(11.50 hodin)
(pokračuje Exner)
Máme také výhrady ke konstatování, že navenek je důležité odbourávat v rámci Světové obchodní organizace bariéry obchodu se třetími zeměmi, a to způsobem, jakým se to dosud dělá. Domníváme se, že tady je na místě především princip spravedlnosti, a přivítali bychom, kdyby se také k tomuto principu v hospodářských a obchodních vztazích mezi státy vláda jednoznačně přihlásila.
Pokud jde o otázku odstranit veškeré atributy evropské státnosti, potom v podstatě vítáme přístup vlády. Musím ale konstatovat, že vláda se jednoznačně nevyjadřuje k otázce, zda Evropská unie má mít právní subjektivitu a být právnickou osobou. Z přístupu, který má vláda a který máme i my, se domníváme, že právní subjektivita Evropské unie by neměla být odvozena z toho, že státy přenechávají část své suverenity Evropské unii a také část svých rozhodovacích kompetencí.
V materiálu vlády se hovoří o významné úloze demokratické kontroly dodržování principu subsidiarity, kterou vykonávají vnitrostátní parlamenty. Musíme ale konstatovat, že třetina parlamentních komor států Evropské unie, které mají právo navrhnout Evropské komisi, aby se něco znovu projednalo, aniž by Evropská komise měla vůbec povinnost na takový návrh odpovědět, a už vůbec nemá povinnost ho projednat, je příliš malou kompetencí na dodržování principu subsidiarity.
Také návrh stávajícího rozdělení pravomocí může být samozřejmě předmětem diskuse. Všechny pravomoci a jejich rozdělení se přirozeně vyvíjejí a je mnoho věcí, které v současné době pro občany členských zemí Evropské unie jsou přínosem a v určité koordinaci v sociální, kulturní a vzdělávací oblasti by bylo možné zlepšit je v členských státech na základě dalšího rozvoje. Samozřejmě, že plně souhlasíme s tím, že ty pravomoci, které lépe je možné řešit s přihlédnutím k národním potřebám na úrovni národních států, by tam měly být zachovány.
Na základě toho všeho, co jsem uvedl, bych ještě velmi rád podpořil hodnocení vlády, pokud jde o tzv. otevřenost Evropské unie. Plně souhlasíme s tím, že Evropská unie by neměla být tím, co se někdy nazývá "pevností Evropa", ale naopak být otevřená a vstřícná vůči svým sousedům a dlouhodobě počítat s pokračováním procesu evropské integrace i za rámec toho, o čem se v současné době jedná jako o možných budoucích členských státech.
Dovolte mi také, abych ještě jednou zdůraznil, že neoliberální hospodářský koncept, který bohužel je základem současného fungování Evropské unie a také přístupem naší vlády, je věc, která z pohledu Komunistické strany Čech a Moravy nevyhovuje.
Na základě toho všeho v podrobné rozpravě navrhnu usnesení, aby vláda v dalším jednání o institucionální reformě přihlédla k názorům politických stran vyslovených při projednávání pozice vlády dnešního dne v Poslanecké sněmovně. Pan místopředseda vlády Vondra prohlásil, že se budou snažit názorům pečlivě naslouchat, že budou vycházet z realismu, střízlivosti, umírněnosti, případně uměřenosti dalšího postupu. Doufám, že nepůjde jenom o prázdné prohlášení a že se tak skutečně stane.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Prosím nyní o slovo pana kolegu Hamáčka a po něm je přihlášena paní kolegyně Ladislava Zelenková.
Poslanec Jan Hamáček: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych velmi stručně okomentoval materiál, který nám byl vládou předložen, tedy tu vládní pozici k institucionální reformě.
Jen pro začátek bych chtěl konstatovat, že z debaty, která zde probíhá, mně vyplývá jeden fakt, a to je fakt, který znamená, že jedinou stranou na politickém spektru v České republice, která jde v evropském mainstreamu a zastává hodnoty, které byly formulovány v té ústavní smlouvě, zůstala sociální demokracie, protože stanovisko komunistické strany jsme slyšeli, ta se ve velké části shodne s tou pozicí vlády, a stanoviska těch menších koaličních stran se podle mého názoru v tom stanovisku vlády příliš neprojevila, protože podíváme-li se na něj podrobně, je to v principu Modrá šance, jen v trošku lepším kabátě.
