(9.30 hodin)
(pokračuje Grospič)
Pro platnost referenda není tak jako v případě platnosti voleb stanoveno žádné kvorum. Je to z těch důvodů, že náš volební systém ani otázka referenda komunálního nezná upravenou hranici kvora, a tudíž není akceptovatelná ani při jednorázovém referendu ad hoc, jako je v tomto případě.
Lidé by měli mít právo, tak jak ústava říká, vykonávat státní moc přímo. Ústava neříká, zda v závažných případech, či případech jiných. Říká jen, že ústavní zákon může stanovit kdy. Umístění prvků protiraketové obrany Spojených států amerických na území České republiky je tak závažným krokem, že by právo občanů této země, byť je používáno jen ve výjimečných případech, právě pro tuto výjimečnost mělo být v tento okamžik naplněno. Proto předkládáme ústavní návrh zákona o jednorázovém referendu. Žádáme Sněmovnu, aby propustila tento návrh do druhého čtení a aby se mohlo věcně diskutovat o případných technických či jiných náležitostech nad tímto zákonem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Grospičovi. Zpravodajem pro prvé čtení byl určen pan poslanec Jiří Polanský, takže ho prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Polanský: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně a poslanci, jako zpravodaj určený organizačním výborem k návrhu ústavního zákona o referendu chci uvést asi následující skutečnosti.
Skupina poslanců, kterou reprezentoval můj předřečník, předložila Sněmovně návrh zákona 8. února letošního roku. Vláda zaujala stanovisko k tomuto návrhu ve svém písemném podání z 15. 3. 2007, které vám bylo jako tisk 147/1 předáno. Předpokládám, že jste s tím tedy seznámeni. Závěr tohoto stanoviska zní, že vláda nesouhlasí s tímto návrhem ústavního zákona.
Pokud jde o obsahovou záležitost spojenou s návrhem tohoto zákona, tak v podstatě vyplývá z článku 1 odst. 1 návrhu, kde navrhovatelé uvádějí v obecných ustanoveních, že se má jednat o umístění prvků zařízení protiraketové obrany Spojených států amerických na území České republiky a o pobytu ozbrojených sil Spojených států amerických na území České republiky. S umístěním těchto zařízení souvisejících lze rozhodnout jen v celostátním referendu.
Dále ještě v odst. 2, pokud jde o obsah tohoto návrhu, jest uvedeno, že otázka pro referendum zní: Souhlasíte, aby Česká republika umožnila Spojeným státům americkým vybudovat a provozovat na území České republiky zařízení protiraketové obrany a aby umožnila ozbrojeným silám Spojených států amerických v rozsahu k této činnosti nezbytném pobývat na území České republiky?
Pokud jde o další ustanovení předmětného návrhu, tak se jedná již v podstatě o technické paragrafy, s tím, kdo by měl navrhovat vyhlášení referenda, kdy by mohlo být vyhlášeno, kdo by měl vyhlašovat nebo oznamovat výsledky referenda.
V tomto návrhu jsou následující problémy, pro které budu navrhovat v příslušné fázi jeho projednávání zamítnutí. Je to z těchto důvodů:
Jedná se o velmi odbornou otázku, která se dá jaksi veřejností velice složitě a velice problematicky posoudit.
Návrh je v rozporu s článkem 43 ústavy, kdy se jedná o zásadní otázku týkající se bezpečnosti republiky náležející do působnosti vlády nebo Parlamentu České republiky. Například o vstupu České republiky do NATO rovněž rozhodoval Parlament České republiky, a nikoliv - nebylo rozhodováno v referendu.
Další nedostatek. Není znám text dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o té uvažované protiraketové základně.
Dále není jasný vztah předmětu referenda a článku 110a ústavy, podle kterého mohou být mezinárodní smlouvou přeneseny některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci, přičemž k ratifikaci takové smlouvy je třeba souhlasu Poslanecké sněmovny.
Dalším problémem je, že návrh zákona umožňuje, a to je velmi podstatné, zablokovat jakékoliv rozhodování o umístění protiraketové základny, neboť podle návrhu je rozhodování o umístění protiraketové základny ve výlučné záležitosti celostátního referenda, ale zároveň obsahuje klauzuli, že pokud nebudou splněny všechny navrhované podmínky, referendum se nekoná.
Další mojí námitkou je, že návrh je nepřímou novelou ústavy, a to článku 62 upravujícího kompetence prezidenta republiky, článku 66 upravujícího zastupování prezidenta republiky v případě uvolnění úřadu a článku 87 upravujícího působnost Ústavního soudu.
Dalším problémem je, že návrh nestanovuje kvorum pro účast v referendu.
Další, že nebyl přijat zákon o obecném referendu, a proto se jeví minimálně předčasné, aby bylo rozhodováno již o tomto dílčím návrhu na konkrétní referendum. V právním řádu České republiky není obecná úprava referenda, a proto případné přijetí tohoto zákona by bylo naprosto nesystémové.
Závěrem ještě uvádím, že předkladatelé neuvedli ani v důvodové zprávě odhad finančních nákladů spojených s případným přijetím tohoto návrhu ústavního zákona.
Já proto, jak jsem předesílal, budu navrhovat jeho zamítnutí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první se přihlásil pan ministr Cyril Svoboda, jako druhý pan místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.
Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, nepochybně nám všem jde o bezpečnost občanů České republiky. V tom se shodujeme. A dokonce když vláda Vladimíra Špidly, potom Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka zahájila technické konzultace na toto téma, na participaci České republiky na obranném systému, o kterém dnes mluvíme, tak si byla vědoma téhož, to znamená budování systému, který bude bezpečný pro Českou republiku. Až do voleb nikdy nepadla otázka celostátního referenda na toto téma. Otázka referenda se objevila až po volbách, ve chvíli, kdy došlo ke změně pozic na české politické scéně. To je potřeba vzít do úvahy, protože od samého počátku i tehdejší vláda vycházela z ústavy a ústava ve svém článku 43 říká, že o pobytu zahraničních vojsk rozhoduje Parlament České republiky, tedy obě dvě komory. To je také v pořádku. Protože je velmi důležité, aby občané znali přesně odpovědnost politických stran, aby znali přesně odpovědnost jednotlivých poslanců a senátorů za toto rozhodnutí. Protože to je rozhodnutí velmi zásadní a je potřeba, aby mělo jasné adresáty s odpovědností za toto rozhodnutí. To je první poznámka, kterou chci říci.
***