(12.40 hodin)
(pokračuje A. Černý)
My se navzájem tady lišíme ve Sněmovně tím, jak se vlastně díváme na prevenci. Ti, kteří se přiklánějí k tomu, že je legitimní to, co Spojené státy od roku 2002 považují za možné, to znamená preventivní úder ve chvíli, kdy usoudí, že by mohly být zájmy Spojených států ohroženy nebo že by potenciálně je mohl někdo někdy v budoucnu ohrozit, tak si uzurpují právo vést preventivní úder. A vzhledem k tomu, že se samy nezřekly možnosti použít jaderné zbraně jako první, je to velmi vážné sdělení. Jestli budeme o protiraketové obraně hovořit opět v dikci prevence a budeme-li se tedy dále lišit tím, že se díváme na prevenci jedni jako na něco, co je relevantní, na něco, co je smysluplné, jako něco, co nemůže dovolit, abychom zaspali byť minutu, tak pak je logické, že nás to přivede k závěru, že bychom měli udělat všechno pro to, aby tady radar byl a aby se systém protiraketové obrany Spojených států dále rozšiřoval.
Pan generál Obering na už zmíněném jednání v Poslanecké sněmovně, ve Státních aktech, nedokázal odpovědět i na řadu jiných otázek, které mu byly položeny. Na ty, na které odpověděl, o těch není pochyb. Víme, že centrum velení a řízení bude na území Spojených států a o tom Spojené státy nehodlají diskutovat. Prostě jestli bude něco použito, nebo nebude použito, o tom nebude rozhodovat nikdo jiný než Američané a ve Spojených státech amerických. To je dost vážné sdělení. Může se totiž klidně stát, a v minulém století jsme toho byli několikrát svědky, že i technika může zklamat. Že například systémy včasné výstrahy mohou detekovat za možný potenciální útok nebo pokus o útok něco, co jím ve skutečnosti není. A někdo ve vzdálenosti několika tisíc kilometrů bude rozhodovat pod obrovským časovým tlakem, zda systém, který bude připraven a který bude vybudován mimo jiné například i ve střední Evropě, bude, nebo nebude použit. A co tím způsobí, je pochopitelně nasnadě.
Pan generál Obering neodpověděl na otázku, jaký je vztah mezi terorismem a protiraketovou obranou. Vyhnul se té odpovědi. Už tady pan místopředseda Zaorálek se zmiňoval o tom, tuším, jak hodnotil pan generál Obering a jak se odvolával na události 11. září. Ty nikdo nezpochybnil, to je velmi tragická záležitost a my terorismus pochopitelně v jakékoliv podobě odsuzujeme. Ale plantat dohromady terorismus a útok balistických raket, dokonce raket dlouhého doletu, to je opravdu buď záměrná snaha manipulovat s naším vědomím, anebo je to prostě projev skalní ignorance.
Ptal jsem se pana generála Oberinga, jak bude zajištěna ochrana nejen toho radaru, ale pochopitelně území celé České republiky, protože mluvit o jakémkoliv větším kousku země v rámci České republiky při naší hustotě osídlení je taky z vojenského hlediska poměrně nesmyslné. Odpověď byla laxní: Jste členy Severoatlantické aliance, případný útok na Českou republiku bude považován za útok na alianci. Z toho si tedy vyvoďte, co chcete. Tak se vyjádřil pan generál Obering, když byl na návštěvě v Praze.
Zkrátka a dobře, ať dělám, co dělám, ať se snažím sehnat informace odkudkoliv, kde to je jen trochu možné, a sami mi dáte za pravdu, že jich co do kvantity obrovsky přibývá, žádná z těch informací není tak kvalitní, nemá takovou vypovídací hodnotu, aby mě přiměla, abych zatím změnil svůj názor, své stanovisko. A myslím, že stejně bude postupovat celý poslanecký klub KSČM.
My se prostě obáváme toho, že jakékoliv zahrávání si s protiraketovou obranou, jakékoliv rozšiřování protiraketové obrany kdekoliv ve světě - a pan generál Obering taky připustil, že se může stát, že během těch sedmi, možná deseti let už nebude ta hrozba z Íránu nejvážnější, že může být úplně jinde. A v tu chvíli se prvky protiraketové obrany budou pochopitelně budovat jinde tak, aby byly v ideální, optimální poloze proti případnému potenciálnímu útočníkovi. Zkrátka a dobře, můžeme počítat s tím, že to bude jako virus, který se bude šířit po celé planetě a dřív nebo později dosáhne takových rozměrů, že se může vymknout lidské kontrole, tedy že sama technika bude něčím, co bude rozhodovat o osudu nás všech.
