(17.20 hodin)
(pokračuje Marková)
Doporučujeme učinit potřebná opatření ne na straně pacientů, jak to představují páně Julínkovy reformy, ale na straně poskytovatelů zdravotní reformy. Komunistická strana Čech a Moravy důsledně trvá na zajištění zdravotnictví jako veřejné služby financované ze solidárních veřejných peněz. Proto a i z dalších, výše zmíněných, důvodů poslanecký klub KSČM návrhy vládní koalice v oblasti zdravotnictví nepodpoří.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové. lova se ujme pan poslanec Michal Hašek, připraví se paní poslankyně Hana Šedivá. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Hašek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, koaliční vláda ODS, lidovců, zelených, Michala Pohanky a Miloše Melčáka převzala zemi v situaci, kdy zažíváme rekordní ekonomický růst, existuje dlouhodobý sociální smír, kontinuálně se zlepšuje obchodní bilance, klesá nezaměstnanost, máme stabilně nízkou inflaci - možná už jsme měli stabilně nízkou inflaci - a koruna trvale posiluje. Za tuto situaci vděčíme především poctivé práce českých a moravských podnikatelů a zaměstnanců. Je však také důsledkem dobré ekonomické politiky vlád vedených sociální demokracií od roku 1998. Těmto vládám se podařilo vyvést zemi z ekonomické krize, do které nás přivedly předchozí vlády ODS.
Seriózní prorůstová politika ČSSD by však neměla šanci na úspěch, kdyby byla realizována silou bez ohledu na názory jiných politických stran. Předchozích osm let bylo tedy především osm let trpělivého a poctivého politického dialogu, ať už v době opoziční smlouvy s ODS nebo v minulém volebním období v rámci koaličního projektu s KDU-ČSL a Unií svobody. Rád bych proto, možná pro vás docela nečekaně, ocenil seriózní přístup ODS v letech 1998 až 2002, kdy bez její podpory by se ekonomický program sociální demokracie a ekonomická politika sociální demokracie prosazovaly jen velmi obtížně. Stejně tak bych rád ocenil také korektní přístup KDU-ČSL v letech 2002 až 2006. Sociální demokracii se v tomto období podařilo prosadit odvážnou politiku vedoucí k dlouhodobému ekonomickému růstu a stabilizaci veřejných financí. Nebylo by fér, kdybychom to považovali za zásluhu jenom samotné ČSSD. Významný kus práce určitě na tomto úspěchu odvedli i naši koaliční partneři, zejména KDU-ČSL.
O to více mě překvapuje postup vlády Mirka Topolánka. Tato vláda se nesnaží o dialog s opozicí, nehledá řešení, která by vycházela z politického konsensu. Není schopna přijímat kritiku a věcně na ni reagovat. Byli jsme připraveni k dialogu a nalézání styčných bodů v programech a koncepcích předkládaných vládou a opozicí. Tato Topolánkova vláda však neprojevila sebemenší zájem a namísto toho jde vlastní cestou. Cestou politického ranařství, ekonomického diletantství a sociálního banditismu.
Koncepce ČSSD přináší postupné snižování relativního deficitu veřejných financí, zachování sociálního smíru, citlivou a účelnou reformu zdravotnictví - pane ministře financí - nezvyšování plateb pacientů za zdravotní péči, podporu rodinám s dětmi, racionální úpravy sociálního důchodového systému, úpravy rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů, vyváženou realizaci ekonomické daňové reformy doprovázenou příslušnými kompenzacemi, solidní podporu českým zemědělcům a našemu venkovu, udržení tempa hospodářského růstu, zjednodušení daní včetně snížení některých sazeb a rozšíření daňových pásem.
To vše Topolánkova vláda odmítla. Rozhodla se ignorovat realitu, rozhodla se pro nezodpovědné experimenty. Tato vláda nám předhazuje chaoticky poskládaný batoh škrtů na úkor potřebných a službiček ve prospěch těch nejbohatších. Tváří se přitom, že zachraňuje tuto zemi.
Co vše nám o dnes projednávaném slepenci vláda tvrdí.
