(14.50 hodin)
(pokračuje Křeček)
Já bych se chtěl věnovat hlavně té problematice, která dosud zmíněna nebyla, a to je ta problematika právní, a ukázat na některé skutečnosti, které vedou sociální demokracii k tomu, že podá ústavní stížnost pravděpodobně a že se domníváme přes některé opačné názory některých právníků, že tady ten důvod neústavnosti této reformy skutečně je. Není to samozřejmě jediný důvod, že existují nějaké přílepky, že tady ta reforma je dělána horkou jehlou, ale také jsou tady hrubě porušována legislativní pravidla vlády a ukážu to na zcela konkrétních skutečnostech.
Předně bych chtěl ukázat na to, že návrh zákona se nazývá zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů, ale tento název je tak široký, že ospravedlňuje cokoliv. A není přece možné požadovat na tom zákoně, aby se do jedné materie spojily nejrůznější věci, které s ní vůbec ani okrajově nesouvisí.
Já se ptám, jak souvisí s veřejnými rozpočty změny v obsazování orgánů Všeobecné zdravotní pojišťovny, které jsou zde uvedeny. Změny zákoníku práce, například obsah potvrzení o zaměstnání - § 46 občanského zákoníku. Jak to souvisí s veřejnými rozpočty? Jak s tím souvisí povinnost vypisovat výběrové řízení na poskytování zdravotní péče? To přece jsou samostatné materie, které s tímto zákonem vůbec, vůbec nesouvisí.
Ale nejen to. Tento zákon obsahuje zrušení některých zákonů, respektive jediného zákona. Je to zrušení zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, aniž by vůbec o tomto zrušení zákona byla v úvodu tohoto zákona jakákoliv zmínka. Tento zákon i nové zákony vkládá, aniž by opět v úvodu byla nějaká zmínka o tom, že se tak děje.
Samozřejmě vycházíme z nálezu Ústavního soudu, který řekl v tom svém známém nálezu, že jestliže jedním zákonem je zasahováno do materie upravené několika zákony jinými a tyto zákony spolu nejsou obsahově systematicky provázány, vzniká nezřídka značně nepřehledný právní stav, který princip předvídatelnosti, srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti zákona již nerespektuje. Nemá tedy pravdu pan Kalousek, který, tuším, v nedělní debatě řekl, že se to týká jen přílepku, jestliže ve druhém čtení poslanec něco přilepí. Ne, není tomu tak. Jestliže do toho jednoho zákona jsou vloženy zákony, které s tím vůbec nesouvisí, tak samozřejmě je to v rozporu s nálezem Ústavního soudu.
Připadá mi snad, jako by bylo zbytečné za tohoto stavu, abychom se tady scházeli každých šest sedm neděl a měli tady deset dvacet bodů změn zákonů. Přece pak by stačilo, kdybychom se sešli dvakrát za rok, přijali nějaký globální zákon, zákon o úpravě právních poměrů České republiky, a tam změnili dvacet třicet zákonů najednou a bylo by to. To je přesně tento postup, který tady je.
Dovolte mi konkrétní věci, konkrétní výtky, které vůči textu této reformy jsou. Jde mi o tu formální stránku, nikoliv o tu obsahovou. Ta již tady byla řečena. O formální stránce.
Nejzávažnější legislativní a technickou vadou je vložení tří zvláštních zákonů, které vůbec nejsou v úvodu zmíněny. Je to zákon - daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv, daň z elektřiny. To jsou nové zákony, které jsou nově vloženy do těchto zákonů, aniž by o tom v úvodu zákona byla jakákoliv zmínka. Čili nejenže rušíme zákon a ani se o tom nezmiňujeme, ale ještě navíc vkládáme tři nové zákony jen tak mimochodem, aniž by se o tom kdokoliv zmínil.
Podle legislativních pravidel vlády každý právní předpis s výjimkou ústavního zákona se člení na paragrafy. Je to § 26 legislativních pravidel vlády. Novela se ale dělí na články, pak na body a zákon obsahující vlastní materii, novelizaci, zase se člení na paragrafy a paragrafy obsahující novely pak na body. Ale články 71 až 79 textu v části 46. až 48. návrhu zákona se dělí na paragrafy, což není možné, protože paragrafy se pak dělí na další paragrafy. Ani případné členění na body není možné, protože na body se články novely člení jen tehdy, novelizuje-li se více ustanovení zákona, má-li více přechodných ustanovení. To je článek 28 legislativních pravidel vlády. Všechno je hrubě porušováno.
