(14.40 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla tato interpelace. Nyní požádám pana poslance Hrnčíře, aby se ujal slova jako druhý.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Vážený pane premiére, skoro bych se chtěl vám nejprve omluvit za to, že vás interpeluji při vaší důležité práci s takovou malicherností. (Potlesk poslanců ČSSD.) Ale vydání knihy Minuty s Jiřím Paroubkem vyvolává značný ohlas u našich spoluobčanů, stejně jako tady v této poslanecké síni. Tato vskutku výpravná publikace o Jeho Excelenci panu Paroubkovi, která váží více než 4 kg, má 900 stran a 2500 fotek, mě nechává vcelku chladným. V naší zemi si každý kdo chce může sám o sobě nechat vydat knihu, jakou chce, hlavně když to občané kupují. Ale pobuřující pro mě je to, že autor této knihy, fotograf Miloš Schmiedberger, byl údajně k tomuto účelu zaměstnán na Úřadu vlády za vlády Jiřího Paroubka, byl tedy v takovém případě zřejmě placen ze státního rozpočtu, ale pak si jako svůj soukromý byznys vydal tento Orbic Pictus Jiřího Paroubka. A to je to, co mě pobuřuje.
Vážený pane premiére, mám odůvodněné podezření, že tady někdo dostal zaplaceno dvakrát, a z toho jednou z veřejných zdrojů. Vážený pane premiére, co si o takovém počínání - někdo tady zavedl pojem šibalství - myslíte? Jaké byly uzavřeny právní vztahy v této věci na Úřadu vlády za Jiřího Paroubka? Mohl byste to, pane premiére, zveřejnit? Nebylo například porušeno autorské právo v této věci? Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, slovo má předseda vlády Mirek Topolánek.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, já nechci hodnotit dílo, které jsem nečetl nebo neviděl, ten Paroubkův Orbic Pictus. Nicméně přece jenom se sluší odpovědět na tuto interpelaci.
Ta otázka možnosti nakládat s fotodokumentací z protokolárních akcí tehdejšího předsedy vlády Jiřího Paroubka panem Milošem Schmiedbergerem byla smluvně ošetřena smlouvou o dílo, která byla podepsána 18. ledna loňského roku s platností smluvního závazku od 1. ledna loňského roku. Udělení licence bylo z rozhodnutí vedoucího Úřadu vlády, tehdy pana Přikryla, původně výhradní, ale i přesto jen po dobu trvání smlouvy o dílo, která končila 30. června loňského roku. Následně dodatkem č. 1 ke smlouvě z 24. 1., čili bezprostředně poté, bylo udělení licence změněno na nevýhradní. V obou případech to znamená, že pan Schmiedberger po skončení účinnosti smlouvy mohl na základě této smlouvy o dílo vydat fotografie v knize, aniž by byla porušena práva Úřadu vlády České republiky dílo užít, nikoli autorská práva, neboť ta má podle zákona č. 121/2000 Sb. pouze autor a jsou nepřevoditelná.
Tedy podle smlouvy o dílo uzavřené mezi Úřadem vlády se sídlem ... atd. mezi Ivanem Přikrylem a Milošem Schmiedbergerem doplněné dodatkem č. 1 vyplývá, že podle těch článků se zadavatel zavázal zhotoviteli účtovat měsíční odměnu ve výši 59 500 Kč, tj. i s DPH. V dalším článku je napsáno: Tato odměna zahrnuje veškeré účelně vynaložené náklady poskytovatele spojené s plněním předmětu této smlouvy, jakož i odměnu za poskytnutí práva užít dílo podle zákona č. 12 o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským. A to si myslím, že je odpověď na vaši otázku. Zhotovitel touto smlouvou poskytuje objednateli oprávnění k výkonu práva dílo užít ke všem způsobům užití známým v době uzavření této smlouvy v rozsahu neomezeném, co se týká času, množství užití díla, územního rozsahu. Cena za poskytnutí licence dle této smlouvy je zahrnuta v ceně dle článku 2 této smlouvy. Zhotovitel poskytuje objednateli licenci podle tohoto článku jako licenci výhradní … atd. po celou dobu trvání této smlouvy. Dodatek č. 1 změnil poslední článek, že zhotovitel poskytuje objednateli licenci podle tohoto článku jako licenci nevýhradní, takže objednatel má právo bez dalšího poskytnout oprávnění tvořící součást licence zcela nebo zčásti třetí osobě, nebo bez dalšího postoupit licenci třetí osobě.
