(12.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Takže já nevidím cestu v tom, že půjdou další stovky miliard do zbraní, do systému obrany, ale bude růst nenávist a nedůvěra, protože těmi kroky čistě vojenskou silou vlastně budujeme ještě větší přehrady a ještě větší problémy. My se prostě lišíme v metodách, v tom, jak léčit to, co je v tom světě nebezpečné. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka. Já mám pro vás dvě oznámení.
Na základě častých dotazů bych chtěla Sněmovnu upozornit na to, že v tomto bodu jsou ještě tři řečníci přihlášeni do obecné rozpravy, potom je jedna přihláška do rozpravy podrobné. Teprve poté bude možno být hlasováno o nějakém návrhu usnesení.
Oznámení z klubu KSČM je, že budou žádat o 20minutovou přestávku před tímto hlasováním.
Předběžná dohoda vedení Poslanecké sněmovny byla taková, že bez přestávky budeme jednat dnes do dvou hodin. Uvidíme, jak bude průběh vypadat. Jestliže se nám podaří také projednat bod 70, tedy Informace vlády o vládní pozici k vyjednávání o institucionální reformě Evropské unie, pokud začneme tento bod projednávat, bylo by asi racionální, abychom jej doprojednali i v případě, že to bude trvat ještě nějakou minutu po 14. hodině. To ovšem nechám na domluvě představitelů jednotlivých poslaneckých klubů a na tom, kdo bude řídit schůzi po mně.
Ještě jedno oznámení. Místopředseda vlády Jiří Čunek se omlouvá z dnešního jednání. Písemná omluvenka mi byla právě doručena, proto vám ji sděluji.
Nyní tedy žádám o slovo pana poslance Antonína Seďu, po něm bude mluvit pan kolega Václav Exner.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, při pohledu na místa vlády je mi opravdu smutno, když tuto důležitou diskusi tady sleduje pouze jeden místopředseda vlády a chybí tady premiér, paní ministryně obrany i pan ministr zahraničních věcí.
Vláda České republiky zahajuje vyjednávání o případném umístění americké radarové základny na našem území. Jsem si plně vědom, že tohle vyjednávání je především strategický a bezpečnostní rozhodovací proces, ve kterém je nutno vážit výhody a nevýhody tohoto rozhodnutí. A každá vláda, včetně české vlády, má odpovědnost za obranu svého území a za ochranu svých občanů.
Jako místopředseda výboru pro obranu se spíše zaměřuji na bezpečnostní otázky související se systémem protiraketové obrany. Musím zdůraznit, že České republice dosud schází nová bezpečnostní strategie. Prozatím se musíme spokojit s bezpečnostní strategií z roku 2003. Vláda a exekutiva má povinnost poskytovat politikům pro jejich rozhodování co nejlepší a nejkomplexnější informace. Musím konstatovat, že přes moje opakované úsilí se tak neděje.
A co konkrétně považuji za nejdůležitější? V bezpečnostních otázkách a především bych očekával při takto složitém strategickém rozhodovacím procesu, že příslušná ministerstva předloží rozsáhlou analýzu bezpečnostních hrozeb a z toho vyplývajících rizik, které ohrožují Českou republiku, včetně definování našich možných nepřátel. Tyto podklady se musejí opírat o informace našich zpravodajských služeb a bezpečnostních expertů. Zřejmě taková analýza vůbec neexistuje, protože jinak by mi paní ministryně obrany nemohla písemně odpovědět, že Ministerstvo obrany vyhodnocuje všechny hrozby a že zahrnuje informační vstupy členských států, ale že tyto analýzy jsou samozřejmě utajované, avšak jejich závěry jsou obsaženy ve veřejně přístupných dokumentech mezinárodních organizací. Zřejmě paní ministryně zapomněla, že Česká republika je svrchovanou a nezávislou zemí a že pro nás, poslance a poslankyně českého Parlamentu, není partnerem americká, ale česká strana a vláda České republiky.
