(11.00 hodin)
(pokračuje Martínek)
Ale vy jste sám, pane kolego, řekl, že jste pro toto řešení. Tak potom prostě druhou stranou nemůžete říkat, že těch operačních programů je mnoho. Já bych tedy chtěl, abyste řekl konkrétně, které neměly být, protože my jsme to řešili s kolegou Šimonovským. Ta situace dneska už je a došli jsme k názoru, že když je teď dohromady životní prostředí a doprava, že to není mobilní. To znamená, že je lepší, když tyhle věci si budou řídit každé a mít plnou zodpovědnost každý z těch orgánů a tím pádem může být i ta koordinace nakonec lepší.
A jenom poslední poznámku. Na technickou asistenci dává Evropská unie přesně stanovený počet peněz a víc se prostě vyčerpat nemůže.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec - omlouvám se, ale chcete reagovat, jak jsem pochopil, okamžitě. Takže prosím.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Jiří Čunek: Ano, nechtěl jsem odejít.
Tak já vám řeknu, jak bych si to já představoval. Cíl konvergence, to znamená doprava, životní prostředí, podnikání a inovace, výzkum a vývoj a inovace, lidské zdroje a vzdělání a konkurenceschopnost, to měl podle mne být jeden program. ROPy měla být druhá část. ROPy se daly rozdělit do jednoho programu s tím, že by ingerovaly všechny kraje, to šlo udělat taky, to víte dobře. A pak bych dal SF.
Samozřejmě ty ROPy jako takové, já jsem řekl, že to nekritizuju, to znamená to zvýšení té alokace. Nakonec u zrodu ROPů, myslím tím jako krajský zastupitel, jako člověk, který se těmi fondy významně zabýval v té době, tak jak vy jistě dobře víte, tak jedním z nositelů základním ROPů byl pan hejtman Lukáš, se kterým jste posléze jednal. A předtím ta základní jednání jsou z pozice kolegů ve Zlínském kraji a jako zastupitel Zlínského kraje jsem ty ROPy navrhoval já. Takže ano, já se k tomu přiznávám také. A ty ROPy ty dokonce ten problém ani neudělaly.
Ty největší problémy, totiž těch překryvů - překryvy máme - a teď mluvím - omlouvám se vám, které to nezajímá, protože, řekněme, v této problematice tolik nejste jak my s panem kolegou a ještě s dalším panem kolegou - překryvy nám vznikají mezi ROPy a IOPy, to je pravda, tam jsou velké problémy. Ale mezi ROPy vlastními nám překryvy nevznikají. Ale v cíli konvergence, to jsou ty programy od dopravy, životního prostředí atd., tam nám vznikají navíc ještě s IOPem. Ty překryvy, to znamená, že my máme pro vás, opět kteří byste do toho chtěli vidět víc, to znamená, že musíme plnit stejné cíle, ale plníme je ze dvou pozic s tím, že jsou různé řídící orgány. A mezi nimi dohodnout něco není jednoduché. To jsem okusil a vy možná také, to jsem okusil velmi intenzivně při prvním jednání, kdy jsme začali řešit překryvy, a řekli jsme, musíme vzít těmto tuto kompetenci a přesunout na tyto, a všichni, řídící orgány, zařvali - to znamená z těch ministerstev - ne, my nic nepustíme. To znamená ta dohoda těch mnoha na stejné úrovni je jiná, než když je jeden řídící orgán, který jenom komunikuje s těmi ostatními.
My jsme proto vytvořili ten systém, abych se nezablokoval, protože pak by ta jednání neměla konce a my bychom nic nevyjednali, proto se musel vytvořit ten nový systém, kdy máme - začnu odvrchu - máme vládu, která všechny nedohody může přeschválit, jakkoli vláda chce. Pod ní je vládní výbor, to jsou tři ministři, tedy místopředseda vlády Saša Vondra, ministr Kalousek a já. A potom jsou ty vyjednávací struktury, to znamená jednotlivých generálních sekretářů, kdy každý sekretář - kdybyste chtěli, tak toto je ta nová struktura ministerstva, mám ji tady, myslím, že už jsem vám ji jednou rozdával, protože ji vidím tady na lavici u někoho - tak je ta struktura generálních sekretářů, kteří každý z nich má několik operačních programů, které jsou podle jednotlivých cílů na něj navázány. Tak jsme odstraňovali jednotlivé překryvy, ale stejně jsme je všechny neodstranili.