Ať si o tom tedy myslíte, co chcete, v tomto případě zákon porušen nebyl.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se pana poslance Hrnčíře, jestli se ještě chce na něco zeptat. Ne, stačí mu to. Můžeme tedy pokročit dál.
Je to pan poslanec Tomáš Kladívko, který by měl interpelovat ve věci uplatňování lustračního zákona ve státní správě. Další interpelující, pan poslanec František Dědič, se vzdal své interpelace. Nyní pan poslanec Tomáš Kladívko. Prosím.
Poslanec Tomáš Kladívko: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, v posledním období se v médiích a na veřejnosti objevují různé názory směřující k aplikaci nového zákoníku práce, a to zejména ve věci uplatňování lustračního zákona v orgánech a institucích státu. Objevují se dohady, zdali nový zákoník práce nezúžil okruh platnosti lustračního zákona vztahujícího se na obsazení funkcí v orgánech a institucích státní správy. Objevují se dále dotazy, zdali neklesá počet osob ve státní správě ve vedoucích místech povinně obsazovaných jmenováním, podléhajících rovněž splnění podmínek lustračního zákona.
Takovým typickým příkladem rozdílného výkladu porovnání starého a nového zákoníku práce ve vztahu k lustračnímu zákonu je situace ve vedení České televize. Vedení České televize vymýšlí účelové konstrukce stanovisek obhajující svůj postup za platnosti starého zákoníku práce, kde hlavním účelovým argumentem pro tezi "je všechno v pořádku" je právě tvrzení, že zákoník práce č. 262/2006 Sb. účinný od 1. ledna letošního roku lustračnímu zákonu nepodléhá.
Vážený pane premiére, můžete ujistit mne i dotazy veřejnosti o tom, že lustrační zákon je v orgánech státu a institucích státu uplatňován ve stejném rozsahu jako před účinností nového zákoníku práce? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana premiéra.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za otázku. Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, do úvodu možná dva aspekty, které s tím souvisejí nebo nesouvisejí. Ten první, že lustrační zákon je svým způsobem nedokonalým nástrojem po listopadu 1989, který měl zabránit lidem spojeným s minulým režimem vykonávání veřejné činnosti. Samozřejmě, že lustrační zákon neřeší to hlavní, a to je ty, kteří výkon té represe vykonávali. A v tomto smyslu je to pláč nad rozlitým mlékem, myslím si těžce realizovatelný sedmnáct let po sametové revoluci. Ta druhá poznámka je osobnější. To se týká těch pracovníků, na které ta otázka mířila, v České televizi. Nicméně platí to, že přestože odvedli dobrou práci, platí pro ně zákon jako pro každého jiného.
Tím se už dostávám k odpovědi na váš dotaz. Zákoník práce ani v té podobě, v jaké teď platí, nezúžil okruh platnosti lustračního zákona ve státní správě. Není tedy pravda, že by méně lidí ve státní správě na vedoucích místech povinně obsazovaných jmenováním podléhalo splnění podmínek lustračního zákona. To stanovisko reaguje na rozdílné výklady porovnání starého a nového zákoníku práce a jeho kolize s lustračním zákonem právě kolem situace, kterou jste uváděl, a to je situace ve vedení České televize. Zákoník práce č. 262/2006 Sb. s tzv. lustračním zákonem počítá.
***