(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, vážení kolegové, je půl třetí. To je chvíle, kdy začínají interpelace na předsedu vlády České republiky.
76.
Ústní interpelace
Jsou to tedy interpelace, které byly vylosovány a v nichž poslanci budou vystupovat a podávat interpelace nejprve na předsedu vlády pana Mirka Topolánka v čase od 14.30 hodin do 16 hodin. Pak budou probíhat interpelace na členy vlády. Seznamy jsou k dispozici.
První slovo bych dal poslanci Ivanu Ohlídalovi, který by přednesl ústní interpelaci. Pak se připraví pan poslanec Pavel Hrnčíř. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, z informací, které se dostávají na veřejnost a které se týkají reformy veřejných financí, které připravuje současná vláda, vyplývá, že v důsledku této reformy budou negativně postiženy všechny oblasti života v České republice, tedy i oblasti vědy, výzkumu a školství. Přitom je jasné, že právě tyto oblasti - věda, výzkum a školství - budou v budoucnosti rozhodovat o úrovni hospodářství našeho státu, a tedy i o úrovni kvality života občanů tohoto státu. Zvláště oblasti moderních technologií, jako jsou nanotechnologie, oblast informačních technologií, genetické technologie a jiné, budou rozhodující pro konkurenceschopnost našeho hospodářství.
Je důležité si uvědomit, že vývoj a výzkum v těchto oblastech moderních technologií je finančně velmi náročný a byť i jenom stagnace výdajů do těchto oblastí může způsobit velmi nepříjemný pokles úrovně těchto technologií v budoucnosti, a tedy i pokles úrovně konkurenceschopnosti našeho hospodářství. Je tedy velmi nepříjemné, že z reformy, z jejích důsledků, se rýsuje tato skutečnost. Ještě více než oblast vědy a výzkumu se zdá být v důsledku té reformy postiženo školství. Školství je naprosto nezbytné, úroveň školství je naprosto nezbytná, co se týče rozvoje vůbec všeho v tomto státě. A stagnace prostředků nebo dokonce snížení prostředků do školství - to je naprosto hazard s budoucností tohoto národa.
(Předsedající: Čas, pane poslanče.)
Proto je velmi nepříjemné, když pronikají informace o tom, že vláda chystá například propouštění učitelů ve školství ve značném množství.
(Předsedající: Čas, pane poslanče.)
Ano, hned. Poprvé dojde ke snížení meziročního nárůstu průměrné mzdy učitelů. Toto jsou všechno alarmující informace. A proto bych se vás, pane premiére, chtěl zeptat, jestli skutečně tyto černé vize do budoucna budou vaší vládou uskutečněny.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, slovo má předseda vlády.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, musím kolegu Ohlídala ubezpečit, že opak je pravdou. To, že musíme řešit schodky, deficity veřejných rozpočtů a v důsledku toho se jednotlivé kapitoly budou zvyšovat absolutně velmi pomalu a relativně dokonce některé budou klesat, je pravda. To ovšem nepřikládejte mé vládě, ale těm vládám předešlým. Nicméně jediná kapitola, která bude posílena nejenom absolutně, ale i relativně, je právě subkapitola pro vědu a výzkum.
V programovém prohlášení vlády říkáme zhruba ve čtyřech bodech velmi stručně toto: Vláda podpoří investice do vědy a výzkumu a investice do ekologicky přínosných technologií. Vláda provede audit systému podpory výzkumu a vývoje. Vláda zvýší podporu vědy a výzkumu, zprůhlední jednotlivé finanční toky, vzniknou univerzitní nemocnice a univerzitní výzkumná centra, a tak dále a tak dále. Za čtvrté, vláda navýší prostředky z veřejných zdrojů pro vzdělávání, vědu a výzkum.
