(15.50 hodin)
(pokračuje Topolánek)
To si myslím, že je to hlavní poselství, se kterým George Walker Bush přijel, a ostatně jeho projev na konferenci pořádané Václavem Havlem, disidentem Šaranským a José Maria Aznarem byl excelentní a projevil velkou znalost reálií jednotlivých zemí. Myslím si, že to byl projev, který si zaslouží, abychom ho tady v Parlamentu probrali. Možná by to bylo lepší jak celá řada jiných diskusí.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Máme ještě prostor pro další interpelaci. Pokud pan poslanec Prosek již nic nemá, tak by ji měl přednést pan poslanec Zdeněk Kotouš. Měla by se týkat Mladé fronty Dnes.
Poslanec Zdeněk Kotouš: Vážený pane premiére, nemusím vás obdivovat, ale mohu mít strach o vaše zdraví, tedy především zdraví duševní. Stačí si přečíst váš rozhovor s Michaelou Jílkovou v Mladé frontě Dnes a prohlédnout si vaše fotografie. Takhle hovořit, chovat a tvářit se nemůže člověk, který je úplně v pořádku. Jako příklad stačí uvést poslední větu: Reforma je připravena tak, aby s tím mohlo souhlasit ne 101, ale 200 poslanců.
Pokud to myslíte vážně, není toto tvrzení známkou nějaké zákeřné duševní nemoci? Děkuji. (Smích v sále.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla otázka. Prosím, pane premiére, můžete odpovědět.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za dotaz. Tato interpelace nepatří do kategorie hloupých, ale rozverných. Přece jenom asi stojí za to pro ty, kteří ještě nezažili rozhovor s Michaelou Jílkovou, tak trochu popsat detailněji, o co tam jde.
To, že je chyba s ní ten rozhovor dělat, to je jedna věc. Já jsem podlehl svému okolí, že je dobré také sem tam udělat nějaký rozhovor, a protentokrát jsem ustoupil. Já vás ubezpečuji, že to bylo naposled.
To by ovšem nebylo to nejhorší. Od té doby, co jsem po zpravodajských metodách, které využívá Mladá fronta Dnes, toto veřejně začal prohlašovat a žádal omluvu po tomto deníku, aby neužíval zpravodajské metody, pouze v případě, který je eticky opodstatněný, a to je, když se odhalí nějaký zločin, tak od té doby se těším zvláštní přízni speciálně pana šéfredaktora Čásenského, který opravdu rukou velmi obratnou vybral fotografie, které mě vpravdě neukazují v té nejlepší formě. Nicméně já vám garantuji, že i kdybych dnes během jednání vás vyfotil v situacích, které budou podobné, tak se budete také divit. Prostě každý z nás udělá někdy obličej - že, paní poslankyně? - který je těžce publikovatelný. (Smích v sále.) Musím říci, že jeho laskavou cenzorskou péčí se zvolil i titulek. Lidé většinou čtou pouze titulek, prohlédnou si obrázky. Já nevím, kolik lidí čte ten text.
Doporučuji vám, abyste udělal s paní Jílkovou podobný rozhovor. Já vyberu fotografie a titulek, a potom se budeme společně smát ještě asi čtrnáct dní.
Děkuji za otázku.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane poslanče, vám to takhle stačí? Ne. Prosím, můžete to ještě celou minutu rozvést.
Poslanec Zdeněk Kotouš: Jsem rád, že tyto fotografie neodpovídají dojmu, že vaše zdraví není v pořádku, což se jistě kladně projeví při vašich následných vystoupeních právě zde v Poslanecké sněmovně, a nyní bych vám rád tyto fotografie předal. Děkuji. (Smích a potlesk.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan premiér si to prohlédne, my můžeme pokračovat. Nebo ještě odpovíte? Ano.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já se obávám, že fotografie, které jste mi předal, skutečně vyjadřují můj obvyklý způsob komunikace.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším interpelujícím je pan poslanec Václav Exner - komise pro podporu blahobytu? (Smích v sále.) Vysvětlete to, pane poslanče.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane předsedo vlády, dovolte mi nejdříve poznámku. Cesta Bushe byla tady hodnocena jako významná a v dohodě pana předsedy vlády a jeho poslanců z ODS jsme dokonce mohli o ní slyšet určité informace, ale bylo to bez možnosti vystoupení opozice k tomu, aby mohla položit otázky, říci svůj názor a říci k tomu své stanovisko. Jestli si tedy takto představujete svobodu, kterou propaguje prezident Bush, a tak se k ní hlásíte, tak to není úplně ono.