Takovéto faktické vložení tří zvláštních zákonů do jednoho zákona není prostě legislativně možné. Vede to k absurdnímu výsledků, že v této materii je několik paragrafů číslo jedna - jsou tam tři, tři paragrafy číslo dvě a tak dále a tak dále.
Požadavkům legislativních pravidel vlády vyhovuje jenom ta část první až třetí toho návrhu zákona. Počínaje částí čtvrtou jsou body chybně počítány průběžně, aniž každá nová část začíná, jak má začínat, od bodu číslo jedna. To je docela běžné pravidlo přece při novelizaci. Každá část je počítána, tady to tak prostě není.
V části 31. a 32. je podivné zdvojení přechodných ustanovení, když na klasická přechodná ustanovení jsou vloženy zvláštní články mimořádná, mimořádná opatření. Mimořádná opatření, která mají rovněž formu přechodných ustanovení, ani takové rozdělení přechodných ustanovení do dvou článků nebo vkládání dalších ustanovení za přechodná ustanovení legislativní pravidla vlády nepočítají.
Čili dámy a pánové, jak jsem řekl, nemluvím o obsahu tohoto zákona, mluvím o formální stránce, která je naprosto katastrofální a která tady prostě neumožňuje, aby tento návrh zákona byl jakkoliv rozumně projednáván. A podle mého názoru obsahuje takové závažné zásahy nebo změny nebo zásahy nerespektování legislativních pravidel vlády, že prostě to respektovat nebo nemůžeme to takto vzít na vědomí.
Já jsem přesvědčen, že takovýto způsob předkládání zákonů, mnoha desítek zákonů, aniž by to bylo v počátku zřejmé, je ve zcela zjevném rozporu s nálezem Ústavního soudu a nepochybně bude užitečné podat ústavní stížnost, aby také Ústavní soud jasně řekl, co myslí těmi přílepky a jak myslí tuto problematiku vážně posuzovat, když už se na ten tenký led přílepku pustil.
Děkuji. (Potlesk sociálních demokratů.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S faktickou poznámkou pan ministr financí Miroslav Kalousek, poté pan poslanec Jiří Dolejší. Máte slovo, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Omlouvám se panu poslanci Křečkovi, že nebudu reagovat na jeho vystoupení.
Já jsem nechtěl reagovat ani na dopolední vystoupení, kde tady zněly naprosto neseriózní argumenty o zvyšování úrokových sazeb ve vazbě na předpokládanou reformu veřejných rozpočtů. Nicméně o polední přestávce ČTK vydala zprávu, že centrální evropská banka zvýšila úrokové sazby o čtvrt bodu na nejvyšší míru v historii, celkem na 4 %. Tak na to chci upozornit pana předsedu Sobotku, aby nezapomněl ve svém příštím vystoupení zdůraznit, že centrální evropská banka tak zcela jistě učinila v reakci na návrh české vlády na reformy veřejných financí.
Prostě úrokové sazby se v Evropě nějak pohybují a prosil bych, aby argumenty, které zde padají, měly alespoň minimální seriózní základ.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jiří Dolejš. Připraví se pan poslanec Dimitrov.
Poslanec Jiří Dolejš: Hezké dopoledne, milé kolegyně a kolegové, vážená vládo i vy, kteří možná máte tu trpělivost sledovat tuto debatu celou na televizních obrazovkách.
Mojí povinností je sdělit vám pozici poslaneckého klubu KSČM. Ta pozice by se dala vyjádřit jednoduše, ale myslím si, že tady dnes nejsme jenom proto, abychom se sešikovali v jednotlivých polovinách Sněmovny, hodili na sebe navzájem pár dryáčnických výrazů a rozešli se spokojené domů s pocitem dobře vykonané práce, protože naším rozhodováním podstatně ovlivníme budoucnost této země. A kromě nás, kteří ve vztahu k obyčejným občanům patříme mezi tu skupinu privilegovanějších, kterých se ta reforma tolik nedotkne, tak těch 95 či kolik procent ostatních občanů to sleduje s úplně jinými pocity. Pro ně to není sranda. Proto si myslím, že i diskuse by měla být co nejvěcnější a měla by reagovat i na argumenty oponentů.
***