(15.10 hodin)
(pokračuje Klučka)
Televize věnovala (upozornění na čas) vaší návštěvě na tomto tréninku nevšední pozornost ve večerních zprávách a zařadila ji v reportáž pod názvem Borec na konec. Pane premiére, pokud svou nečinností v kauze Kubiceho zprávy a v kauze místopředsedy vlády pana Čunka, kterou jsem vás interpeloval na posledním zasedání Sněmovny, budete i nadále projevovat svůj nezájem na jejich řešení, pak klidně může vzniknout další reportáž v této komerční televizi (další upozornění na čas) s názvem Konec jednoho borce. Máte to v rukou, pane premiére, jak tu včerejší hokejku, tak i další vývoj těchto kauz. Jen ať to nedopadne (řečník opět upozorňován na čas) jako ten třetí pokus ve střelbě na brankáře.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych prosil o dodržování časové limitu. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Tak já nejsem žádný velký hokejista, takže přestože Čechmánek dělal všechno, co mohl, tak se mi nepodařilo ten gól mu dát. A možná je to dobře. Třeba je to signál pro moskevské mistrovství.
Já k obsahu té tzv. Kubiceho zprávy, kterou ředitel Kubice jako indikátory, indikátory různých pochybení nebo různých varovných zpráv předložil výboru Poslanecké sněmovny jako zprávu tajnou, nebudu se k němu vyjadřovat. Pokud je mi známo, tak já jsem ji za prvé nečetl, za druhé její obsah je stále utajovanou informací. To, že je zveřejněna, to, že ji jednotlivé osoby citují včetně vás, je mi úplně jedno. Fascinuje mě způsob, jakým vytrháváte jednotlivé pasáže z této zprávy, které unikly na veřejnost, z kontextu celého textu, který samozřejmě v těch drobných řekl bych blocích vychází veřejně.
K řediteli toho Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu řeknu jediné. Já ho osobně neznám. Já jsem s ním zcela jistě žádný kontakt neměl. Já jsem žádné informace dopředu neměl, pouze veřejně dostupné z médií. Jako opoziční politik jsem na rozdíl od sociálních demokratů neměl přístup k těmto skutečnostem. Ale to, že postup žalobce, který se rozhodl nestíhat plukovníka Kubiceho a jeho dva podřízené, byl shledán podle dohledové prověrky v pořádku, je pro mě fakt, s kterým je třeba takto pracovat.
Celé vyšetřování podle mě bylo zneužito Jiřím Paroubkem k tomu, aby čerpal informace z vyšetřovacích spisů. Ptejme se tedy, zda se naopak nepolitizovalo to následné vyšetřování a jeho výsledky, nikoli zpráva předložená důstojníky Policie České republiky. To je moje otázka spíše řečnická.
Nechci nijak komentovat jednotlivá stále probíhající policejní vyšetřování. To jsou otázky, které nemohou být směřovány na mě, ale na dozorujícího státního zástupce. Počkám si na jejich výsledek. Velká většina těch kauz, které jsou uvedeny v tzv. Kubiceho zprávě, neboli v informaci pro bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny, je stále vyšetřována. Medializace vyšetřování neprospívá, což konstatuje i ta zpráva státních zástupců, kterou tady často citujete, aniž jste ji četli.
O tom, že se organizovaný zločin, často napojený na cizí zpravodajské služby, snaží proniknout do naší státní správy, politiky i hospodářské sféry, není pochyb. Byla o tom informována současná i minulé vlády. Bohužel většinu z těchto informací není možno zveřejnit. Jde o utajované informace často zpravodajského charakteru. Omezím se na slib v tomto případě, že současná vláda vytvoří pro bezpečnostní složky takové podmínky, aby proti tomuto riziku mohly účinně bojovat, na rozdíl od těch minulých vlád, které to buď podceňovaly, nebo neřešily.
