(15.20 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Na téma růstu ještě jednu poznámku. Mnozí z vás čtou různé učebnice, někteří byli odkazováni dokonce na vlastivědu v základních školách. Já budu opatrnější, já si myslím, že tyto věci jsou popisovány spíše v učebnicích vysokoškolských. Ale doporučil bych všem, kteří se chtějí vážně zabývat ekonomií, aby si to ještě jednou nalistovali, zejména pokud jde o fanoušky tzv. Lafferova efektu. Pro ostatní, kteří listují v jiných učebnicích, bych připomněl, že se jedná o to, že ušetřené peníze na daních od určitého bodu se více věnují na rozvoj, čili že snižování daní má prorůstový efekt. To je sice pravda, ale už teoreticky je třeba dodat, že se tady pracuje s mezními hodnotami daňových sazeb, které jsou vysoce, vysoce nad současnou českou praxí. A pokud jde o realitu, tak tuto politiku, kterou používal spíše argumentačně než věcně Ronald Reagan blahé paměti, když chtěl seškrtat daňový systém, se v USA nepodařilo plně naplnit. A pokud se zaklínáte slovenskou skutečností, tak i tam příslušný efekt růstový lze odvozovat spíše od vstupu do Evropské unie, rozhodně ne od snížení sazeb daně z příjmů.
Pokud bychom my měli říci, v čem vidíme určitou šanci na prorůstový efekt, tak nezříkat se institutu investičních pobídek jakožto nepřímého vládního nástroje.
Pokud jde o přímé vládní výdaje, je tady k diskusi to, co zmiňoval pan předseda rozpočtového výboru, a to v podstatě méně vládních programů, méně kapitálových výdajů vlády a více zdrojů na kofinancování, protože minimálně dopravní infrastruktura, ekologické investice budou moci být hrazeny z těchto peněz. A chceme-li je čerpat a neztratit tuto možnost, tak sem přesunout těžiště zájmů je jistě na místě.
Pro dynamiku růstu má samozřejmě svůj význam koupěschopná poptávka. Já si myslím, že minimálně v poslední zprávě České národní banky, kde je hodnocena inflace, kde je hodnocena možnost růstu cenové hladiny a to, jak vypadají očekávání jednotlivých hospodářských subjektů, tak tam je vcelku jasně řečeno, že zatím tím strašákem není poptávková inflace, že pro příští rok spíše hrozí nákladová inflace. A z toho mi také vyplývá jednoduchý závěr, že v oblasti mezd a platů bychom mohli být odvážnější, protože tyto mzdy a platy se pak rozpouštějí v oné koupěschopné poptávce a jsou určitým motorem ekonomiky.
K sociální části nepochybně tady bylo řečeno mnohé a ještě bude. Jenom bych připomněl, že když nás tady paní ministryně Stehlíková upozornila na svůj pohled na modernizaci sociální politiky, musím říci, že více konkrétnosti by skutečně neuškodilo, protože slovo "moderní" by nemělo být používáno jako zaklínadlo, ale měli bychom spíš jasně říct, v čem je zefektivnění sociálního systému a v čem už by šlo o redukci. Bohužel, tato vláda spíše jde cestou redukce sociálního státu, nikoli zefektivnění, a proto si myslím, že celá ta sociální dimenze návrhu je novým utahováním opasků. Už jsme to tady jednou zažili. Vzpomínáte si určitě na ty vtipy, kdy se říkalo, jak si někteří utahují opasky a někteří nikoliv. Je to v podstatě v bleděmodrém totéž. Skutečně ti černí pasažéři, ať už jsou jakékoli barvy pleti, nejsou tím hlavním nebezpečím pro ekonomiku. Jestliže nastavením daňového systému není budování dvoutřetinové společnosti, ale je to jakási centrifuga, která vyždímá okraje této sociální skupiny, tak se obávám, že to utahování opasků bude skutečně pro daleko širší skupinu obyvatelstva, než bychom očekávali.
