(12.10 hodin)
Poslanec Ondřej Liška: Děkuji. Dobrý den, kolegyně, kolegové. Já bych se připojil a doplnil ještě svoje předřečníky, a to několika specifickými poznámkami.
Připojuji se k těm, kteří doporučují přikázat tento materiál k projednání i výboru pro evropské záležitosti. Důvody zde byly již dostatečně zmíněny. Tato záležitost, tyto otázky spadají do působnosti prvního pilíře Evropských společenství, takže i tento výbor v tomto má významný příspěvek.
Chtěl bych tady zmínit především tři oblasti, které tato novela přináší a které považujeme za značně problematické.
Za prvé se jedná o dramatické zhoršení zacházení s cizinci, kteří jsou manželi českých občanů. Proč? Navrhovaná změna cizineckého zákona má cizincům, kteří jsou manželi českých občanů, odejmout právo na získání trvalého pobytu. Nově by manželé českých občanů měli možnost získat pouze pobyt přechodný, tedy nižší pobytový status, který v současnosti mají manželé občanů jiných států EU, např. ruská manželka Slováka pracujícího v ČR. A až po dvou letech by měli možnost získat pobyt trvalý.
O kolik manželství se ale dnes vlastně jedná? V průměru uzavírali v letech 1996-2005 čeští občané s cizinci přibližně 4600 manželství každý rok, což představuje téměř 9 % všech uzavřených sňatků v ČR. Nejčastěji šlo o občany Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu a Spojených států amerických. Za toto desetileté období uzavřeli čeští občané celkem 45 959 smíšených manželství. Toto jsou fakta podle statistického úřadu.
Tato novela by měla pro smíšená, tzv. binacionální manželství mj. následující negativní právní důsledky:
Za prvé, smíšená manželství v prvním roce svého trvání většinou ztratí nárok na dávky státní sociální podpory, jako je přídavek na dítě, sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení. Pokud se tedy do smíšeného manželského páru v prvním roce pobytu cizince v ČR narodí dítě, nebudou mít rodiče nárok získat porodné ani rodičovský příspěvek na dítě.
Dále. Mnoho manželů českých občanů nebude zdravotně pojištěno. Například cizinky-ženy v domácnosti budou odkázány jen na komerční zdravotní pojištění, které s nimi ale pojišťovna nemusí uzavřít, což je obvyklé zvláště tehdy, je-li pojištěnec opravdu nemocný. Je tedy možné, že nejedna cizinka si bude muset svůj porod, tedy narození českého občana, platit sama. Co by to, abychom hovořili konkrétněji, znamenalo např. pro Američanku, která by v prvním roce od svého manželství s českým občanem porodila v Praze dítě? Zaplatila by za porod zhruba 15 tis. korun. Pro cizince z EU je to dnes pouze 10 tis. Před porodem by musela složit zálohu 100 tis. korun. Pro cizince z EU to činí poloviční částku - 50 tis.
Manželé nebudou mít dále nárok na stavební spoření, nebudou moci nakupovat nemovitosti, manželé českých občanů by mohli mít i problém se zaměstnáním. Byli by zaměstnáni bez pracovního povolení.
Tato novela je ze strany cizinecké policie a Ministerstva vnitra odůvodněna tím, že je třeba bojovat proti tzv. fingovaným manželstvím. S tímto argumentem bohužel ale nelze souhlasit, a to z těchto důvodů:
Zneužívá-li někdo určitý institut, nesmí to být důvodem, aby za to byli potrestáni úplně všichni. Cizinecká policie má již nyní právo i povinnost fingovaná manželství odhalovat a rušit povolení k pobytu, která byla na základě takových manželství udělena. Toto prošetřování fingovanosti, v uvozovkách, sňatku zajisté stojí určitou energii a čas - je třeba manžele odděleně vyslechnout, prověřit jejich tvrzení, popř. se i dotázat sousedů, známých a nakonec zdůvodnit zamítavé rozhodnutí. Lze se ale domnívat, že policisté si touto změnou zákona, která zásadně ovlivní životy nejen cizinců, ale i jejich českých partnerů, především chtějí usnadnit práci. Tato změna zákona sama o sobě k odhalení fingovaných sňatků nikterak nepřispěje, pouze je na dva roky zkomplikuje. Pokud si policie nedá s odhalováním fingovaných manželství práci, tak i fingovaní manželé získají po dvou letech trvalý pobyt vlastně bez problémů.
Návrh novely je v rozporu s následujícími zásadami a principy:
Za prvé, nediskriminace a rovné zacházení. Manželé občanů jiných členských států EU, např. alžírská manželka Francouze pracujícího v Česku nebo ukrajinský manžel Slovenky studující v ČR, budou mít takto paradoxně vyšší práva než manželé a manželky českých občanů, ačkoliv pro to není ospravedlnitelný důvod. Jedná se tedy de facto o neodůvodněné zvýhodnění cizinců z EU oproti českým občanům.
Dále je to v rozporu s podporou rodin českých občanů. Stát na jedné straně vydává mnoho prostředků na podporu rodin, ovšem zde vláda navrhuje razantní snížení práv smíšených rodin, jak jsem říkal, až 4600 rodin ročně, a to právě v prvních letech trvání manželství, kdy mladé rodiny potřebují největší podporu.