Za prvé. Vláda tvrdí, že reforma zachrání Českou republiku před růstem veřejného zadlužení. Ve skutečnosti však chaoticky škrtá v sociální oblasti, zejména ve výdajích pro rodiny s dětmi. Teoretické úspory využívá k nákupu podpory nejbohatší vrstvy společnosti. Prohlubuje deficity veřejných rozpočtů a dobrovolně rezignuje na plnění konvergenčního programu pro přijetí eura. Výsledkem tohoto snažení bude prohloubení veřejného dluhu řádově o 400 miliard korun.
Za druhé. Vláda tvrdí, že reforma snižuje a zjednodušuje daně. Ve skutečnosti však přichází s laciným počtářským trikem s 15procentní rovnou daní. Skutečná výše sazby daně z příjmu se zvyšuje na více než 23 %. Ruší společné zdanění manželů, bourá systém daňových paušálů, přináší prosté zdražování růstem snížené sazby DPH o 4 %. Ekologická daňová reforma zdražuje energie ihned, přičemž kompenzace slibuje až někdy příště. Z hlediska rozpočtového určení daní vláda poškozuje obce a kraje. Lidem, kteří uvěřili slibům o daňovém přiznání na jednu stranu formátu A5, ukazuje vláda pověstný premiérův prostředníček.
Vláda tvrdí, že reforma dopadne pozitivně na každého. Ve skutečnosti však zvýšení DPH negativně dopadne na všechny lidi, kteří pijí vodu, jedí, stejně jako na ty, kteří svítí a nedej bože i topí. Chystané snížení výdajů na školství včetně snížení reálných mezd učitelů je výsměchem podpory vzdělání. Experimenty pana Julínka budou mít katastrofální dopad na nemocné a zejména na lidi, kteří dlouhodobě užívají léky. Škrty pana Nečase poškozují rodiny s dětmi. Chystané kroky ohrožují životní úroveň důchodců.
Objektivně je třeba vládě přiznat, že u vyšších příjmových skupin je tento negativní dopad kompenzován snížením daně z příjmů, u nejvyšších příjmových skupin je kompenzován přímo královsky. Zkrátka tedy přijdou jen nižší a střední příjmové skupiny.
Za čtvrté. Vláda tvrdí, že reforma zvýší ekonomický růst. Ve skutečnosti však reformní kroky vlády vedou naopak k podvázání růstu ekonomiky, vládní opatření ohrožují podnikatele, např. zemědělce, stát se vzdává nástrojů k podpoře zahraničních investic. V sociální oblasti pan ministr Nečas šetří na rekvalifikačních programech, bere tedy nezaměstnaným jednu ze šancí, jak svoji situaci řešit. Systém podpory investic se ocitá fakticky v troskách. Redukce počtu státních zaměstnanců se z chvályhodné snahy o omezení byrokracie mění na bič, který visí a možná už sviští také nad našimi učiteli, hasiči a policisty.
Myslím si, že v této Sněmovně je velmi málo lidí, kteří nad obsahem tohoto návrhu a nad způsobem, jakým je předkládán, necítí rozpaky. Vím, že řada vládních poslanců chce být především loajální ke své vládě. Loajalita ale přece neznamená stádnost. Loajalita neznamená povinnost podílet se na urputné snaze prosadit svou, a to i proti zájmům občanů této země.
Odmítnutí tohoto návrhu proto nemusí být jen neúspěchem pana Topolánka a jeho vlády. Může to být první krok na cestě k lepší a kultivovanější politice. Může to být první krok k přípravě opravdu kvalitních a prospěšných opatření ve prospěch všech občanů České republiky. My jsme připraveni se na takovém řešení podílet. Jsme připraveni jít cestou rozumných návrhů, věcné diskuse a tvrdé práce na sociálně únosných reformách. Na takové cestě by pak pro politikaření, ranařství a přetlačování nebylo místo.
Prosím vás proto, kolegyně a kolegové, abyste v sobě našli odvahu jít společně s námi touto cestou a podpořili návrh na zamítnutí předloženého materiálu, který formálně podávám.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
***