Já bych chtěl říct, že nemám v úmyslu, pokud do mě neustále někdo nekope, že se za prvé nevěnujeme tomu, že máme špatný tým, nic neděláme, a takto mnohdy je mi to předhazováno s tím, že já jsem měl vlastně nastoupit již do rozjetého vlaku, čerpání, tak já jsem přesvědčen, že když budeme společně, tedy Sněmovna - tady bych poprosil Sněmovnu, až předložíme novelu stavebního zákona, že bychom ji chtěli rozdělit minimálně na dvě části, tu rychlou novelu těch územních plánů, které nás skutečně brzdí. A některé obce stejně nebudou čerpat, protože ony budou mít před sebou tři roky změn územních plánů, se kterými nic neudělají, a tím pádem nebudou moci čerpat z programů Evropské unie. Tak tady bych vás prosil, abychom potom v těchto věcech spolupracovali dobře všichni, abychom byli připraveni na čerpání tam, kde nás to brzdí v jiných zákonných ustanoveních.
Ale co se týká dvaceti čtyř programů, ano, uznávám, teď už s nimi nemůžeme nic udělat.
To, co jsem chtěl říct tedy na vaši otázku, jsem řekl. A já už pevně věřím jenom ve spolupráci, protože ta diskuse tady může skončit pro mě jedině tak, že sepíšu konkrétní data, konkrétní věci, které kdo zavinil. Ale já jsem nezavinil. Mám velký náskok, protože jsem na ministerstvu krátce. Mohu vám říct, že můžu sem - bohužel ne sem, asi k tomuto pultu to nelze - ale mohu zavolat jednotlivé generální sekretáře, tedy ty čtyři, aby dokumentovali, že jsme překvapeni změnou postoje proti tomu prvnímu jednání v lednu a tomu, že už teď tady sedí tento týden Evropská komise a vyjednáváme jednotlivé operační programy, nejenom Národní strategický referenční rámec.
Takže i já věřím v tu spolupráci. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A se můžeme vrátit k řádně přihlášeným do diskuse. Mám tady jako první paní poslankyni Marcelu Mertinovou, pak ministr Gandalovič, Jiří Paroubek, paní poslankyně Šojdrová. Takové jsou přihlášky. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Marcela Mertinová: Děkuji, pane předsedo. Krásné dopoledne, vážená části vlády, pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové.
Především bych chtěla vnést tady do té diskuse zpátky trošku pragmatičnosti, protože se mi zdá, že tady zaznělo všechno z úst pana ministra, jenom ne to, co bylo vlastně předmětem diskuse.
Já přesto vás chci trošku pobavit. Vzpomínám si, že když jsem studovala vysokou školu, tak jsme měli pedagoga, který byl velmi přísný, a nikdo z nás nevěděl, jakým způsobem se má připravit na zkoušku. Tak mně kolektiv mých kolegyň poradil, abych prostě to, co mám nadrčené a připravené, abych prostě spustila a uvidím, jaká bude jeho reakce. Tak mi to vystoupení, zvláště tohle poslední, pana ministra připomínalo tuhle tu situaci. Přednesla jsem to, co jsem měla nadrčené, a potom ten vyučující nakonec i uznal, že vlastně to, co umím, tak taky má nějakou vypovídací hodnotu, i když to není k tématu.
Ale vy (obrací se na ministra Čunka) si to asi z vysokoškolského studia nepamatujete, že, pane ministře? Vy vysokou školu nemáte. (Poslanec KDU-ČSL protestuje bouchnutím do lavice.)
Já bych chtěla především se zeptat na jednu věc - proč se odpovědnost Ministerstva pro místní rozvoj tady takhle schovává a vlastně obchází, protože ta tady skutečně je. Ministerstvo pro místní rozvoj je orgán, který má být garantem ROPu. Jaké ministerstvo by mělo sjednocovat to, co v podstatě kraje dávají dohromady jako státní záměr?
Dámy a pánové, na krajích vznikly samostatné právně subjektivní celky, které vznikly ze sekretariátů regionální rady Regionu soudržnosti. Jsou to kanceláře ROPů, kde vznikly velké aparáty lidí, kteří jsou financováni z našich daní. Tyto kanceláře nemají v podstatě co dělat v tuto chvíli, teď.
***