Ale pojďme k těm konkrétním výhradám. Já mám za to, že pozice vlády je zaměřena poměrně jednostranně a je zaměřena na oblast vymezení pravomocí mezi Evropskou unií a členskými státy a již se nedotýká dalších důležitých oblastí. Z toho právě pro mě aspoň plyne, o co té hlavní síle ve vládě jde, o co jde ODS - to znamená zakonzervovat tou novou smlouvou pokud možno evropskou integraci tak, aby dále neposilovala na úkor kompetencí členských států, a pokud možno otevřít možnosti, aby mohlo flexibilně docházet k opětovnému převzetí pravomocí členskými státy.
To, co mi v tom textu chybí, je stanovisko k rozhodovacímu procesu v unii. V textu na straně 3 v prvním odstavci se říká: "Demokratická legitimita unie by měla být odvozována od vyvážení principu rovnosti reprezentace občanů a rovnosti reprezentace států." Co to znamená, co si pod tím máme představit? Ve mně jednak rovnost reprezentace států nebo ta formulace evokuje, že každý stát má mít jeden hlas, což už samozřejmě dnes neplatí, a podle mě si to lze vykládat i jako snahu o možné zavedení veta do rozhodovacího procesu v unii v oblastech, kde to tak není.
Dále pokud se bavíme o rozhodovacím procesu, není zde odkaz na podporu nebo odmítnutí nové úpravy rozhodovacích procedur a nového vymezení legislativních a nelegislativních aktů Evropské unie. Rovněž jsem nenalezl odpovídající stanovisko k vymezení jednotlivých politik a zejména k dalšímu začleňování zahraniční politiky do struktury Evropské unie. Pokud ta vládní pozice kritizuje symboly Evropské unie, tak nevím, zda je zde co kritizovat, protože Evropská unie má své symboly už od Maastrichtu. Znamená to, že vláda chce zrušit něco, co bylo odsouhlaseno před patnácti lety?
Nicméně co pokládám za zásadní a podle mě je to naprosto zásadní důvod, proč sociální demokracie nemůže podpořit takovouto pozici vlády, je to, že vláda mluví o vypuštění Listiny základních práv z nové smlouvy. Myslím, že to je naprosto nepřijatelné a pro něco takového nemůže sociální demokracie hlasovat.
Do budoucna bych obecně podporoval stanovisko, aby se méně hovořilo o potřebě zachovat pravomoci členských států, a upřednostnil bych spíše flexibilnější řešení, které by Evropské unii i členským zemím umožnilo rychle reagovat na vzniklou situaci bez svolávání mezivládních konferencí. Já jsem stále přesvědčen o tom, že hlavním leitmotivem té vládní pozice je konstantní obava ODS z jakéhosi evropského superstátu. Z těchto důvodů mám za to, že sociální demokracie nemůže souhlasit s touto pozicí vlády, a možná by stálo za to, kdyby vláda při formulaci svých pozic nebo pozic České republiky také trochu přihlížela k názorům širšího politického spektra, to znamená k názorům všech politických stran, které jsou zastoupeny v Poslanecké sněmovně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím paní kolegyni Ladislavu Zelenkovou o slovo, po ní je přihlášen pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, velmi si vážím toho, že konečně bylo této Sněmovně umožněno jednat o tak závažné, zásadní a klíčové věci, jako je dokument označovaný doposud jako Smlouva o ústavě pro Evropu, a zejména o postoji české vlády k tomuto dokumentu. Doposud jsme si tak akorát mohli přečíst v novinách cosi o velkém shitu, o seriálu F. L. Věk na pokračování nebo o zakopání ústavy v dřevěném penále pět stop pod zem. V tomto smyslu, jak jsme dnes svědky, k určitým posunům opravdu dochází. Zdá se, že naše politická reprezentace se po výše zmíněných postpubertálních výlevech začíná chovat alespoň trochu - nepoužiji nyní slovo zodpovědněji, ale řekněme normálněji.
***