(13.20 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Součástí Evropské unie je náš blízký soused Rakousko a nemůže nám být jedno, jaký má na tuto věc názor Rakousko, stejně nám nemůže být jedno, jaký má názor na tuto věc náš druhý velký soused, a to je Německo. Čili tyto všechny věci musíme brát v úvahu. A jestliže chceme, aby Evropa v rámci Evropské unie, ale i ve vztahu k Rusku se rozvíjela jako společenství, kde jsou mírové vztahy, a nemusím asi mluvit podrobně o tom, jaký význam má energetická politika, pokud jde o zásobování plynem i ropou z Ruska pro řadu evropských zemí včetně České republiky, že musíme mít zájem na tom, aby Rusko bylo skutečně rovnoprávným partnerem těchto jednání, aby nebylo z nich vyloučeno, aby případné dohody nebralo jako ohrožení vlastní bezpečnosti. A tady, pokud jsem viděl určité dosahy monitorovacího rozsahu radarových základen, pak chápu, že ruská strana má obavy z toho, že ty části ruského území, které radary v Dánsku a na území Velké Británie neobsáhnou, že mají právě obsáhnout radary umístěné na území České republiky, a že v tom vidí důvodně ohrožení svých vojenských kapacit. Takže tyto věci opravdu nelze odmítat jako neodůvodněné obavy ze strany ruské a vysmívat se jim, protože my jako Česká republika, která je ve středu Evropy, nepochybně musíme mít zájem na tom, aby se v Evropě neroztáčelo nové kolo zbrojení.
A tady bych byl rád, kdyby i ze strany vlády se užívaly korektní argumenty. Pan ministr zahraničí tu není, ale chci říci v jeho nepřítomnosti, že mě překvapil, když ve svém interview k této věci ve francouzském Mondu hovořil o určité vlně antiamerikanismu. Neměli bychom s těmito věcmi zacházet tak lehkovážně.
Kritika administrativy Bushovy vlády, která v zahraniční politice byla zcela pod vlivem neokonzervativců a jejíž efekt se ukázal katastrofálními důsledky vojenské intervence v Iráku, to není žádný antiamerikanismus. To je oprávněný postoj k té politice, kterou značná část Evropské unie, tzv. stará Evropa, považovala za negativní, nežádoucí, a já ho považuji za chybu. Také jsem to tehdy napsal, že současný místopředseda vlády tehdy působil na Václava Havla, aby krátce před ukončením svého mandátu podepsal dopis na podporu George Bushe. To nebylo myslím dobré, protože takovéto akce bychom neměli provádět, chceme-li být těmi, kdo se snaží o kolektivní zahraniční politiku, o kolektivní koncepci zahraniční bezpečnosti v rámci Evropské unie, v rámci NATO a v rámci opravdových partnerských vztahů s USA.
A když se tady hovoří o tom, že jsme spojenci USA - já nemám nic proti zjednodušování, ale spojenci s USA jsme v této oblasti prostřednictvím NATO, jinak žádné zvláštní smlouvy o spojenectví s USA nemáme. A také myslím, že si asi každý dovede dovodit, jaké by to spojenectví mělo povahu. Jestliže v amerických kruzích se ozývaly hlasy o tom, že by bylo vhodné preventivně v rámci té preemptivní politiky, kterou Bushova vláda prosazovala, provést útok na atomová zařízení Íránu, myslíte si, že pokud by to USA provedly, že se s námi o tom budou radit jako se svým spojencem v oblasti obranné politiky? Kladu to jako řečnickou otázku.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní je dalším přihlášeným do rozpravy pan poslanec Jiří Paroubek.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, já především v úvodu chci říci, že nechci galvanizovat svým vystoupením další potenciální řečníky. Budu se snažit být podle možností konsensuální.
Já nechci vládě radit. Chtěl bych v této věci ocenit postoj pana místopředsedy vlády Vondry, který sem přichází s určitým vystoupením, obhajuje tady politiku vlády. Nicméně řeknu to krátce. Myslím, že v tuto chvíli tady chybí debata i za účasti premiéra. Tím nechci tvrdit, že premiér nemá být v Brdech, určitě v předchozích týdnech na to bylo času dost, a kdybychom se dohodli, a určitě bychom byli schopni se dohodnout na určitý termín zahájení této debaty, tak mohl stihnout třeba jedno i druhé. A stejně tak si myslím, že tato debata by byla zajímavější, kdyby tady byl také ministr zahraničních věcí. Nicméně, jak jsem řekl, oceňuji to, že tady vládní loď hájí místopředseda vlády.
Já si myslím, že tato debata, kterou tady vedeme, ukazuje, jak by byla potřebná i podobná debata vedená ve veřejnosti. Já o tom ještě za chviličku budu hovořit. Mě se často novináři ptají, proč vlastně už podruhé organizujeme v rámci sociální demokracie jakousi vnitrostranickou debatu, ale důvod je jednoduchý. Prostě přicházejí nové informace, my chceme dát lidem, našim členům, nové informace a myslím, že také chceme slyšet určitou reflexi těch informací. A to si myslíme, že by bylo dobré také udělat na úrovni řekněme celé české veřejnosti, protože málo platné, v tuto chvíli je proti umístění radarové základny 68 % lidí, čili zhruba sedm desetin - a pak má tato vláda dvě možnosti: buď debatovat s lidmi a snažit se přesvědčit část z těch 68 % a získat je na svoji stranu, anebo tedy jít cestou arogance, to znamená vykašlat se na to - já to řeknu vulgárně - co lidé chtějí, a řešit si věci po svém. Samozřejmě v tom druhém nemůže očekávat naši podporu, protože v této věci my půjdeme cestou, abychom s lidmi debatovali, hovořili a respektovali jejich názory.
Já bych chtěl doporučit vládě dvě věci. Byla tady řečena celá řada informací v několika fundovaných vystoupeních jak místopředsedy vlády, tak Luboše Zaorálka, Jana Hamáčka i dalších. Nicméně rád bych věděl a chyběla mně ta informace, možná že jsem ji přeslechl v té záplavě fakt, zda vláda připravuje něco jako určitou analýzu změn bezpečnostní situace po event. instalaci, po event. umístění radarové základny v České republice. Zkrátka, jak se může změnit bezpečnostní situace České republiky po umístění radarové základny tady.
Ještě jednu, spíš osobní věc, kterou bych měl v této souvislosti. Já jsem před několika týdny navštívil ono místo, kde má být umístěna radarová základna, hovořil jsem s několika sty občany. Myslím, že dialog mezi vládou a občany tady prostě chybí. Z toho hlediska já musím vítat, že tam dneska pan premiér je, i když s ohledem na význam této debaty v Poslanecké sněmovně by měl být i tady, a určitě se to dalo zkoordinovat, kdyby byla dobrá vůle. Nicméně domnívám se, že ta hlavní obava, která tam zazněla, lidí, kteří tam hovořili, kteří vystupovali, tak byla o zdravotní stav obyvatelstva poté, co bude radarová základna instalována. A to bylo velmi velmi intenzivní. Já myslím, že to je věc, kterou by se vláda měla zabývat, a měla vytvořit určité konzilium třeba univerzitních profesorů lékařství, kteří by se touto záležitostí zabývali tak, aby tomu veřejnost, které se to týká, také věřila. Tolik má doporučení.
***