Na samou konečnou chvíli interpelací na vás, pane premiére, je mi umožněno, když jsem to už dvakrát a teď potřetí zkoušel, zeptat se vás na to, o čem jste mluvil s panem ministerským předsedou Rasmussenem při vaší návštěvě, která proběhla už v březnu. Říkal jste, že jste měl také zájem, podobně jako je to v Dánsku, ustavit spolupráci s opozicí a veřejností ve smyslu komise pro reformu blahobytu v České republice, tak jako to právě bylo v Dánsku, a blahopřál jste panu Rasmussenovi, že jemu se podařilo s touto komisí také zajistit reformu takového blahobytu.
Chtěl bych se zeptat, kdo vám bránil, když jste mluvil o tom, že jste nenašel odezvu na straně opozice. Co vám brání dnes, abyste takovou komisi zřídil? Kdybyste to udělal, nemusel byste se vy ani nikdo jiný třást, abyste spolu s odpadlíky dosáhli o hlas víc než nesouhlasící opozice s navrženými změnami, které jsme projednávali včera a dnes. Jak byste si takovou komisi v našich poměrech představoval?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, pane premiére, je to pravda, že chcete zřídit komisi pro podporu blahobytu?
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já teď nevím, jestli předsedající má právo pokládat během interpelací otázku, ale nebudu žádat vaše odvolání. Takže budu pokračovat dál.
Ta dánská komise pro blahobyt a prosperitu, mimochodem, vznikla v situaci, kdy bylo velmi složité najít parlamentní většinu, kdy ale byl společný zájem na řešení některých problémů, a vznikla jako nárazníkové pásmo mezi opozicí a koaliční menšinovou vládou. Podotýkám menšinovou. Během doby, kdy ta komise fungovala, se podařilo vyřešit poměrně zásadní restrikce v oblasti sociálního systému a celé řady dalších oblastí, které by těžce mohly být realizovány při standardním fungování menšinové vlády. Ten případ byl edukativní, protože mimochodem i vláda premiéra Jana Petera Balkenendeho v Holandsku - kdy Balkenende během pěti let vládne počtvrté, mezitím byly dvakrát předčasné volby - ukazuje, že je třeba najít mechanismy menšinového vládnutí, které se nám najít nepodařilo.
Já bych dal pár příkladů. Já si myslím, že typický příklad je ustavení energetické komise, která měla řešit celou řadu problémů, které souvisejí s tím, o čem se tady bavíme - cena elektřiny, výstavba nových zdrojů, obnovitelné zdroje, bezpečnost dodávek, diverzifikace dodávek. Nicméně sociální demokracie jako hlavní opoziční strana na tuto spolupráci rezignovala a rezignuje. Bylo by velmi krásné, kdybychom byli schopni ustavit takový nárazníkový výbor, který by ale realizoval ty reformy, které jsou užitečné. Pokud se neshodneme na tom, co je užitečné, a ta dnešní a včerejší diskuse to ukazovala, já doufám, že pouze rétoricky, nikoliv fakticky, tak je velmi složité takový výbor ustavit, dokonce by byl škodlivý.
Nicméně já se nebráním jakékoliv diskusi. My chceme ustavit komisi pro zdravotní reformu, chceme se vrátit k dobrému fungování Bezděkovy komise pro důchodovou reformu, chceme ustavit komisi pro reformu zpravodajských služeb. Já se domnívám, že tímto dílčím způsobem naplníme Rasmussenovo dílo ve věci výboru pro prosperitu a blahobyt.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane poslanče Exnere, stačí vám to takto? Ne? Prosím, doplňte tedy svoji interpelaci.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo vlády, zdá se, že jste se vyjádřil tak, že se bojíte takové komise, aby se ustavila, protože byste se tam zřejmě setkal s jinými názory, které byste musel řešit, případně i s nesouhlasem s tím, jakou politiku prosazujete. Přesto upozorním, že to nezávisí jenom na opozičních stranách. Jak v Dánsku, tak podobná komise pro budoucnost ve Finsku není obsazena jenom parlamentními stranami, ale je obsazena také veřejností, odborníky, vědeckou frontou apod. a v těchto zemích se velmi osvědčuje. Domnívám se, že by bylo správné, abyste tedy svůj původní úmysl zvážil a abyste lidi k tomu, jak dále bude pokračovat takzvaná reforma v České republice, prostě přizval.
***