Dále je to v rozporu se stabilitou právního řádu a právní jistotou. Zákon o pobytu cizinců je úředníky cizinecké policie a Ministerstva vnitra zcela účelově měněn a dále takto znepřehledňován.
Dále musím zmínit neodůvodněné vybočení z osvědčené tradice cizineckého práva v ČR. Manželé českých občanů dostávají trvalý pobyt již od vzniku institutu trvalého pobytu v roce 1992. Podobně jako v německém a rakouském právu byla jedním z mála pevných bodů českého cizineckého práva silná úcta k rodinám, vazbám českých občanů.
Je zde i v sázce transparentnost fungování veřejné správy. Novela by posílila nekontrolovatelnost práce cizinecké policie.
A nakonec integrace cizinců. Manželé českých občanů jsou ti cizinci, do nichž by se nejvíce měla investovat pomoc při jejich integraci do české společnosti, neboť je u nich největší pravděpodobnost, že se v ČR usadí natrvalo.
Blížím se k závěru a chci zmínit ještě několik dalších aspektů.
Z navrhované změny paragrafu 87 plyne, že smíšená manželství českých občanů a cizinců budou muset policii nejen předkládat svůj oddací list, nýbrž ještě aktivně dokazovat, že jejich manželství není fingované. Místo toho, aby policie v podezřelých případech věc prošetřovala z vlastní iniciativy, tak stát nakládá na manžele povinnost, aby přinesli důkazy o povaze svého soužití. Každé manželství, tedy i manželství českých občanů a cizinců, by mělo být posuzováno jako opravdové manželství, pokud neexistuje důvodné podezření, že jde o manželství fingované. Novela zákona hodlá toto obrátit a nahlížet na každé smíšené manželství jako na podvod do chvíle, než manželé sami prokáží, že jejich soužití je opravdové.
I přes určité ústupky ze strany Ministerstva vnitra proti původním, vlastně ještě restriktivnějším záměrům znamená předložená novela nebezpečný krok k tomu, aby bylo se všemi žadateli o azyl jednáno principiálně jako se simulanty, kteří zneužívají azylový systém a jimž se má pobyt v ČR co nejvíce znepříjemnit, např. vězeňskými podmínkami života, (aby) byli žadatelé o azyl považováni principiálně za nebezpečí, před kterými je třeba společnost chránit, byť k tomu současná situace nedává žádné pádné důvody. Azylové řízení se může díky tomu změnit v pouť cizinců po různých internačních táborech a mohou tak vzniknout zóny, ve kterých vlastně budou platit nižší standardy práv než na zbytku území ČR a ve kterých jsou zadržováni ti, jejichž zbavení práv je zrovna politicky přípustné. Pro srovnání lze zmínit plán Spojených států internovat žadatele o azyl na nechvalně známé základně Guantánamo.
Necelých dvacet let poté, co Češi sami houfně plnili uprchlické tábory v západní Evropě, se bezpečnostní složky ČR snaží uprchlíky démonizovat a udělat z nich vlastně bezpečností problém větší, než ve skutečnosti je.
Přitom je nutno si uvědomit, že uvěznění žadatelů o azyl v azylových táborech zajistí těm, kdo toto prosazují, tedy Ministerstvu vnitra ČR, více peněz ze státního rozpočtu, a tím i více pracovních míst. Ačkoliv se počty žadatelů o azyl přicházejících ročně do ČR dále snižují, v průměru ročně o 26 % již od roku 2004, neustále se zvyšuje počet pracovníků odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra a ještě jsou občané přesvědčováni, že je třeba současnou situaci zpřísnit.
Na závěr chci poznamenat jen toto, poslední aspekt: Nebezpečné si myslím, že je i v tomto ustanovení, že tímto rozhodnutím policie automaticky pozbude platnost cizincův průkaz o pobytu. Než si cizinec nalezne nové ubytování, bude bez průkazu. Jedná se přitom o cizince s trvalým pobytem a cizince ze zemí EU. Jedná se do značné míry o byrokratickou komplikaci života cizinců. EU zakazuje, aby ČR těmto cizincům rušila pobyt pouze kvůli tomu, že ztratili adresu, na níž jsou hlášeni. Policie by je ale připravila o průkazy, kterými svůj pobyt prokazují. Češí občané, kteří přijdou o svou adresu trvalého pobytu, jsou přihlášeni na adresách svých obecních a městských úřadů a tato adresa je jim i zapsána do občanských průkazů. Není tedy žádný důvod, aby se stejný postup neuplatnil i u cizinců, kteří zde žijí trvale anebo jsou občany EU.
Dámy a pánové, přednesl jsem zde řadu závažných věcí, které ovšem nemají znamenat to, že bychom jakýmkoliv způsobem měli bránit v postupu k dalšímu projednání. Naopak! Tato novela je žádoucí, je správná a měli bychom o ní vést dostatečně podrobnou a hlubokou debatu. Proto věřím, že přikázání dalším výborů - kromě bezpečnostního i sociálnímu a evropskému - bude přijato. Já panu ministrovi děkuji a těším se na spolupráci nad tímto zákonem. Děkuji.
***