Vážené kolegyně a kolegové, další otázky možného zapojení naší země do protiraketové obrany Severoatlantické aliance v souladu se studií proveditelnosti protiraketové obrany Severoatlantické aliance či do systému protiraketové obrany bojiště NATO odbývá Ministerstvo obrany tím, že Česká republika nemá ambice mít vlastní systém proti napadení balistickými řízenými střelami ani nemá v úmyslu pořizovat zbraňové systémy se schopností protiraketové obrany. Naopak, naše jednotky v zahraničních operacích budou chráněny prostředky protiraketové obrany jiných členských zemí, například Spojených států, Německa či Nizozemí.
Česká republika má zajištěnu svoji bezpečnost svým členstvím v Severoatlantické alianci a v Evropské unii. Ale tak jako i mince má dvě strany, má i toto členství své povinnosti, především zabezpečit si obranu svého území vlastními silami a prostředky. Na základě analýzy bezpečnostních hrozeb, kterou budu po české vládě nadále vyžadovat, musí být jasné, zda protiraketovou obranu naše země potřebuje, či nikoliv. A pokud potřebuje, jakým způsobem a s kým ji budeme budovat a jakým způsobem se zapojíme do budované protiraketové obrany NATO.
Vážená paní místopředsedkyně, tímto se hlásím do podrobné rozpravy.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, registruji vaši přihlášku. Nyní má slovo pan kolega Václav Exner a po něm je dále přihlášen do rozpravy pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Faktická poznámka pan kolega Morava. (V sále je hluk.)
Poslanec Jan Morava: Děkuji, paní místopředsedkyně. Chudák pan premiér. Když je tady a není v Brdech, je to špatně. Když je v Brdech a není tady, je to špatně. Chudák pan premiér.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím nejprve o klid a o slovo pana poslance Václava Exnera.
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, pane místopředsedo vlády, je to velmi složitá otázka, která se dotýká, jak před chvilkou bylo řečeno, svrchovanosti a nezávislosti České republiky. A jak bylo zdůrazněno v postojích vlády, jednáme tak, že nejsme pod žádným tlakem. Ale minimálně momentálně jsme trochu pod tlakem času a já se musím trochu omluvit, že rovněž budu patřit k těm, kteří dosud vystupovali a mluvili déle než minutu.
Pokud jde o chování vlády vůči občanům České republiky, vypadá to asi tak, že vláda našim občanům říká: vy to nechcete, my vás neslyšíme, nebo na vás nedbáme a působíme, jako by byla ta největší podpora. Domnívám se, že tento postoj vlády je skutečně hodný kritiky a politováníhodný.
Pan místopředseda vlády Vondra nás opakovaně, předtím to byl ministr zahraničních věcí, předtím to byl předseda vlády, ujistili o tom, že nic nebylo rozhodnuto. Ale já se domnívám, že to přece není pravda.
V nótě Ministerstva zahraničních věcí České republiky Velvyslanectví Spojených států amerických se konstatují minimálně tři věci, které na straně České republiky byly rozhodnuty, byť samozřejmě zatím v této chvíli neprošly procedurou, kterou vyžaduje ústava.
Za prvé. Česká republika se rozhodla zahájit jednání. To není rozhodnutí? To je přece jasné rozhodnutí.
Za druhé. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdilo, tedy rozhodlo se potvrdit, že Česká republika zamýšlí povolit Spojeným státům zahájení přípravných a průzkumných prací v prostoru umístění. To je v samotné nótě, ale v příloze B této nóty se pak už mluví zcela jednoznačně o tom rozhodnutí. To znamená, že se píše, že Česká republika vyjadřuje svoji připravenost poskytnout Spojeným státům podporu, která může být nutná pro uskutečnění níže vyjmenovaných přípravných a průzkumných činností na místě případného radaru Spojených států atd.
A za třetí se v této nótě píše o rozhodnutí, kterým je návrh, který původně přednesly Spojené státy, a vláda Česká republiky se s ním ztotožňuje, a to je přímo v nótě uvedeno tak, že Česká republika a Spojené státy by mohly sjednat výše uvedené dohody s prozatímním prováděním od data podpisu.
***