Už tady byla řeč o energetických hrozbách, o tom, jaký zájem mají Spojené státy na tom, aby byly připraveny na to, že tento problém budou muset v nejbližších letech řešit. Troufám si tvrdit, že jsou i jiné aspekty mezinárodní bezpečnosti než jen a výlučně energetická bezpečnost, byť připouštím, že ta patří mezi ty nejvýznamnější.
Ale o tom, že některé země na světě mají obrovské volné finanční prostředky, že ty volné finanční prostředky mohou být dříve nebo později investovány například do zbraňových systémů, ať už to budou systémy, které budou sloužit k překonání případné protiraketové obrany, o tom taky není třeba mluvit. Víme velmi dobře, jakým způsobem dramaticky roste rozpočet Spojených států na obranu. Příští rok už to má být kolem šesti set miliard amerických dolarů. Pravděpodobně poroste i nadále. Uvidíme, co se stane ve Spojených státech poté, co dojde ke změně hlavy státu, uvidíme, zda demokraté budou schopni ty svoje představy přeměnit i v reálné činy. Ale to, že hrozí rozpoutání dalšího kola horečného zbrojení, to je dnes už prostě reálný fakt. A kroky, které se rozhodli udělat například Rusové nebo Čína, už jednoznačně tímto směrem směřují.
My se stáváme součástí jakési obrovské globální hry. Česká republika se svými deseti miliony obyvatel a se svým téměř zanedbatelně velkým územím vstupuje do hry, která může mít katastrofální důsledky pro celou zeměkouli.
Pevně věřím, že zvítězí rozum, a tak jako jsme dnes dokázali pustit zákon o referendu alespoň prvním čtením, tak že se stejně rozumně budeme chovat i v případě protiraketové obrany na našem území. A prosím vládu České republiky, aby se pokusila, seč to bude v jejích silách, chovat alespoň tak, jak pan ministr před chvílí zmínil, se chová tedy Rusko při vyjednávání se Spojenými státy - o jistou zdrženlivost. Mám totiž pocit, že z každého gesta, z každého výroku, z každého činu, který česká vláda provede, jednoznačně vyplývá, co vlastně česká vláda chce a o co usiluje.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To bylo vystoupení pana poslance Alexandera Černého. S faktickou poznámkou místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já bych jenom na pana poslance, tuším, Moravu, který se mě ptal. On řekl, že máme možná podobný popis událostí, ale že z něj vyvozujeme jiné závěry.
Opravdu, já nebudu nikdy cítit důvěru anebo nebudu se nikdy snažit řídit tím, co mi budou říkat generálové, kteří tady budou jezdit. To si myslím, že je velmi ošidné. A cítím nedůvěru, když si přečtu vyjádření Dicka Cheneyho z roku 1999, Dicka Cheneyho, který píše: "Potřebovali bychom nějaký nový Pearl Harbor." Na co? Abychom vytvořili novou strategii, mohli vytvářet daleko masivnější zbrojení? Jenomže máme zkušenost z těch několika let, že můžete mít velkou vojenskou sílu v Iráku nebo v Afghánistánu, a přece se nehnete z místa. Ta samotná vojenská síla prostě není dost. Můžete dávat další prostředky do zbrojení, budovat další systémy protiraketové obrany, to neznamená, že ten svět bude stabilnější. Jako my dneska dáváme nepředstavitelné množství peněz do zbraní. Euroatlantická civilizace nebo kultura je neskonale silnější než kterýkoliv jiný stát nebo uskupení světa. Přesto máme pocit nestability, protože jsme nedokázali vytvořit systém mezinárodní kontroly, třeba obohacování uranu, jako zacházení s jadernou energií, který by byl pro všechny stejný a kontrolovatelný. A vytvořili jsme naprosto vadný způsob, tak jak to říká El Baradej, šéf Agentury pro atomovou energii, říká: ten systém, že si budeme hrát na bad guys a good guys, na dobré a špatné chlapce, to je cesta do pekel. Rozumíte? Představa, že budeme dělit třeba dobré a špatné chlapíky, a to je to, co se stalo, když se mluvilo o ose nenávisti a pak o ose zla, to byl přesně ten systém, který nevede nikam.
***