(12.00 hodin)
(pokračuje Bublan)
Druhá stránka věci je v tom, že migrace, ať už legální nebo nelegální, je globální jev. Tento jev bude sílit. Není možné si myslet, že v příštích letech ustane nebo že se sníží, naopak bude trvat ještě skutečně dlouhou dobu a bude sílit čím dál víc.
Migrace přináší pozitivní stránku věci, ale přináší také problémy. Proto je zapotřebí zákony řešit tuto oblast takovým způsobem, aby těch problémů bylo co nejméně a abychom naopak mohli pozitivní dopady využít pro náš lepší ekonomický vývoj. Pan ministr mně to určitě potvrdí z Rady ministrů Evropské unie, že některé země mají dokonce samostatná ministerstva pro migraci. Jsou to většinou severské země, např. i Holandsko, Dánsko, Švédsko, a zabývají se touto otázkou velmi intenzivně. Poučily se z chyb z minulosti, kdy byl tento problém trošku na okraji a byla nedostatečná integrace cizinců. To potom přináší problémy, jaké jsme třeba zažívali ve Francii, v Belgii a v jiných zemích.
Já vítám tuto novelu, protože přináší mnoho pozitivního, ale současně také přináší některé otázky. A tak jako možná většina z nás, i já jsem byl příjemcem různých podnětů od nevládních organizací a přiznám se, že je zapotřebí tyto podněty řešit a možná i návrh tohoto zákona pozměnit.
Za pozitivní věc v tomto zákoně považuji podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí. To je skutečně nová věc, která nám velmi pomůže. Za problematickou věc považuji zaměstnávání žadatelů, udělení mezinárodní ochrany, upravení podmínek k odstranění tvrdosti správního řízení, zrušení podmínek pro cizince, kteří jsou manžely českých občanů apod.
Já navrhuji v tuto chvíli, aby tento zákon byl přikázán do výboru pro bezpečnost jako gesční výbor a současně aby byl také přikázán výboru pro sociální politiku. Po dohodě s některými kolegy hodlám uspořádat odborný seminář na půdě Poslanecké sněmovny, na který bych pozval buď širokou veřejnost, ale především nevládní organizace, které se touto otázkou zabývají, a chtěl bych podrobit tento zákon skutečně hluboké a velké diskusi. S tím samozřejmě i přijměte moje vyjádření, že nedoporučuji, aby byla zkrácena lhůta pro projednání tohoto zákona.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Bublanovi, nyní se slova ujme paní poslankyně Kateřina Jacques a připraví se pan poslanec Ondřej Liška. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Jacques: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych i já se vyjádřila k předkládané novele zákona o pobytu cizinců a o azylu.
I já se domnívám, že přináší řadu velmi pozitivních změn, a jsem také ráda, že ta celá debata nehovoří pouze o rizicích, která vyplývají z přílivu cizinců, ale že je zde opakovaně zmiňován ten pozitivní aspekt v celé oblasti života společnosti, který příchod cizinců do České republiky může představovat. Pozitivně hodnotím také, a to už tady všechno bylo řečeno, navrhovanou úpravu zvláštního postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. To je velice důležité.
Velmi také vítám přenos kompetence rozhodovat o žádostech o vydání povolení k trvalému pobytu z humanitárních důvodů nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele z Ředitelství Služby cizinecké a pohraniční policie na Ministerstvo vnitra, protože dosavadní rozhodovací činnost policie v pobytových otázkách není dle mínění mého a celé řady odborníků optimálním řešením. A já osobně se těším na dobu, kdy v cizineckých záležitostech budou rozhodovat civilní zaměstnanci státní správy či samosprávy, a nikoliv často až příliš represivní orgán. Pan ministr jistě promine státu.
Podporuji schválení tohoto materiálu také v prvním čtení a předem avizuji, že budu během projednávání ve výborech a v rámci druhého čtení předkládat několik pozměňovacích návrhů. Budu se snažit koordinovat činnost spolu s dalšími poslanci.
