(17.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Haškovi. Slova se ujme paní poslankyně Hana Šedivá, připraví se pan poslanec Petr Braný. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Hana Šedivá: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych nejdříve na začátku pro pana ministra financí řekla, že můj diskusní příspěvek se týká druhotných důsledků připravované a navrhované reformy.
Myslím si, že justice si bezhlavé škrty nezaslouží. Problém, který přetrvává již několik let v justici, je délka soudního řízení a vymáhatelnost práva vůbec. My toto považujeme za jeden z nejpalčivějších problémů. Soudní průtahy trápí nejen řadové občany, kteří se domáhají svých práv, ale negativně dopadají i na ekonomiku a dynamiku ekonomického růstu. Z tohoto pohledu je návrh takzvané vládní reformy opět důkazem její nekoncepčnosti a ekonomické nelogičnosti.
Resort spravedlnosti již v současné době trpí nedostatkem zaměstnanců. Zavedení institutu asistenta soudce, které se podařilo prosadit v minulém volebním období, bylo v personální oblasti řešeno minulou vládou nikoliv navýšením tabulkových míst, ale uspořením v jiných oblastech resortu, především na provozních pracovnících.
V současné době chybí v resortu spravedlnosti jen ve Vězeňské službě a Probační a mediační službě při minimalistické variantě přibližně 600 zaměstnanců. U Vězeňské služby se jedná o potenciální problém, kdy na jedné straně dochází k odchodu příslušníků Vězeňské služby a zároveň v krátkodobé i střednědobé predikci dojde k nárůstu počtu vězňů. Probační a mediační služba nemůže v současné době plnit všechny úkoly, které jsou na ni ze zákona kladeny, což se negativně projevuje především v neefektivnosti tzv. alternativních trestů. Z původně plánovaných minimálně 500 pracovníků Probační a mediační služby je stav této služby ani ne na 50 procentech.
Ve státním zastupitelství a u soudů schází v současné době přibližně 50 státních zástupců a takřka stejný počet soudců. Pokud by došlo k vládou plánované restrikci a snížení počtu míst v resortu spravedlnosti o 2220 míst, jak plánuje tzv. vládní reforma, došlo by v první řadě k zásadnímu ohrožení fungování Vězeňské služby ČR, a tedy i k většímu riziku útěku vězňů. Nárůst vězeňské populace a snížení počtu pracovníků ve spojení s úsporami v investiční oblasti povede ke snížení standardu v českých věznicích a ke zvýšení rizika vězeňských nepokojů. Bez navýšení počtu pracovníků Vězeňské služby nebude možné realizovat projekt tzv. detenčních ústavů, což povede k riziku útěku duševně nemocných pacientů páchajících násilnou trestnou činnost.
Dalším důsledkem bezhlavých vládních škrtů bude naprostá neefektivnost tzv. alternativních trestů, což povede k dalšímu tlaku na nárůst vězeňské populace. Vedle toho se sníží efektivita Probační i mediační služby v oblasti resocializace pachatelů, a tím ke snížení rizika jejich potenciálního návratu k páchání trestné činnosti. V neposlední řadě dojde ke snížení efektivnosti výkonu veřejné žaloby, a to především v oblasti boje s korupcí a závažnou hospodářskou kriminalitou, kde již dnes je chronický nedostatek státních zástupců.
Vláda takzvanou reformou popírá jednu ze základních priorit, totiž zkrácení soudního řízení na polovinu. Její realizace nebude moci přijmout do justice asistenty soudců, a tím bude zastavena reforma justice, která byla nastartována za vlád ČSSD a jejíž prioritou stejně tak jako prioritou současného ministra spravedlnosti bylo zavedení tzv. soudních minitýmů. Průtahy v soudním řízení tak budou bohužel díky této koaliční vládě nadále smutnou realitou, což povede nejen k problémům řadových občanů s vymáhatelností práva, ale především ve svém důsledku to bude mít negativní vliv především na obchodní vztahy a následně i hospodářský růst.
Vzhledem k tomu, že ČSSD považuje vymáhatelnost práva za jednu z klíčových priorit, bude přicházet v průběhu tohoto volebního období s vlastními návrhy na řešení jednotlivých problémů.
