(17.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Nepochybně hlasování o vstupu České republiky do Evropské unie bylo rozhodnutím s dalekosáhlými a nesrovnatelně významnějšími dopady pro každého občana státu a pro každou místní samosprávu, než může mít jakkoli důležité místní referendum, které zavazuje pouze zastupitelstvo a orgány dané obce. Ostatně žádná minimální hranice účasti občanů není stanovena jako podmínka platnosti ani u žádných voleb, tedy nejen u voleb do komor Parlamentu, ale ani u voleb do zastupitelstev územních samosprávných celků. Přitom právě u voleb do zastupitelstev obcí opakovaně nedosahuje volební účast ani hranice 50 % oprávněných osob. Například v roce 1998 to bylo 45 %, v roce 2002 43 % a v roce 2006 46 %. Více než polovina oprávněných voličů se naposledy k obecním volbám dostavila v roce 1994, tehdy to bylo 60 % občanů, a byl to vlastně tehdy druh svobodné komunální volby. Přesto legitimita zastupitelstev obcí kvůli vysoké absenci voličů není obecně zpochybňována. Jestliže se tedy trvale aktivně účastní komunálních voleb kolem 45 % oprávněných občanů, není podle názoru předkladatelů rozumné ani demokratické vyžadovat pro platnost jiné formy rozhodování o záležitostech obce povinně účast vyšší.
Navrhovatelé proto ze všech výše uvedených důvodů navrhují snížení hranice pro platnost rozhodnutí v místním referendu, a to ze stávajících 50 % na nově definovaných 35 % oprávněných osob. Hranice 35% účasti přitom nejen usnadňuje podmínky pro platnost místního referenda, ale současně zachovává dostatečnou míru legitimity přijatého rozhodnutí. Srovnáme-li tuto hranici minimální účasti s výše uvedenými konkrétními příklady místních referend, o kterých jsem již hovořil, splnilo by ji pouze jediné z nich - referendum v Litvínově. Předchozí právní úprava v zákoně č. 298 z roku 1992 o místním referendu, která byla účinná od roku 1992 do roku 2004, přitom pro platnost místního referenda vyžadovala jen 25% účast oprávněných občanů.
Novela záměrně ponechává zachovánu minimální hranici potřebného počtu podpisů pod návrh na vyhlášení referenda v závislosti na počtu občanů příslušné obce nebo města. Všechny ostatní podstatné náležitosti tohoto zákona novela rovněž respektuje a zachovává.
Poslední vyjádření se týká dopadu na státní rozpočet. Podle názoru předkladatelů tato novela nemá a nebude mít nároky na státní rozpočet ani na rozpočty krajů. Případné rozpočtové nároky budou souviset s tím, jak často budou konána jednotlivá místní referenda v obcích.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Požádám nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Josefa Ježka.
Poslanec Josef Ježek: Paní předsedající, dámy a pánové, hezké odpoledne. Máme před sebou parlamentní tisk 173, návrh pánů kolegů Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce a Michala Haška na vydání zákona, kterým by se měnil zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu, ve znění zákona 234/2006 Sb.
Jak už bylo konstatováno ve zprávě předkladatele, podle platného zákona proběhla řada místních referend a lze konstatovat, že aplikace tohoto zákona nečiní v praxi žádné významné problémy.
Zákon obsahuje ustanovení v § 48 odst. 1, kde stanoví jako podmínku platnosti rozhodnutí v referendu účast aspoň poloviny, to je minimálně 50 %, oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Předkladatelé se domnívají, že dosavadní praxe, osvědčená několika místními referendy konanými podle platného zákona, ukazuje, že minimální hranice 50 % účasti oprávněných osob je při hlasování přece jenom příliš vysoká. Dokládají to na některých faktech z místních referend, která proběhla a která jsou uvedena v důvodové zprávě. Proto se rozhodli podat svůj návrh, ve kterém navrhují snížení hranice pro platnost rozhodnutí v místním referendu z 50 na 35 % oprávněných osob.
Obec je samostatně spravována zastupitelstvem, které pracuje na principu zastupitelské demokracie, a proto by jeho rozhodování nemělo být nahrazováno rozhodováním v místním referendu. Já se domnívám, že takovéto navrhované snížení hranice účasti osob zapsaných v seznamech oprávněných osob k tomu povede.
Vláda připomíná, že důvodem pro zavedení stanoveného kvora ve výši 50 % byla závažnost možných právních důsledků rozhodnutí přijatého v místním referendu pro zastupitelstvo obce, spočívající v tom, že podle § 89 zákona o obcích může dojít v konečném důsledku i k rozpuštění zastupitelstva, a tento důsledek je natolik závažný, že odůvodňuje vyšší účast oprávněných osob na místním referendu, a to je právě ta číslovka 50 %. Mimoto snížení hranice účasti z dosavadních 50 % na 35 % oprávněných hlasujících by svým způsobem narušovalo a snižovalo legitimitu hlasování v místním referendu a v praxi by mohlo vést k tomu, že k přijetí věci projednávané v referendu by stačila účast menšiny, která má na dané věci zájem, a tedy k jisté zneužitelnosti institutu místního referenda. Došlo by tím i k porušení základního demokratického pravidla, které hovoří o tom, že menšina se podvoluje rozhodnutí většiny.
Argument, že by navrhované snížení volebního kvora vedlo ke zvýšení účasti občanů na místním referendu, se jeví podle mého úsudku jako lichý a nemá v zásadě žádné podstatné opodstatnění.
To jsou i stanoviska, která jsou obsažena ve stanovisku vlády, která přijala na své schůzi 18. dubna 2007, kdy projevila s navrženou předlohou nesouhlas. Z těchto důvodů i z důvodů, které jsem uvedl, si dovolím potom v obecné rozpravě navrhnout zamítnutí tisku 173 v prvním čtení. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Písemnou přihlášku nemám kromě avizované přihlášky pana zpravodaje, ale zeptám se tedy ještě na to, zda se někdo do této obecné rozpravy hlásí. Prosím, slovo má pan kolega Tejc, poté pan poslanec Kvapil. Pan poslanec Tejc, prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, já jsem přesvědčen, že tento návrh zákona má poměrně velkou šanci na přijetí v Poslanecké sněmovně, neboť strany, které jsou obecně zastánci referenda, a někteří zástupci těchto stran o nich často plamenně hovoří, v této Sněmovně disponují nejméně 106 hlasy, a já jsem přesvědčen, že tento návrh je kvalitní. V podstatě sám o sobě je velmi jednoduchý, neboť novelizuje pouze jeden paragraf a jedno ustanovení. Věřím, že zejména Strana zelených a její poslanci najdou v tomto případě odvahu postavit se většině v koaliční vládě, kde jak zástupci ODS, tak KDU nepodporují příliš přímou demokracii. To je jejich právo a oni si to před voliči jistě obhájí. Já věřím, že zástupci Strany zelených, kteří dlouhodobě usilovali i o to, aby byla zlepšena možnost občanů rozhodovat v místním referendu, tuto šanci využijí a tento návrh podpoří. Myslím, že je dobře, když občané budou mít možnost rozhodovat o dění ve své obci.
***