zakotveno jako důležitý ústavní institut, ale i z toho hlediska, jaká je jeho podrobná ústavní úprava. Protože ty technické záležitosti patří do prováděcích zákonů.
Uvedu jeden konkrétní příklad. Rozběhla se velká akce, aby Praha získala olympiádu. Pak z toho bylo, že by to neměla být jen Praha, určité akce spojené s olympiádou by se měly konat jinde v České republice atd. Nepochybně každý ví, že takováto akce vyžaduje veliké náklady, desítky miliard korun, a že v rámci takovýchto akcí se samozřejmě dají velmi výrazně uplatnit různé zájmy těch nebo oněch finančních, lobbistických a jiných skupin, ale že náklady potom platí občané. Uvádím to jenom proto, že z těch navrhovatelů a řekl bych horlitelů pro olympijské hry nikdo např. přesvědčivě nevysvětlil, jak by byl využit hlavní stadion pro takovéto olympijské hry nezbytný, který by nepochybně vyžadoval náklady několika miliard korun a který by potom zel prázdnotou.
A proč o takovýchto otázkách by neměli rozhodnout občané? Už jsem tu uváděl příklad státu Colorado, kde v roce 1976 občané rozhodli, že si tam nepřejí olympijské hry, protože nechtějí své Skalisté hory zaplavovat různými zařízeními s takovýmito hrami spojenými. A rozhodli se, že tam olympijské hry nebudou, a ty se potom konaly v Calgary.
Jen to chci říci proto, hovořil jsem o tom myslím už v úvodním vystoupení, že pociťujeme v České republice to, co patří k obecným jevům politiky i v jiných evropských zemích - ochabování zájmu občanů o politiku. A referendum v určitých důležitých otázkách je prostředkem, kterým se zájem občanů o tu nebo onu důležitou věc může zvýšit.
***