Bohužel dopady takzvané reformy na justici způsobí jen nové problémy a ty stávající pouze prohloubí. Z toho důvodu se rovněž připojuji k návrhu na zamítnutí sněmovního tisku 222.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Šedivé. Slova se ujme pan poslanec Petr Braný, připraví se pan poslanec Hovorka. Ještě předtím ale prosím pana poslance Hrnčíře. Prosím.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážený pane místopředsedo, prosím, abych vaším prostřednictvím mohl paní kolegyni poslankyni sdělit, že samozřejmě bychom rádi financovali všechny ty věci tak, jak o nich mluvila, ale bohužel tato vláda zdědila řadu dluhů. A jenom náklady na obsluhu tzv. dluhové služby činily v minulém roce 31 mld. korun a v letošním roce více jak 35 mld. korun. To znamená to jsou jenom tyto náklady, kterými splácíme úroky z dluhů a poplatky z dluhů. Kdybychom tyto prostředky měli, těchto 35 mld. korun, určitě bychom i do soudnictví investovali mnohem více. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Hrnčířovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Petr Braný a připraví se pan poslanec Hovorka.
Poslanec Petr Braný: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, úvodem budu cítit požadavek pana ministra financí. Pro něj a pro některé další, kteří se hůř orientují v tisku 222, sdělím, že budu hovořit o změně zákona o dani z přidané hodnoty, část pátá, tisk číslo 222.
A nyní k některým navrhovaným změnám. Některé navrhované změny zákona o dani z přidané hodnoty lze bez větších problémů asi přijmout. Mám na mysli např. stanovení podmínek pro uplatnění snížené sazby daně u bytové výstavby od 1. ledna 2008, dále zavedení editační povinnosti k dani z přidané hodnoty, opatření na zvýšení počtu podání daňových přiznání v elektronické podobě, umožnění vrácení daně ze zahraniční pomoci a z prostředků ze zdrojů EU poskytnutých jako podpora výzkumu a vývoje nebo umístění vrácené daně Ministerstvu obrany při investicích hrazených z prostředků NATO. A samozřejmě také některé další navržené úpravy mající spíše technickou povahu. Ano, zdá se, že s tímto lze souhlasit.
Zásadní nesouhlas ovšem musím jasně vyjádřit s navrhovanou zvýšenou sazbou snížené daně z přidané hodnoty z 5 na 9 %, a to vzhledem k negativním dopadům do sociální situace nejširších vrstev obyvatelstva. Tento vládní návrh je také v příkrém rozporu, to nezakrývám, s programem Komunistické strany Čech a Moravy.
Nemohu totiž ignorovat některé souvislosti a dopady tohoto vládního návrhu. Vedl by totiž k dalšímu prohloubení sociálních rozdílů v české společnosti. Tak např. podle odborářských propočtů by zvýšení snížené sazby DPH z 5 na 9 % znamenalo u nízkopříjmových skupin na každých tisíc korun čistého příjmu ztrátu 21,20 Kč, u vysokopříjmových skupin by to znamenalo jen 14,80 Kč. Zvýšení základní sazby tedy dopadne na nízkopříjmové skupiny o 40 % silněji než na vysokopříjmové skupiny.
Celá záležitost je ovšem de facto ještě horší, neboť musíme vzít v úvahu, že vysokopříjmové skupiny mají mnohem větší efekt ze snížení přímých daní a pojistného. Naopak tím, že se zastaví valorizace životního minima, nebude toto zvýšení sociálně slabým rodinám s dětmi kompenzováno a u většiny z nich dojde dokonce i k nominálnímu snížení těchto dávek.
Co se týče důchodců, tak tento nárůst nebude plně kompenzován valorizací ani jim, neboť navrhovaná valorizace důchodů je postavena na průměrném indexu spotřebních cen, od kterého se index životních nákladů rodin důchodců právě s ohledem na výraznou odchylku struktury spotřeby bude výrazně odlišovat. Důchodci by byli také relativně více zatíženi případným zavedením tzv. regulačních plateb ve zdravotnictví. O tom hovořila Soňa Marková a někteří další.
***