Nemohu si odpustit poznámku, že i ve dvoutřetinové společnosti zbývá ta třetí třetina a pro tu skutečně děláte hodně málo. Vzkazovat jí, že se mají víc snažit, že mají být iniciativní, to je buď pokrytectví, anebo byste možná měli opustit polstrované židle ve svých kabinetech a podívat se, jak tito lidé v postižených regionech, kde se práce těžko hledá, skutečně žijí.
Při prezentaci reformy pan premiér použil jednu myšlenku, která mi přišla - no, mrazivá, doslova mrazivá. On totiž řekl, že celá sociální reforma je o tom, otestovat na lidech práh bolestivosti, co všechno lidé vydrží. A když to vydrží, tak si zvyknou a za rok za dva přidáme. Nezlobte se, ale to je cesta k sociálním bouřím, protože český člověk je zvyklý ohýbat hřbet, vydrží hodně. Ale otočíte ho jednou, otočíte ho dvakrát a potřetí už se mu to přestane líbit. Takže myslete na to, až se zase budete tvářit, že jste objevili jedinou správnou cestu, o které se nechcete ani poradit, o které jste se dokonce plnohodnotně neporadili ani na půdě tripartity, kdy odbory sice, jak jsem četl dneska v Četce, cosi vzkazují přes individuální členy koalice, jakési parametry pro druhé čtení, ale seriózní jednání v rámci tripartity neprošlo.
Sedmdesát procent domácností je dnes prostě v situaci, kdy průměrný příjem na člena je do 10 tisíc, kdy mají problémy dostát svým závazkům, splácet dluhy. A těmto domácnostem kázat o tom, že jim pomůže těch několik korun daňových úlev, to je velmi, velmi nereálné.
Ono to má i několik dalších implikací. V rámci zakomponování evropské směrnice pro ekologické daně je stěžejní fakt, že asi 180 tisíc domácností topí uhlím. Pan ministr Bursík tady hovořil o tom, že už v ROPu jsou připravené peníze na dotace přeměny vytápění. Pominu několik revolucí, které jsme za posledních patnáct let v této oblasti prožili, a vždy se do roka a do dne změnily podmínky, a pak ti lidé lomili rukama a báli se, jaká další změna se chystá. Ale v každém případě jsou to těšínská jablíčka, protože my se tady bavíme o zákonu a to, co bude uvolněno možná někdy v budoucnosti, tak to není předmětem našeho rozhodování.
Pokud jsme se dočetli, že po určitém kličkování, kdy jsme nejdřív očekávali jeden ekologický zákon, pak se řeklo, že se to zakomponuje do spotřební daně, až nakonec se přece jenom objevily tři zákony, tak pokud jsme se dočkali tedy tohoto legislativního výstupu… - Děkuji, pane ministře. - Pokud jsme se dočkali tohoto výstupu, tak musím říct, že samozřejmě chápu vaši povinnost po přechodném období zapracovat příslušnou směrnici. Ale co již méně chápu, proč toto přechodné období nebylo lépe využito, to samozřejmě míří i do lavic bývalé vlády, proč bylo tak krátké a proč se v této vládě jasně nedořešila problematika sociálních kompenzací. Protože to, že zvednete čisté příjmy snížením odvodů na sociální pojištění, to se celé řady lidí a domácností týkat nebude.
Pokud jde o progresi daňové soustavy, měl bych avizovat dva klíčové bloky návrhů, abych dokumentoval směr uvažování. Příjmové daně do této doby - daň z příjmů fyzických osob - zná čtyři pásma. My se domníváme, že lze udržet, a dokonce zvýšit progresivitu jednoduchým způsobem: snížit to pásmo - čili kromě nastavení odpočtu říci, že ono dvanáctiprocentní pásmo bude dále sníženo - a na druhou stranu zase zvýšit či rozšířit to pásmo horní, popř. zavést pásmo páté.
***