Budu reagovat zejména na skutečnost, že jednotně jak Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, tak Nejvyšší správní soud, ale taky poradní orgán vlády, Rada vlády pro lidská práva, nebo třeba veřejný ochránce práv měli výhrady směřující k tomu letištnímu azylovému řízení. Už to tady padlo.
Ráda bych také reagovala na výhrady nevládních organizací, které kromě letištního řízení směřují zejména k navrhovanému mnohaměsíčnímu až několikaletému zbavení svobody pohybu většiny žadatelů o mezinárodní ochranu z toho důvodu, že se tito lidé nemohou prokázat platnými cestovními doklady nebo platným vízem. Podle toho, co mi sdělili někteří odborníci, kteří se v této oblasti pohybují, jsou event. některá ustanovení zákona o azylu považována za rozporná s mezinárodními závazky České republiky a tito lidé se domnívají, že ministerstvo při přípravě zákona ne zcela reflektovalo jimi předkládané výhrady. Přijetí novely bez těch avizovaných změn by se mohlo stát důvodem pro podávání žalob ke krajským soudům, nebo dokonce k Evropskému soudu pro lidská práva. Já se domnívám, že je v zájmu České republiky a nás všech těmto rizikům předejít. Zejména nemohu souhlasit se zavedením zásady, že žadatel o mezinárodní ochranu by v principu měl být za mřížemi do doby, než bude rozhodnuto o jeho azylové žádosti, což může trvat řadu měsíců, někdy i dokonce let.
Po dohodě s předsedou ústavněprávního výboru si dovolím navrhnout přikázání tohoto tisku k projednání tímto výborem, protože některá ustanovení zákona o azylu mají významný dopad právě do oblasti lidských práv. Mám tím na mysli především záměr zbavení svobody pohybu v podstatě většiny žadatelů o mezinárodní ochranu jak v uzavřených prostorách přijímacího střediska na letišti, tak v uzavřeném přijímacím středisku ve Vyšních Lhotách, nebo např. navrhovanou úpravu tzv. letištního azylového řízení. Její podoba byla s odkazem na normy mezinárodního práva nedávno kritizována také rozsudkem Nejvyššího správního soudu a domnívám se, že předkládaná novela výkladu Nejvyššího správního soudu event. odporuje. Proto by měl ústavněprávní výbor Sněmovny dostat příležitost se k tomuto sněmovnímu tisku vyjádřit a tyto skutečnosti posoudit.
Dále si dovolím navrhnout přikázání předložené novely výboru pro evropské záležitosti. Činím tak také po dohodě s předsedou tohoto výboru, protože každá novela azylového cizineckého zákona je, a pan ministr tady obšírně o tom hovořil, z více než poloviny vždy odůvodněna nutností transpozice směrnic práva Evropských společenství do práva vnitrostátního, protože otázka azylu a migrace je v rámci prvního pilíře práva Evropských společenství záležitostí ve společné kompetenci Evropské unie, a samozřejmě nejinak je tomu i u této novely. Navíc proti České republice bylo v nedávné době podáno několik stížností k Evropskému soudu pro lidská práva. To mimo jiné z důvodu porušení práva na svobodu pohybu a porušení práva na účinný a rychlý přezkum zbavení svobody pohybu. Také proto je tato novela velmi úzce spjata s právem Evropských společenství a právem evropské ochrany lidských práv.
Dále se přidávám k těm návrhům, které požadují, aby tento tisk byl projednán v řádném a nezkráceném legislativním procesu, tak abychom měli prostor reagovat na všechny podněty odborné veřejnosti, neziskových organizací. Myslím si, že uspořádání semináře může být vhodnou platformou pro takovouto debatu, a tento návrh podporuji.
Děkuji pěkně za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kateřině Jacques. Nyní se slova ujme pan poslanec Ondřej Liška a připraví se paní poslankyně Eva Dundáčková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
***