(12.40 hodin)
(pokračuje Urban)
Ve standardní ekonomice se dělají standardní zásahy do ekonomického prostředí. O těch experimentech, které jsou součástí toho batohu, tady bylo řečeno již dost. Ta velehrubá mzda, o které se tady již mluvilo, je experimentem, který nemá obdoby, a je to trochu podvod, který zdánlivě vytváří pomyšlení na úžasnou daň, která je ve skutečnosti mnohem vyšší. Nemá analogii v žádné ekonomicky vyspělejší zemi, než je Česká republika. Daň z příjmu právnických osob, to je rovněž hra na schovávanou, protože je to hra mezi sazbami a odpočitatelnými položkami a nikdo neví v této chvíli, jaká bude skutečná efektivní daň pro firmy, tedy právnické osoby. Ta procedura, jak to předkládáte do Sněmovny, to je taky experiment. Ale mluvili o tom jiní, tak se k tomu nechci vracet.
Já chci mluvit o něčem jiném. O dopadech na české hospodářství, na českou ekonomiku. Mě velmi mrzí, že Česká národní banka cudně mlčí o tom, jaké budou dopady této vládní reformy na hospodářství a ekonomiku České republiky. Možná že vládě dala nějaký přípis, nějakou drobnou analýzu nebo v nějakém vystoupení guvernéra České národní banky na vládě se toto odehrálo, ale my to nevíme. My nevíme, jaký je názor ČNB na tak zásadní reformu veřejných financí, kterou tady předkládá tato vláda. Možná právě proto, že to nevíme, že neexistuje veřejná analýza České národní banky, tak zároveň neexistuje strategie této vládě k euru, ke vstupu České republiky do eurozóny. Já vám garantuji, přátelé, že každý solidní ředitel jakékoliv firmy v České republice to potřebuje vědět. On potřebuje vědět, kdy chce Česká republika vstoupit do eurozóny, tedy kdy bude zavedeno euro v České republice. Vláda říká, že vlastně je to jedno, nebo že to není vlastně její strategie, aby určila přesný termín. Možná právě proto, že neexistuje nějaká veřejná analýza ČNB. Tedy pojďme se pokusit prognózovat nějaké dopady této takzvané reformy na ekonomiku, resp. české hospodářství. A můžeme se bavit o tom, jaký vliv to bude mít na inflaci, na úrokové sazby či na kurs koruny.
Když se podíváme na kumulaci vlivů, které mohou rozhodovat o inflaci, tedy na zvýšení DPH regulované sazby z 5 na 9 %, tak tam jasně vidíme, že dojde ke zdražení některých komodit zboží, ať jsou to potraviny nebo bydlení nebo jiné komodity. Nepochybně to může mít a bude to mít vliv na inflaci v České republice. Můžeme se bavit o ekologických daních, tedy jinak řečeno, nebo přesněji řečeno o spotřební dani, která bude zavedena na uhlí a na elektrickou energii. Mimochodem, uhlí na základě tohoto návrhu zdraží minimálně o 10 %. Můžeme se podívat na předpokládaný a již avizovaný skokový růst cen elektrické energie od 1. 1. 2008. Můžeme se podívat na nákupy emisních povolenek, které budou muset udělat české firmy, aby vůbec mohly existovat, protože vláda podcenila vyjednávání v Bruselu, vláda nedokázala vyjednat lepší podmínky pro české firmy a samozřejmě české firmy budou velmi konkurenčně postiženy, budou muset tyto povolenky nakupovat. Ony to samozřejmě v konečném důsledku zčásti promítnou do ceny svého zboží. Kdo na to doplatí, bude vždy občan. Zčásti to zabrzdí jejich investice, zčásti do zabrzdí jejich rozvoj.
Tedy inflační prognóza může být úplně jiná, než tak jak ji jako součást této reformy předkládá Ministerstvo financí. Já bych spíše věřil tomu, co by tady měla říci Česká národní banka. Pokud platí to, co jsem řekl, tak logika velí, že dojde ke zvýšení úrokových sazeb. Kdo pozorně sleduje chování České národní banky, tak ví, že ČNB již teď zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Kdo pozorně sleduje chování České národní banky, tak taky ví, že Česká národní banka mluví o tom, že v příštím roce to může být až 3,5 %. To je nevídaná sazba v České republice. To není jenom nějaké číslo, které nic neznamená. To číslo znamená, že dojde k přímému postižení firemní sféry, protože nejenom úvěry, které si budou brát firmy do budoucna, ale i úvěry, které existují, budou zdraženy z hlediska úrokových sazeb při jejich platbách jednotlivým komerčním bankovním ústavům. Co si myslíte, že udělají fy firmy? Pravděpodobně část těchto nákladů přenesou zase do svých produktů, přenesou je zase do zboží. Čili kdo na tom prodělá? Zase občan České republiky. Zvýšení úrokových sazeb se samozřejmě bude týkat přímo i některých občanů, zvláště těch, kteří mají hypoteční úvěry.
Tedy když toto sečtu, tak je výsledek podle mého názoru jasný. Tady dochází k brutálnímu šlápnutí na brzdu hospodářského rozvoje České republiky. Opakuje se to, co ODS dělala v roce 1996/1997, resp. v devadesátých letech. Odnese to zase, jako to tak bývá, vždy občan České republiky. - Pane premiére, děkuji, že mi napovídáte.
Tedy k čemu dojde. Dojde k tomu, že reálná mzda, protože inflace bude vysoká, bude pravděpodobně nižší, a tedy dojde ke snížení životní úrovně.
Já myslím, že bych skoro měl navrhnout v této chvíli, aby v této Sněmovně vystoupil guvernér České národní banky a veřejně nás seznámil s analýzou, jaké dopady bude mít tato takzvaná vládní reforma na české hospodářství, na ekonomiku České republiky a na životní úroveň občanů České republiky. Skoro bych si myslel, že by se tato schůze Poslanecké sněmovny měla přerušit, dokud tady nevystoupí guvernér České národní banky a s touto analýzou nás neseznámí.
Pane premiére, snad se na mě nebudete zlobit. Vy jste tedy mluvil o Transsibiřské magistrále. Já chci říci, že my už nejedeme ve vlaku, který jede Transsibiřskou magistrálou, my už jedeme ve vlaku úplně jiném. My jedeme v TGV, to je evropský vlak, kde nejsou záclonky ani litinová záchranná brzda. Tam je elektronika a mluví se tam jiným jazykem. My si přejeme, abych ten vlak vjel včas do té stanice, která pro nás znamená stejnou životní úroveň, jakou mají ty nejvyspělejší země Evropské unie. Tam není potřeba trhat za litinovou záchrannou brzdu, tam je potřeba, aby ten vlak měl v pořádku koleje, aby se mu nevytvářely nějaké dramatické, nové, prudké zatáčky, protože pak by mohlo dojít k jeho vykolejení a spolu s vámi, s námi a hlavně se všemi občany by mohlo dojít k vykolejení české ekonomiky.
***