Já tady mám zprávu o činnosti ÚOOZ, která se vyjadřuje právě k roku 2006, mám tady zprávu Bezpečnostní informační služby z doby vašich vlád, která konstatuje: Nejvážnějším tématem roku 2006 se v ČR stalo prorůstání organizovaného zločinu do ústředních orgánů státní správy, justice a vysokého školství. Šlo o působení skupin, jejichž aktivity zahrnovaly nejen oblast podezřelých konkursů, ale i vazby na vysoké představitele NBÚ a spřízněné osoby atd. To jsou všechno oficielní zprávy, které se za vašich vlád prezentovaly a které vy jste museli mít k dispozici. Mé poukazy na to, že dochází k prorůstání organizovaného zločinu státní správy, politiky, státního zastupitelství a soudu, byly pouze konstatováním oficiálně a veřejně známých a dostupných informací.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádám ještě pana poslance Klučku, aby využil své minuty, kterou má k dispozici.
Poslanec Václav Klučka: Pane premiére, ony ty interpelace se stávají jakousi folklórní záležitostí, kdy vystupující opoziční poslanec pravidelně naráží na odpovědi premiéra, které se rozcházejí s realitou otázek a obsahu, které jsem položil.
Já jsem vám položil otázku, jestli jste schopen přiznat to, že zpráva skupiny státních zástupců je pravdivá a že představitelé České strany sociálně demokratické neovlivňovali průběh vyšetřování kauz, které jsou součástí Kubiceho zprávy. Já jsem se vůbec neptal na obsah Kubiceho zprávy! Pokládám tuto otázku znovu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane premiére. Můžete reagovat?
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Samozřejmě že mohu. Já se zeptám paní Vesecké, jaká byla metodika zjišťování toho, jestli byli, nebo nebyli ovlivňováni vyšetřovatelé v těch kauzách i jiných, o kterých hovoří Kubiceho zpráva. Zeptám se jí nejenom na metodiku, ale kdo to zpracovával. Pro mě je partnerem nejvyšší státní zástupkyně paní Vesecká. V té zprávě, a přečtěte si ji velice pozorně, se hovoří pouze o tom, že se neprokázalo. To ale neznamená vůbec nic.
Přece meritem celého toho problému není, i když to je nejvíce medializováno, únik Kubiceho zprávy nebo to, o čem hovoříte. Meritem je, jestli docházelo, nebo nedocházelo k porušování zákona ve věci prorůstání organizovaného zločinu se státní správou. To si myslím, že je ten základ, to je šetřeno. A nechejme vyšetřovatele, ať to vyšetří. Já si rád ty výsledky spolu s vámi potom přečtu. A myslím, že všichni budeme rádi, když to dopadne tak, že nebylo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To je konec této interpelace. Další přednese paní poslankyně Vlasta Bohdalová ve věci střetu zájmů. Prosím, paní poslankyně, máte dvě minuty.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, již v září roku 2006, v době jmenování vaší první vlády jsme upozorňovali na možný konflikt zájmů u ministryně školství Hany Kopicové, která do doby jmenování řídila Národní vzdělávací fond, který mimo jiné administroval do roku 2005 program Leonardo da Vinci, program na podporu stáží studentů a pedagogických pracovníků v zahraničí.
Ministerstvo školství se pod vedením ministryně Buzkové rozhodlo s fondem ukončit spolupráci a svěřit ji Centru pro studium vysokého školství, které tuto agendu spravovalo levněji. Jejich rozhodnutí tehdy mělo logický základ. Jsou administrovány veřejné finanční prostředky. Kolem celého problému byly vedeny tahanice a v květnu roku 2006 předání programu nařídil i Brusel. Poté přišel z fondu paní Kopicové požadavek, ať jim ministerstvo vyplatí přes dva miliony korun za rok 2006, kdy už ministerstvo u fondu nic neobjednávalo.
Ministerstvo chtělo srovnat, za jaké ceny administrují jiné instituce. Do konce svého působení ministerstvo pod vedením Petry Buzkové peníze nevyplatilo. Do tří měsíců po nástupu paní Kopicové na post ministryně bylo po sporu. Ministerstvo jí vedené uzavřelo s fondem dohodu a částku vyplatilo. Znalec vůbec neporovnával ceny s jinými institucemi, prostě potvrdil účty, které fond předložil. Paní ministryně si tak vlastně ze státního rozpočtu přispěla i na svou mzdu.
Zdá se vám, že tento postup je standardní? Nevidíte v tom přímo pregnantní příklad konfliktu zájmů? A podobně divné mi přijde vyplacení čtyř milionů pro sdružení Becario, a to ještě před volbami. Tady si kladu otázku. Nebyla to od paní Kopicové úlitba za budoucí post ministryně školství?
***