Musím říci, že jsme plnění těchto jednotlivých bodů zahájili i v té krátké době sta dnů vlády velmi rychle. Zvýšili jsme prostředky už v rozpočtu loňského roku na letošní rok proti předpokladům vlády sociální demokracie na vědu a výzkum o 1,5 mld. korun. Musím říci, že to byl po snížení o 9,2 mld. korun v následujících třech letech, které uskutečnila vláda Jiřího Paroubka na jaře, počin, který byl vědeckou obcí kvitován s povděkem. Rovněž na další roky jsem jako předseda Rady pro výzkum a vývoj předložil vládě návrh na zvýšení výdajů ze státního rozpočtu na vědu a výzkum v dalších letech, a to v roce 2008 bez kofinancování strukturálních fondů téměř 23 miliard, v roce 2009 téměř 25 miliard a v roce 2010 téměř 27 miliard, což znamená meziroční nárůsty o 7 až 8 %.
Je třeba vědět, že další prostředky, které půjdou do vědy a výzkumu - a tím nemyslím privátní prostředky, protože veškeré ty programy a ty aktivity mají motivovat především privátní zdroje, které do toho započítány pochopitelně nejsou - jsou strukturální fondy Evropské unie, což činí zhruba 15 miliard ročně ze tří operačních programů: operačního programu pro výzkum a vývoj, pro inovace a částečně i z operačního programu podnikání a inovace a programu vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Mimo jiné jsme schválili v rozpočtu 0,5 miliardy korun pro rámcový program Evropské unie, který Poslanecká sněmovna schválila v rozpočtu. Umožňujeme tím účast i v rámcovém programu Evropské unie, mám pocit, že v sedmém.
V roce 2008 oblast podpory vědy a výzkumu bude z veřejných zdrojů, což je státní rozpočet a zdroj EU, financováno téměř jedno procento HDP na vědu a výzkum. To, že to je méně, než bychom chtěli, o tom nepochybujeme ani na vteřinu. A bude úkolem této vlády i těch dalších, aby postupně ten inovativní prvek v každém rozpočtu navyšovaly.
Vláda podpořila možnost požádat o vrácení DPH u institucí výzkumu a vývoje, kde není DPH uznatelným nákladem. Vláda zachová v rámci daňové reformy podporu firem provádějících výzkum a vývoj z vlastních prostředků. Jde o možnost stoprocentního odečtu výdajů na výzkum a vývoj od základu daně z příjmu.
Vláda připravuje v souvislosti s auditem systému podpory zásadní změnu. Půjde o výrazné snížení počtu 22 rozpočtových kapitol, ze kterých je dosud věda a výzkum financována. A je to jedna z mých osobních priorit. Za druhé - prosadí úzké vazby institucionální podpory výzkumných organizací na jimi dosažené výsledky, což by mohlo přinést samozřejmě více prostředků právě z privátního sektoru. Za třetí - bude klást vyšší důraz na aplikovaný výzkum a propojení na inovace. Je s podivem, že praxe minulých let vede ke snížení prostředků vědy a výzkumu na technologie a technologický výzkum, přestože potřeba je zcela opačná.
Všechny tyto trendy uplatňujeme už nyní v rámci Rady pro vědu a výzkum a samozřejmě v rámci jednotlivých zákonů a činností exekutivy, které se toho dotýkají.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Ohlídal se spokojí s odpovědí, nebo ještě položí doplňovací otázku?
Poslanec Ivan Ohlídal: Bohužel, pan premiér nereagoval na moje otázky týkající se školství. Tam jsem vůbec například nedostal odpověď na to meziroční snižování platů učitelů.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já se omlouvám. Existuje spousta mýtů, dokonce řekl bych nejen mediálních. My nemíníme snižovat platy učitelů, dokonce nemíníme snižovat ani počty učitelů. A měl byste vědět, že vláda nemůže snižovat počty učitelů, jak na střední, tak na základní škole. Je to rolí zřizovatele, případně ředitele školy. My pouze říkáme: Je to závazek, který vyplývá z programového prohlášení, že ve státní správě a podřízených organizacích, čili nikoli ve školách, snížíme počty úředníků o 3 %. A říkáme současně, že výdajový strop pro platy všech pracovníků veřejné správy se zvýší o 1,5 %. Já tam o propouštění nic neslyším, kromě pracovníků státní správy, u učitelů. Tak jsem to myslel.
***